Historik ze Stanfordské univerzity Niall Ferguson nedávno napsal: „Evropská migrační krize nevede ke stmelování společnosti, ale naopak ji rozděluje. Stále více jsem přesvědčen, že budoucí historici budou považovat otázku migrace za fatální rozkladný element EU.“ A zdá, se že předpověď pana Fergusona stává postupem času skutečností.

Nejen, že se Evropská unie postupně rozpadá, protože protiimigrační nálada neustále sílí, ale kvůli migrační krizi je zrušení hranic uvnitř EU, nejdůležitější to změna v Evropě po druhé světové válce, nyní ze strany italské vlády, stejně tak i jinými vládami, například Rakouskem, vnímána jako „riziko“.

Imigrace také vyžaduje znovu definovat vnitřní smlouvu EU.

Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko, tzv. „Visegrádská skupina“, nedávno vyzvaly k obraně vnějších hranic EU. „Evropa musí být schopna se ubránit,“ prohlásil rakouský kancléř Sebastian Kurz poté, co dostal pozvání k účasti na visegrádské schůzce.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz (druhý zleva) byl vrcholnými představiteli čtyř zemí Visegrádské skupiny (Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko) pozván na jejich summit 21. června 2018. (Zdroj fotografie: rakouské spolkové kancléřství)

Poté, co k italským břehům za posledních pět let připlulo více než 700 000 migrantů, přijala nová italská populistická vláda tvrdá opatření. Italský ministr vnitra Matteo Salvini nedávno uzavřel plavidlům přepravujícím migranty italské přístavy. V Německu, kde se německá kancléřka střetla s ministrem vnitra Horstem Seehoferem kvůli imigraci, by mohla migrační politika také vést k „ukončení éry Merkelové“.

„Nová populistická vláda v Itálii znamená velkou výzvu evropskému statutu quo, ale nikoliv způsobem, jakým to většina pozorovatelů původně očekávala,“ komentoval nedávno tuto skutečnost Walter Russell Mead v deníku The Wall Street Journal. „Vládnoucí koalice pozastavila řešení problémů v eurozóně a místo toho se zaměřuje na téma, které je pro evropský establishment mnohem zranitelnější: na migraci.“

Celý evropský politický konsensus se rozpadá pod seismickými otřesy migrační vlny. Migrace do Evropy se stala politickou otázkou „tak toxickou, jako nikdy předtím“, poznamenal deník New York Times o současné debatě v Evropské unii. Zdá se, že současné problémy EU jsou způsobeny hluchotou politických elit, které uprostřed nekontrolované masové imigrace odmítají brát v úvahu problémy svých občanů.

Masová migrace v posledních letech způsobila obrovské problémy vnitřní stabilitě Evropy. Podle nové zprávy Heritage Foundation došlo především k pochybením v otázce bezpečnosti.

„Od roku 2014 bylo při teroristických útocích spáchaných žadateli o azyl nebo uprchlíky zraněno nebo zabito téměř 1 000 lidí. Během posledních čtyř let bylo v Evropě spácháno žadateli o azyl nebo uprchlíky 16 % islamistických spiknutí. Nejčastějším cílem se stalo Německo a Syřané v tom mají prsty častěji než kterákoli jiná národnost. Během dvou let od příjezdu do Evropy byly téměř tři čtvrtiny spiklenců odhaleny, nebo byly jejich plány zmařeny.“

...

„Od ledna 2014 spáchalo v Evropě 44 uprchlíků, nebo žadatelů o azyl 32 islamistických teroristických útoků, což vedlo k 814 zraněním a 182 úmrtím.“

Imigrace představuje také velmi vážný problém pro etnické a náboženské soužití. Podle manifestu, který mimo jiné podepsali i bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy a bývalý francouzský premiér Manuel Valls, se francouzští židé stali obětí etnické čistky. V manifestu se uvádí: „Deset procent židovských občanů pařížského regionu bylo nedávno nuceno se vystěhovat, protože se v určitých oblastech již necítí bezpečně. Toto je tichá etnická čistka.“

Hrozba, které Evropa čelí, pokud odmítne uzavřít a kontrolovat své vnější hranice, je hodnocena Stephenem Smithem, odborníkem na Afriku, jehož obdivuje francouzský prezident Emmanuel Macron. Ve své nové knize Rush to Europe: Young Africa on the Way to the Old Continent (Útok na Evropu: Mladá Afrika na cestě na starý kontinent). Konstatuje, že dnes v Evropské unii žije 510 milionů obyvatel a 1,3 miliardy Afričanů na ně závistivě zírá. „Za třicet pět let bude 450 milionů Evropanů čelit přibližně 2,5 miliardám Afričanů, kterých tedy bude pětkrát tolik,“ předpovídá Smith. Pokud se Afričané budou řídit příkladem jiných částí rozvojového světa, například Mexičany v USA, „tak místo dnešních 9 milionů bude mít Evropa za třicet let 150 až 200 milionů Afro-Evropanů“. Smith nazval tento scénář „Euroafrika“ (Eurafrique). Největší migrační vlna do Evropy od druhé světové války se stává stále naléhavějším problémem, neboť domácí populace Evropy stárne a její počet se snižuje.

Kontroverzní systém kvót pro migranty již selhal. Ale evropské vlády nemohou reálně deportovat migranty. V roce 2012 Evropský soud pro lidská práva (ECHR) odsoudil italskou vládu a přikázal jí zaplatit tisíce eur dvěma desítkám imigrantů, které deportovala do Libye. Italské orgány vylovily tyto migranty ve Středozemním moři, když se pokoušeli dostat z Libye na italský ostrov Lampedusa. O tři roky později ECHR znovu odsoudil italskou vládu za deportaci migrantů. ECHR také ve svém rozsudku odsoudil Španělsko za vykázání skupiny 75-80 migrantů z enklávy Melilla. ECHR pak odsoudil i Maďarsko za zadržování migrantů. Evropa nemůže zastavit, deportovat, zatknout a repatriovat migranty. Co navrhují vedoucí představitelé EU v Bruselu? Přijmout je všechny do Evropy?

Andrew Michta, děkan Fakulty mezinárodních a bezpečnostních studií pří Evropském centru pro bezpečnostní studia George C. Marshala, nedávno napsal, že v rámci této masové migrace riskují evropské demokracie svůj vlastní „rozklad“. Nebyl by to jen „rozpad“ již tak křehké Evropské unie, ale i úplný rozpad západní civilizace jako takové.

Autor je kulturní redaktor deníku Il Foglio, italský novinář a spisovatel.

Překlad původního textu: Mass Migration: „The Fatal Solvent of the EU“
Překlad: Josef Janeček

Převzato z webu Gatestone Institute