Po několika měsících sporů se německá koaliční vláda dohodla na klíčových bodech nového imigračního zákona, který je zaměřen na získání chybějících pracovních sil a na stabilizaci státního systému důchodového zabezpečení povzbuzením imigrace kvalifikovaných pracovníků ze zemí mimo Evropskou unii.

Nový imigrační zákon, který zpřísní podmínky pro imigraci nekvalifikovaných pracovníků, je tichým přiznáním, že migrační politika kancléřky Angely Merkelové, která otevřela dveře do Německa více než miliónu většinou nekvalifikovaných migrantů z Afriky, Asie a Blízkého východu, nedokázala vyřešit nejnaléhavější demografické problémy země a zejména nedostatek pracovních sil.

Hubertus Heil (vlevo), Peter Altmaier (uprostřed) a Horst Seehofer. (Sean Gallup / Getty Images)

Ministr vnitra Horst Seehofer (CSU), ministr práce a sociálních věcí Hubertus Heil (SPD) a ministr hospodářství Peter Altmaier (CDU) představili 2. října 2018 na společné tiskové konferenci v Berlíně kompromisní dohodu.

Takzvaný Fachkräftezuwanderungsgesetz (Zákon o imigraci kvalifikovaných pracovníků) by upustil od stávajícího požadavku, aby zaměstnavatelé upřednostňovali občany Německa nebo EU při obsazování svých volných pracovních míst. Tento zákon by podnikům konkrétně umožnil nábor občanů ze zemí mimo EU (Drittstaaten), a to ve všech hospodářských sektorech za předpokladu, že tito noví zaměstnanci budou kvalifikovaní pro daná pracovní místa a budou mít dostatečnou znalost německého jazyka.

Na profesionály v oblasti informačních technologií by se mohly vztahovat i nižší požadavky, takže by mohli přijít do Německa i bez formálních diplomů, pokud budou mít solidní pracovní zkušenosti a pracovní nabídku.

Nový zákon by rovněž poskytl kvalifikovaným pracovníkům bez konkrétních pracovních nabídek šestiměsíční povolení k pobytu v Německu za účelem získání zaměstnání, ovšem za předpokladu, že budou ovládat německý jazyk a budou mít na toto šestiměsíční období dostatek svých vlastních finančních prostředků.

Na druhé straně navrhovaný zákon stanoví, že občané zemí mimo EU bez vyššího vzdělání nebudou moci migrovat do Německa: „Nechceme žádnou imigraci nekvalifikovaných občanů třetích zemí,“ uvádí dohoda.

„Jasná kritéria zajistí, že pravidla nebudou zneužívána. Snažíme se sladit naše úsilí s potřebami našeho hospodářství, s patřičným ohledem na kvalifikaci, věk, jazykové znalosti, důkazy o skutečné nabídce práce a schopnost zaručit migrantům živobytí.“

Tato dohoda se nezmiňuje o návrhu tzv. Spurwechsel (“přesměrování“), což je plán podporovaný SPD, který by migrantům žijícím v Německu umožnil překvalifikovat jejich azylový status na status rezidenta, pokud by našli práci a naučili se německy. „Zachováváme princip oddělení azylu a ekonomické migrace,“ uvádí se v dokumentu. „Zabráníme imigraci lidí, kteří zneužívají náš systém sociálního zabezpečení.“

Ministři uvedli, že se obávají, že návrh na „přesměrování“ by posílil přitažlivost migrace a dále by povzbuzoval nekvalifikované ekonomické migranty k cestě do Německa v naději, že nakonec budou moci v zemi zůstat. „Náš tichý konsensus je, že by nemělo dojít k přesměrování,“ řekl Seehofer.

V konečném kompromisu ale dohoda zavazuje vládu k „vymezení jasných kritérií k pobytu“ pro takzvané „strpěné“ migranty (Geduldete). Toto jsou dobře integrovaní uprchlíci, jejichž žádosti o azyl byly zamítnuty, ale nemohou být deportováni, protože jim chybí identifikační doklady nebo je jejich domovské země odmítají vzít zpátky, nebo existuje reálná obava, že by jim doma šlo o život. V současné době neexistuje jednotná politika pro „strpěné“ migranty (Geduldete). Některé z 16 spolkových zemí v Německu s nimi zacházejí shovívavě, zatímco jiné vůči nim zaujímají tvrdý postoj.

Seehofer uvedl, že je s výsledkem „velice spokojen“ a označil dohodu za „pragmatickou a praktickou reakci na současnou realitu“. A dodal: „Vytváříme rámec pro kontrolovanou imigraci kvalifikovaných odborníků.“

Ministr práce Heil řekl, že koaliční dohoda představuje první krok na cestě k „moderní imigrační legislativě v Německu“.

Ministr hospodářství Altmaier poznamenal, že dohoda „zajistí, aby byla obsazena veškerá volná pracovní místa pro kvalifikované pracovníky“.

Naproti tomu lídr antiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD) Alexander Gauland uvedl, že přijetí návrhu takzvaného „přesměrování“ by dále povzbudilo ilegální migraci:

„SPD tímto novým imigračním zákonem opět trumfla Seehofera. Status azylu a status imigrace jsou nyní zoufale promíchané a masivně rozšiřují možnosti jak se vyhnout deportaci.“

„Teď to zde máme oficiálně a AfD před tím vždy varovala: Jakmile ilegální imigranti překročí naše hranice, tak je tady budeme mít navždy.“

Kapitáni německého průmyslu dohodu pochválili. Generální ředitel Konfederace zaměstnavatelských svazů Steffen Kampeter uvedl, že německá ekonomika „spoléhá na kvalifikované odborníky ze zahraničí“, aby si udržela konkurenceschopnost: „Potřebujeme nejchytřejší mozky z celého světa,“ řekl.

Prezident Spolkového sdružení pro informační technologie (Bitkom) Achim Berg uvedl, že v současné době je v IT sektoru přibližně 55 000 volných pracovních míst a to představuje pro německé společnosti ušlé tržby zhruba 10 miliard eur ročně:

„Bitkom se již léta snaží prosadit imigraci kvalifikovaných pracovníků. Velmi vítáme skutečnost, že spolková vláda se teď zákonem o imigraci kvalifikovaných pracovníků vážně zabývá. Potřebujeme nejbystřejší mozky z celého světa, aby nám pomohly budovat informační technologie, podpořily naší ekonomiku a posílily trh práce.“

Podle uniklé vládní zprávy bude muset Německo v příštích 40 letech každoročně přijmout 300 000 migrantů, jen aby zastavilo svůj populační propad. Dokument, který byl částečně zveřejněn deníkem Rheinische Post, prozrazuje, že německá vláda počítá až do roku 2060 s trvalou masovou migrací, která pomůže stabilizovat stávající německou populaci na 82,8 milionu obyvatel.

Zpráva implicitně předesílá, že rozhodnutí kancléřky Merkelové vpustit do země přibližně 1,5 milionu převážně muslimských migrantů v letech 2015 až 2016 nebylo primárně humanitárním gestem, ale vypočítavým tahem, který měl v Německu zastavit demografický propad a zachovat životaschopnost německého sociálního státu, ve kterém mladí povinně podporují starší spoluobčany.

Zpráva zdůraznila potřebu rychle integrovat migranty do pracovního procesu, aby co nejdříve začali přispívat do systému sociálního zabezpečení. „Podle minulých zkušeností toto nebude snadné a bude to trvat podstatně déle, než se původně doufalo,“ připustila zpráva. „Výsledky budou patrné ve střednědobém až dlouhodobém horizontu.“

Pouze jedna čtvrtina migrantů, kteří do Německa přišli během migrační krize, si našla do poloviny roku 2018 práci a jen pětina z nich přispívá do systému sociálního zabezpečení, tvrdí Institut pro výzkum zaměstnanosti (Institut für Arbeitsmarkt und Berufsforschung, IAB). Většina těch, kteří zaměstnání získali, se uplatnila na málo placených místech v pohostinství a ve službách včetně úklidu, doručování balíků a v oblasti bezpečnosti, a mnozí z nich dostávají doplňkové sociální dávky, aby měli na živobytí.

V srpnu roku 2018 veřejnoprávní rozhlas Deutschlandfunk referoval, že „se dostavila deziluze“, jelikož mnozí uprchlíci stále žijí ze sociálních dávek nebo pracují v odvětvích s nízkými platy:

„´Nejdřív uprchlík, pak německý řemeslník’, ‚Mladí, osamělí a motivovaní‘, ‚Lidé sem přicházejí tvrdě pracovat‘, ‚Uprchlíci přinášejí štěstí.‘ To byly titulky v médiích v létě roku 2015, kdy celý svět viděl snímky německé vítací kultury. Na hlavním nádraží v Mnichově podporovali vítací medvídci domněnku, že stovky tisíc mladých mužů ze Sýrie, Afghánistánu, Eritreje a Íránu okamžitě vyřeší spoustu problémů - oživí stárnoucí německou společnost a zmírní nedostatek kvalifikovaných pracovních sil.“

„O tři roky později jsou titulky v médiích úplně jiné: ‚Pracovní zázrak mezi migranty se nedostavil‘, ‚Kde jsou ti odborníci?‘, ‚Většina uprchlíků žije z Hartzu IV‘ [dávky v nezaměstnanosti], ‚Vysoká daň za politiku přijímání uprchlíků‘.“

„Bylo Německo v létě roku 2015 naivní? Viděli politici a odborníci situaci příliš růžově a zapomněli na to, že integrace na trhu práce trvá dlouho a bývá to často trnitá cesta?“

„V Berlíně pracuje ve vysoce kvalifikovaném zaměstnání pouze jeden ze sta uprchlíků. V celostátním měřítku 8 z 10 žadatelů o azyl nemá ani vysokoškolský diplom, ani odbornou kvalifikaci....“

V jiném článku nazvaném „Žádný nový německý hospodářský zázrak není na obzoru“ publikovaném na webu německého veřejnoprávního rozhlasu Deutschlandfunk je uvedeno:

„Německá ekonomika potřebuje kvalifikované pracovníky - když v roce 2015 přišel do Německa téměř jeden milion uprchlíků, vzbudilo to naděje velkých korporací. Ale jakou roli hrají korporace zahrnuté v akciovém indexu DAX při integraci uprchlíků na trh práce?“ [DAX je index Frankfurtské burzy složený z akcií 30 nejvýznamnějších německých společností]

„Veřejnoprávní německý rozhlas Deutschlandfunk provedl průzkum – a výsledek je ohromující: Společnosti zahrnuté do indexu DAX zaměstnaly pouze 800 uprchlíků. Většina z nich pracuje u společnosti Deutsche Post - zejména ve střediscích pro třídění balíků nebo jako doručovatelé - a také u automobilek BMW a Daimler. Většina těžkých vah mezi korporacemi zahrnutými v indexu DAX však žádné migranty nezaměstnala....“

Vedoucí pracovníci těchto společností uvedli, že hlavním problémem migrantů je nedostatek odborné kvalifikace a neznalost německého jazyka.

Podle Spolkového úřadu práce je úroveň vzdělání nově příchozích migrantů v Německu mnohem nižší, než se původně očekávalo: Pouze čtvrtina z nich má maturitu, zatímco tři čtvrtiny z nich nemají vůbec žádné odborné vzdělání. Pouze 4 % nově příchozích do Německa jsou vysoce kvalifikovaní pracovníci.

Prozatím je velká většina migrantů, kteří do Německa vstoupili v letech 2015 a 2016, v péči německého sociálního systému. Podle vládních údajů zveřejněných časopisem Focus zaplatili v roce 2016 němečtí daňoví poplatníci přibližně 21,7 miliardy eur na pomoc uprchlíkům a žadatelům o azyl, v roce 2017 to bylo 20,8 miliardy eur a v roce 2018 zaplatí podobnou částku.

Dokument ministerstva financí odhalil, že nynější migrační krize by do konce roku 2020 mohla stát německé daňové poplatníky dalších 94 miliard eur. Na sociální výdaje, jako jsou dávky v nezaměstnanosti a podpora bydlení, přijde asi 25,7 miliard eur. Přibližně 5,7 miliardy eur bude určeno na jazykové kurzy a 4,6 miliardy eur na integraci uprchlíků do pracovního procesu.

Podle výpočtů, které publikoval ekonom Bernd Raffelhüschen z Nadace tržního hospodářství (Stiftung Marktwirtschaft), by migrační krize z roku 2015 mohla v delším časovém horizontu stát německé daňové poplatníky více než jeden bilion eur - což je ekvivalent přibližně jedné třetiny běžného německého HDP. Raffelhüschen dospěl k tomuto závěru:

„Potřebujeme lidi, to je jasné. Ale potřebujeme lidi, které postrádáme. A to znamená: Německo musí mít zákony na omezení imigrace. Pouze ti, kteří splňují německé kvalifikační požadavky, se mohou přistěhovat do Německa. Musíme mít odvahu diskriminovat, tj. imigranty si vybírat.“

V současné době má Německo více než 1,2 milionu volných pracovních míst, uvádí Institut pro výzkum zaměstnanosti (IAB). Z toho je 440 000 volných míst pro kvalifikované zaměstnance. Německý ekonomický institut v Kolíně nad Rýnem odhaduje, že pokud by se tato místa podařilo zaplnit, zvedlo by to německý hospodářský výkon o celé jedno procento.

Soeren Kern je vedoucí spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku.

Překlad původního textu: Germany Seeks Skilled Migrants
Překlad: Helena Kolínská, Libor Popovský

Převzato z webu Gatestone Institute