Palestinští teroristé z Pásma Gazy minulý čtvrtek poprvé od roku 2014 odpálili dvě rakety na Tel Aviv, naštěstí bez následků. Vláda premiéra Binjamina Netanjahua podnikla jako vždy v poslední době pouze umírněnou odvetu, i když tentokrát o něco důraznější – bombardovala přes sto cílů vládnoucího hnutí Hamás, ale pečlivě vybraných tak, aby nikoho nezranila a nevyvolala větší konflikt. Všechny zničené objekty, jako velitelství Hamásu, zbrojní továrny, výcvikové tábory, televizní stanice nebo středisko bezpilotních letounů, byly před nálety vyklizeny. A Izrael také předem upozornil egyptskou delegaci v Pásmu Gazy, která tam jednala o dlouhodobém příměří, aby se rychle vrátila do Káhiry.

Netanjahu si další válku s Hamásem zoufale nepřeje – v dubnu chce vyhrát volby a nechce také ohrozit květnovou mezinárodní soutěž Eurovize v Tel Avivu, na které Izraeli velmi záleží. Balancuje proto na tenkém laně mezi snahou zastrašit Hamás a hněvem Izraelců nad nedostatečnou vládní reakcí na útoky. Hamás ví, že Netanjahu válku nezačne, a zneužívá toho, jak může. Vždycky, když se zdá, že jeho provokace rozhněvaly Izrael přesmíru, zařadí zpátečku. A zvolil novou taktiku – k raketám se teď nehlásí. Odpálení čtvrtečních střel popřel, stejně jako Islámský džihád. A izraelská vláda se z nedostatku lepšího zdůvodnění své zdrženlivosti a k údivu Izraelců spokojila s vysvětlením Hamásu, že rakety na Tel Aviv odpálili „omylem“ nešikovní členové hnutí při běžné údržbě.

Jedna izraelská televizní stanice celý incident přirovnala k satiře skupiny Monty Python. Kam tento nový trend povede? Budou teď rakety létat „omylem“ na izraelská města běžně a beztrestně? Fantazii se meze nekladou – když loni v říjnu teroristé odpálili raketu na Beerševu, někteří izraelští politici se přiklonili k názoru, že ji „mimoděk odpálil blesk“. Odstrašující síla Izraele je tatam a Hamás se výborně baví.

Egypt znovu dojednal příměří, na které obě strany hned přistoupily, a Hamás opět vznesl řadu požadavků. Žádá peníze na delší denní provoz elektrárny a projekty OSN, rozšíření rybolovné zóny a další peníze z Kataru, jejichž výplatu Izrael umožňuje už pět měsíců. Teď teroristé chtějí třicet milionů katarských dolarů měsíčně místo dosavadních patnácti. Přitom izraelský kabinet minulý týden schválil předání dvaceti milionů a katarský zmocněnec už nejchudším rodinám vyplatil dalších pět a půl milionu. Hamás dokonce v pátek poprvé odvolal pravidelné protesty u izraelských hranic, které pořádá už rok, aby dal „příměří šanci“. Izrael požadavky Hamásu v podstatě plní, ale hnutí nikdy žádný slib nedodrželo. Už v pondělí obnovilo protesty u hraničního plotu, protože Izraelci prý „příliš dlouho váhají“. A izraelská vláda jedná dál a požadavky Hamásu „zvažuje“, ačkoli je podmínila klidem na hranicích. Další episoda Monty Python.

V téže době jako celý tento incident propukly v pásmu první významnější demonstrace proti Hamásu od roku 2007, kdy se zde hnutí pučem zmocnilo vlády. Tamější situace je už dlouho katastrofální; nezaměstnanost přesáhla 52 %, a u mladých lidí je dokonce sedmdesátiprocentní, většina Gazanů žije pod hranicí chudoby a elektřinu mají jen osm hodin denně. Teprve nyní se však odvážili ve větším počtu protestovat. S hesly jako „chceme žít“ nebo „vzpoura hladových“ demonstrovali proti rostoucím životním nákladům, rozhodnutí Hamásu opět zvýšit daně a nemožnosti uživit rodinu. Šlo sice jen o stovky lidí, ale na řadě míst současně. Jeden Gazan se dokonce podpálil a je ve vážném zdravotním stavu.

Protesty trvaly tři dny a Hamás je nakonec brutálně potlačil. Demonstranty, i ženy a děti, surově zbil a pozatýkal na 500 lidí včetně novinářů a lidskoprávních aktivistů. Brutalitu zákroků odsoudil i zmocněnec OSN Nikolaj Mladenov. Ke kritice se ochotně připojila i palestinská samospráva Mahmúda Abbáse, která už dlouho v podobné protesty doufá s tím, že Gazané Hamás svrhnou a samospráva opět pásmo ovládne. K tíživé situaci v Gaze však sama notně přispívá – Abbás jí drasticky snížil částky na úhradu elektřiny, vody, školství a zdravotnictví a zastavil platy tamějším nezaměstnaným zaměstnancům svého hnutí Fatah i sociální dávky.

Za demonstranty se postavily i některé teroristické skupiny v Gaze, jako Lidová nebo Demokratická fronta pro osvobození Palestiny, a poprvé přičetly situaci v pásmu nejen Izraeli a Egyptu, ale i Hamásu.

Hra kočky s myší mezi atypicky zdrženlivým Izraelem a provokujícím Hamásem bude zřejmě pokračovat až do izraelských voleb 9. dubna – pokud nějaká raketa někoho nezabije. Pak by Netanjahu, který si rád nechává říkat „pan Bezpečnost“, musel zasáhnout tvrději; kdyby to neudělal, mohl by volby prohrát. A tak se bude Hamás až do dubna smát a ostřelovat a provokovat Izrael, jak se mu zlíbí, protože má jistotu, že mu to projde. A nepochybně také uspořádá mohutnou násilnou demonstraci u příležitosti ročního výročí protestů u hranic 30. března, těsně před izraelskými volbami.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus