29.3.2024 | Svátek má Taťána


NĚMECKO: Hříchy šéfa kontrarozvědky

26.9.2018

Hans-Georg Maaßen byl správně odvolán z vedení německé tajné služby. Zasahoval nepřijatelně do živé kauzy

Německá policie zatkla koncem srpna v městě Chemnitz dva migranty podezřelé z vraždy německo-kubánského občana. V reakci na to vyšli do ulic jak znepokojení a naštvaní občané, tak i pravicoví a levicoví extremisté. V médiích se objevily snímky hajlujících osob a zprávy o honech na přistěhovalce. Saský premiér Michael Kretschmer popřel spolehlivost těchto informací. Ředitel německé kontrarozvědky BfV Hans-Georg Maaßen poté zpochybnil autenticitu hojně mediálně frekventovaného videa, na němž je jeden člověk skutečně pronásledován. Prohlásil také, že nemá žádné informace o údajných štvanicích na lidi v Chemnitzu. Oproti tomu německá kancléřka Angela Merkelová tvrdila, že existují záznamy o cíleném napadání, nepokojích a nenávisti v ulicích. Případy útoků na cizince byly hlášeny nejen z jiných míst Saska, ale i z Meklenburska – Předního Pomořanska na severu Německa.

Ačkoliv se soudí, že příčinou odvolání ředitele BfV Maaßena bylo vyjádření názoru odlišného od kancléřky, domnívám se, že zásadní roli sehrál fakt, že vůbec mluvil.

Chování totálního amatéra

Maaßen hned po chemnitzských protestech pro deník Bild uvedl, že „neexistují žádné důkazy podporující autenticitu videa, které koluje na internetu. Podle mého obezřetného hodnocení hovoří dobré důvody pro to, že se jedná o cílenou falešnou informaci, aby byla pozornost veřejnosti odlákána od vraždy“.

Komentátor Marian Kechlibar (kterého rozhodně nelze počítat mezi „vítače“) však již den po Maaßenově vystoupení celou situaci kriticky zhodnotil a došel k závěru, že video je pravé. Avšak nelze ho interpretovat jako štvanici na lidi, nýbrž jako střet mezi konkrétními osobami, jehož důvod není znám. Kechlibar ocitoval předsedu policejních odborů Olivera Malchowa: „K žádné štvanici z definice nedošlo, nestalo se, že by ozbrojení lidé proháněli své oběti po ulicích, ale také to nebylo pokojné shromáždění. Politici by se k takto ožehavým tématům měli vyjadřovat teprve tehdy, když jsou k dispozici spolehlivé informace. Všechno ostatní je kontraproduktivní a vede jen k chybným interpretacím.“

Ředitel BfV Maaßen vzal nejprve zpět svá slova o tom, že nejsou důkazy, které by podpořily autenticitu inkriminovaného videa, a že má dobré důvody věřit, že toto video je cílené falzum. Setrval však v kritice médií i kancléřky a jejího mluvčího, že nevyčkali závěrů vyšetřovatelů a mluvili o štvanici v Chemnitzu.

Maaßen nakonec otočil. Podle serveru Spiegel Online zdůraznil, že v žádném případě nezpochybnil, „že v Chemnitzu se odehrály demonstrace a trestné činy zorganizované a provedené pravicovými extremisty“. Zároveň zdůraznil, že nikdy netvrdil, že by video bylo zfalšované či zmanipulované. Zpochybnil prý jen, zda video skutečně autenticky dokládá „hon na lidi v Chemnitzu“. Maaßen připustil, že jeho vyjádření pro list Bild zanechalo příliš prostoru pro různé interpretace.

Šéf kontrarozvědky Maaßen zdůvodnil své původní tvrzení o neautentičnosti videa z Chemnitzu obavou z dezinformační kampaně, i když pro to neměl žádné důkazy. Veřejným vystoupením chtěl podpořit saského premiéra Michaela Kretschmera, který prohlásil, že v Chemnitzu nebyly „žádné štvanice“, a tím se dostal do sporu s kancléřkou Angelou Merkelovou.

V evropských poměrech – a německých zvláště – je naprosto neobvyklé, aby se ředitel zpravodajské služby veřejně vyjadřoval k živým kauzám.Ředitel BfV zbrkle prohlásil, že dotyčné video „obezřetně“ (!) hodnotil– aby své hodnocení v řádu desítek hodin zpochybnil a pak úplně odvolal. Mluvil jako totální amatér – jeho služba prý „nemá informace“! Ředitel zpravodajské služby by však měl mluvit jen k zákonným adresátům a v případech, kdy jeho služba „má informace“. Jak říkají staří zkušení zpravodajci, vyvrátit nebo potvrdit informaci je stejně dobrý výsledek, ale „nemít informace“ je špatně. A ještě to veřejně vytrubovat a něco z toho vyvozovat, to už je úplná katastrofa.

To vše je v jeho funkci nepřípustné. Pro mlčení vůči veřejnosti má každá zpravodajská služba svého „mluvčího“, který sice neřekne nic, ale umí to podat! Třeba Jan Šubert, dlouholetý mluvčí BIS, neříkal v podstatě nic, ale tak melodramaticky, že to jeho nicneříkání média ráda pouštěla z audiozáznamu už jen kvůli tomu podání. V souvislosti s tím se mi vybavuje starý vtip, kdy se jeden žebrák ptá druhého, jak dopadl u těch Rothschildů. Druhý žebrák odpovídá, že dobře. A kolik tedy prý vyžebral? „Nic, vyhodili mě,“ zněla odpověď, „ale to vám budu líčit jakým stylem!“

Maaßenovi byl k tomu všemu připočten ještě jeden hřích, že totiž poskytl politikům AfD přednostně informace z výroční zprávy 2017, která byla zveřejněna až o pět týdnů později. I Maaßenovo veřejné vystoupení bylo víceméně v souladu s názory této strany. To dohromady již poskytuje důvod pro podezření z favorizování politické strany, což jest pro ředitele zpravodajské služby „konečná“.

Cílená dezinformační kampaň?

Ředitel zpravodajské služby byl tedy odvolán poté, co promluvil veřejně, nepřesně, následně mlžil, poté odvolal a nepřípustně vysvětlil, že zásahem do veřejného mínění chtěl ovlivnit politickou situaci.

Maaßenova akce se navíc nesla v intencích moderní dezinformační kampaně – rychle rozšířit cílenou (dez)informaci, i když není podložena žádnými důkazy, a ta (přes následné stažení z webu, dementi, vyvrácení, opravě či doplnění) vykoná žádoucí práci.

Maaßen se jako ředitel zpravodajské služby po současném americkém způsobu vměšoval do politiky, což je jeden z definičních znaků hybridní války. Mluvil z pozice státní autority do oblasti, která je vyhrazena trestněprávním orgánům, jejichž procesní postupy i věcné rozhodování jsou z principu „vyúčtovatelné“.

U zpravodajské služby je tomu ale naopak, tam jsou zdroje informací utajované a procesy jejich získání tudíž není možno plně zrekonstruovat. Role zpravodajských služeb je tedy vyhrazena pouze do informační oblasti, s adresáty přesně určenými zákonem.

LN, 24.9.2018