V Japonsku lze běžně zažít tři Nové roky. Při intronizaci nového císaře, ke které dochází jednou za několik desítek let, přibývá čtvrtý Nový rok.

První Nový rok se v Japonsku slaví podobně jako u nás v prvních sekundách 1. ledna. Oslavy zpravidla probíhají v kruhu rodinném a bývají spojeny s návštěvou chrámu nebo svatyně, jejíž cílem je zabezpečit si prostřednictvím modlitby a finanční obětiny přízeň příslušných božstev v dalším kalendářním roce. Největší chrámy po celé zemi úderem půlnoci rozezní 108x své zvony jako symbol stejného počtu lidských hříchů. Po vhození malého obolu si později mohou bimsnout i návštěvníci, kteří pak u východu obdrží mandarinku nebo papírový pohárek sladkého, ještě nezkvašeného, horkého sake.

Novoročně vyzdobený buddhistický chrám Kawasaki Taishi

Druhý Nový rok je lunární, s proměnlivým datem spadajícím na novoluní mezi 21. lednem a 20 únorem. Ač původu čínského, patřičný symbol zvěrokruhu zdobí novoroční pohlednice i výlohy japonských obchodů. Letošní rok je rokem kance či prasete. Japonci příchod nového lunárního roku prakticky neslaví, ale rádi chodí zhlédnout pestrobarevný průvod s ním spojený, který pořádají obyvatelé čínských čtvrtí některých velkých japonských měst, jako je Jokohama nebo Kóbe. Vyzdobené alegorické vozy, prapory a fangle mi dosti připomínají prvomájové průvody pořádané v éře minulé.

Alegorický vůz oslavující lunární Nový rok v jokohamské čínské čtvrti

Třetí Nový rok spadá na 1. dubna. Tímto dnem začíná japonský fiskální a školní rok. V den, kdy se my, Evropané, častujeme aprílovými žertíky, Japonci zvážní. Dospělí se účastní firemních mítinků, oblecích a kostýmech konzervativního střihu se starším kolegům představí nováčci - hromadně rekrutovaná pracovní síla, zpravidla čerství absolventi univerzit. Podobné mítinky se pořádají i na školních tělocvičnách, kde se starším spolužákům představí prvňáčci. Jeden z nich pak složí za všechny slavnostní slib.

Se čtvrtým Novým rokem se průměrně dlouho žijící Japonec může setkat dvakrát až třikrát za život. Je spojen s usednutím nového císaře na chryzantémový trůn. Tomuto aktu po dvě staletí předcházelo úmrtí předcházejícího císaře. Letošní změna na stolci po předchozí abdikaci císaře Akihita ze zdravotních důvodů byla nejméně rok připravována a patřičně ohlášena. 30. duben byl tedy posledním dnem 31. roku éry Heisei a 1. květen prvním dnem éry Reiwa. Tiskárny a mincovny si mnou ruce, protože na většině úřadů, jako je třeba matrika, jsou formuláře opatřeny datováním v tomto letopočtu. Prvním rokem éry Reiwa budou opatřeny i nově emitovaná platidla.

Tajemník kabinetu Yošihide Suga odtajňuje název nové éry - Reiwa

Přejme nastupujícímu císaři Naruhitovi pevné zdraví. Bude mu ho zapotřebí, protože je mu již 59 let. Navíc jediný mužský potomek v celé dynastii Yamamoto je Hisahito, syn Akišina, mladšího bratra nového císaře. Následující střídání na trůnu bylo vázáno buďto na změnu legislativy tak, aby se císařovnou mohla stát Naruhitova dcera Aiko, případně s převexlováním dědění trůnu o jedno koleno. Volba padla na druhou variantu, takže po intronizaci Naruhita se stane třiapadesátiletý Akishino prvním nástupníkem na trůn a jeho syn Hisahito druhým.

Autor je výzkumník a podnikatel žijící už téměř třicet let v Japonsku. Převzato z jeho blogu na stránkách JAPONSKO.JP, kde je k dispozici i minigalerie