28.3.2024 | Svátek má Soňa


ROZHOVOR: Pitomost, to s tím Ruskem

21.7.2018

Jak hodnotíte setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimíra Putina v Helsinkách? Je podle vás dobře, že se jednání těchto státníků uskutečnilo, i když zatím nejsou vidět nějaké reálné výsledky?

Je dobře, že se tato schůzka uskutečnila. Pokud jde o nějaké hmatatelné výsledky v podobě komuniké, tak tam samozřejmě nic není. Nic se neuzavřelo, nic se nepodepsalo, ale to, že spolu oba státníci hovořili, je velmi podstatné. Samozřejmě jsme tam viděli Trumpův klasický přístup k těmto věcem, ale přijde mi stále nešťastné, že ruskou politiku může Trump dělat jen do té míry, jak mu to povolí kongres, americká média a Muellerova vyšetřovací komise, která se zabývá zásahy Rusů do prezidentských voleb ve Spojených státech.

Kritici americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi vyčítají, že v rozhovorech nezmínil problém Ukrajiny a zejména Krymu, který Rusko získalo porušením mezinárodních dohod. Měla být tato otázka podle vás také předmětem schůzky?

Já si nemyslím, že by bylo dobře, kdyby Trump jel na jednání s cílem příliš hrotit otázku anexe Krymu, která byla samozřejmě protiprávní, ale realita je taková, že Rusko stejně už nikdy Krym nevrátí, takže by se jednání nikam neposunula. Je jasné, že je třeba takové věci odsoudit, ale musíme žít v reálné politice, že se to bohužel stalo a že to tak bude. Nepřekvapuje, že ve Spojených státech amerických takové názory jsou, je evidentní, že problémem je vnitropolitická situace ve Spojených státech, která bude eskalovat, pokud jde o volby do kongresu a do senátu. Trump ohlásil, že budou další schůzky, ale je otázka, zda budou, v jaké kvalitě a v jaké relaci, protože kongres je schopen prezidentovi hodně ztrpčovat život stejně jako média, která se zcela nepochybně vůbec nechovají jako pojistka demokracie.

Podle politických analytiků a komentátorů byl jednoznačným vítězem jednání prezidentů Spojených států amerických a Ruské federace Vladimír Putin. Autor knížky o Donaldu Trumpovi Tomáš Klvaňa dokonce prohlásil, že americký prezident působil na tiskové konferenci po schůzce obou státníků jako Putinův agent, obhájce a poradce. Máte stejný názor?

Pokud bych měl říci, kdo byl vítěz, jde-li to takto hodnotit, myslím, že na tom, že se oba politici sešli, že tam zazněla velmi pozitivní vyjádření, Putin hodně vydělal. Když Donald Trump řekl, že nikdy nebyly horší vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy, pokud myslel Rusko jako nástupnický stát, tak měl pravdu. Ale jinak vztahy mezi Spojenými státy a Sovětským svazem byly v minulosti mnohem horší, třeba v době kubánské krize, kdy byl svět na pokraji jaderné války. Ale otázka je, jak to Trump myslel. V každém případě jsem přesvědčen, že je dobře, že summit proběhl, že oba státníci řekli, že mají zájem řešit globální problémy světa.

Otázka je, jestli se vracet k věcem, které už proběhly. Já neumím říci, do jaké míry skutečně Rusové zasahovali do amerických prezidentských voleb, ale nevěřím tomu, že by svými zásahy vyhráli prezidentskou volbu Donaldu Trumpovi. To je pitomost. Myslím, že velmi vstřícné bylo, že Putin umožní americkým vyšetřovatelům přijet do Ruska a vyslechnout těch dvanáct obviněných pracovníků GRU. Myslím, že je to velmi silné gesto, které Putin dělá především pro svět a pro Spojené státy. Neumím vůbec odhadnout, k čemu to povede. Ale znovu opakuji, že je dobře, že se summit uskutečnil.

Další problematická a pro Američany zásadní věc, kterou nejvíce vytýkají Donaldu Trumpovi i republikánští kongresmani i jemu nakloněná média, bylo, když na otázku, zda věří americkým zpravodajským službám, které obvinily Rusko z vměšování do prezidentských voleb, nebo ruskému prezidentovi, který to odmítl, americký prezident prohlásil, že nevidí důvod, proč by neměl věřit Vladimíru Putinovi. Podle kritiků Putinovi ustoupil nebo mu dokonce podlézal. Nehodil tak v té chvíli přes palubu vlastní zpravodajce, kteří těsně před schůzkou v Helsinkách obvinili dvanáct příslušníků ruských tajných služeb?

Nemyslím, že Trump Putinovi podlézal. Putin umožnil, že američtí vyšetřovatelé mohou přijet do Ruska a mohou s těmi lidmi hovořit. To je velké gesto, které by mělo být bráno v potaz. Je to příběh, který se prostě odehrál ještě za vlády Baracka Obamy. Ovšem je fakt, že se z toho Trump vyvléká a háže to na Baracka Obamu. Je pravda, že státníci se mohou točit neustále na problému Krymu, Ukrajiny, hackerských útoků a ovlivňování voleb, ale pak se neposunou dál. Představa, že se Putin přizná, je nereálná. Po mém soudu šlo o to najít z toho cestu ven, najít způsob, jak tento problém překonat a jít ve vzájemných vztazích dál, protože je dost problémů ve světě, které je potřeba řešit.

Jako pozitivní vidím třeba i to, jak se oba vyslovili ke snížení počtu jaderných zbraní, to je podle mne cesta správným směrem. Trump má prostě od svého zvolení problém, že ve Spojených státech je velká skupina lidí, kteří neuznali jeho zvolení, média do něj buší. Má samozřejmě svůj zvláštní styl jednání, ale řekněme si na rovinu, že společnost ve Spojených státech je hodně rozdělená a že se ta ruská karta všem jeho odpůrcům velmi dobře hodí. Je otázka, do jaké míry se tahle karta bude rozvíjet a jak Donald Trump bude pokračovat v jednání s Vladimírem Putinem.

Jak vnímáte odlišný postoj amerického prezidenta k evropským politikům, Evropské unii na jedné straně a k ruskému prezidentovi na straně druhé? Kritizoval britskou premiérku Mayovou, prohlásil, že exministr Johnson by byl lepším premiérem, kritizuje německou kancléřku Merkelovou, Evropskou unii označil za obchodního nepřítele Spojených států amerických, ale Rusko pro něj není nepřítel, jen soupeř. Nemělo by to být naopak, Evropa je přece tradičně spojenec Spojených států amerických, minimálně v Severoatlantické alianci, mnohokrát podpořila politiku Spojených států v Iráku, Afghánistánu a v řadě dalších regionů.

Amerika nemá žádný velký byznys s Ruskem, není tam zásadní ekonomický problém. Vojensky Trump nemůže vidět Rusko jako soupeře, samozřejmě kromě jaderných zbraní, proto si může dovolit toto vyjádření. Tato vyjádření jsou účelová. Evropskou unii i Severoatlantickou alianci nejdřív brutálně nakopal včetně Theresy Mayové a na závěr ustoupí a prohlásí, jak je to všechno dobré. To je jeho způsob jednání z pozice síly.

On ví dobře, že chce-li být znovu zvolen, musí to vyhrát na nějakém vnitropolitickém tématu. Žádné zahraničně politické téma mu nepomůže k tomu, aby obhájil prezidentský post. Ví velmi dobře, že když se navrátí řada výroby do Spojených států, když změní negativní obchodní bilanci s Evropskou unií, přinese to prospěch řadě obyčejných Američanů, a to ho může znovu dostat do Bílého domu. On není hlupák, jeho způsob politiky a vyjadřování asi mnohým nesedí, ale pokud jde o Severoatlantickou alianci, je evidentní, že Trump chce prodávat americké zbraně evropských partnerům, tím se sníží obchodní deficit, Spojené státy na tom vydělají. Také by rády prodávaly břidlicový plyn do Německa, než aby Rusové dodávali plyn do Německa. To jsou všechno ekonomické zájmy, které Trump téměř násilím prosazuje.

Ale ono to v NATO vypadalo jako kdysi ve Varšavské smlouvě, jak to dělali sovětští maršálové, že prostě přišli a něco nadiktovali. A to je něco, co je mimo hranici. Bohužel se nenajde v Evropě žádný politik, který by se Trumpovi postavil a řekl Ne. On rozumí síle, ale místo toho generální tajemník aliance se chová podlézavým způsobem a po summitu NATO říkal, že pan prezident Trump nám ukázal cestu. To byly kecy jako ze sovětského politbyra nebo ze zasedání ÚV KSČ, bylo strašné to poslouchat. To jsou pokrytci a figury, které nemají žádnou hrdost a které jsou - až na výjimky - ochotny lézt Trumpovi až do zadku. A to je přesně to, co on potřebuje. Ale my jako Evropané ne. A když se vyjádřil na adresu Johnsona, že by byl lepší britský premiér než Theresa Mayová, to byl hrozný úlet, protože Boris Johnson je opravdu užitečný idiot, který Británii příliš neprospěl. Myslím, že je dobře, že už není ani ministrem zahraničních věcí.

Ptala se Libuše Frantová, PL, 19.7.2018