Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) zakázal vystoupení poslance holandského parlamentu Geerta Wilderse v senátu pro jeho extrémně pravicové názory, takže pokud budou senátoři chtít, mohou se s ním setkat třeba v hospodě "Na růžku". Pokusím se Sobotkovo rozhodnutí ilustrovat výňatky z článků v deníku De Telegraaf ve dnech 17. a 18. listopadu.

Holandsko je přelidněná země a extremismus Wilderse spočívá v tom, že se snaží zarazit příliv hlavně islámských přistěhovalců, protože se podle něj nejenže nechtějí integrovat, ale jsou pro Holandsko politickým nebezpečím. Tento Wildersův názor, o jehož pravdivosti nepochybuje většina holandských občanů, sloužil dosud politickým korekčníkům jako jediný a stále slábnoucí nástroj k napadání a pokusům o jeho zneškodnění.Ten totiž nijak neohrožuje demokratickou strukturu státu, nemá žádné bojůvky a dokonce se zatím neúčastní až na výjimky místních voleb, protože si chce nové členy a budoucí aparát své strany důkladně prověřit, aby se do něho nedostaly nežádoucí živly, jako se to stalo Fortuynovi a bývalé ministryni Verdonkové. Podle průzkumů je jeho strana momentálně v čele volebních preferencí.

Z toho je vidět, že si voliči konečně uvědomují, jak je jejich stát ohrožen. V článku "Hysterie v debatě o integraci" (17.11) jsou uvedeny číselné údaje o imigraci v roce 2008, kdy do Holandska přišel rekodní počet 142.000 cizinců, z toho 14.700 osob z islamských zemí, a počet uchazečů o asyl se zdojnásobil v tom roce daleko nad evropský průměr. Ukázalo se také, že z nezápadních přistěhovalců (allochtonů) ve věku 15-65 let pracuje méně než polovina a že v porovnání s rodilými Holanďany (autochtony) požívají šestkrát častěji sociání podpory. Mimo to jsou vězení pro mladistvé "zalidněna" z poloviny nezápadní mládeží. Z o den později publikovaného článku "Integrační politika jen pouhá slova" vyplývá, že podle posledních údajů se zvýšil podíl allochtonů na pracovním trhu ze 44% v roce 1998 na 55% v roce 2008, přičemž nezaměstnanost mezi nezápadními allochtony byla více než dvaapůlkrát větší než u autochtonů.

Že politická debata o imigraci a integraci často vykolejí, není přirozeně náhoda, píše se v prvním článku. Dokazuje to, že politická elita. která si ráda poklepává sama sobě na rameno (Holanďané říkají na prsa) pro svou takzvanou holandskou toleranci, neumí vůbec zacházet s odlišnými a nelíbivými názory. Tolerance se často zaměňuje se slabostí, např. v požadavcích na nové příchozí, nebo se shovívavostí vůči dvaceti šesti tisícům odmítnutých uchazečů o asyl, kteří odmítli zem opustit a po udělení "generálního pardonu" byli odměněni povolením k pobytu, ubytováním a finanční podporou. Tato politika štěpí společnost, dává občanům nepříjemný pocit, že úřady jsou spíš pro ty druhé než pro ně samé a oni o tom nesmí níc říct.

Zajímavým způsobem se do problému zamotala holandská odborová organisace FNV Bondgenoten. Je všeobecně známo, že některé západovropské levicové strany dovážejí imigranty, aby si posílily členskou základnu - nedávno to přiznal šéf Labour Party, holandská PvdA se chová podobně. V důvěrném zápisu z důležitého zasedání vedení jmenované odborové organisace nedávno předseda Van der Kolk označil Wilderse za cvoka, který plácá nesmysly. Tento výrok se ovšem dostal do Telegraafu a ukázalo se, že bude asi stát tuto největší holandskou odborovou organisaci hodně členů. Wilders má pochopitelně dost stoupenců v dělnických čtvrtí, které jsou nejvíce postiženy přívalem často neintegrovatelných imigrantů. Politicky korektních elit se to netýká, ty bydlí v lepších či vilových čtvrtích.

Předseda českého senátu by si tedy měl napřed pořídit věcné informace o situaci v Holandsku, než se rozhodne zakázat řádně zvolenému holandskému poslanci přístup do senátu. Mohlo by se mu stát, že se s ním zanedlouho setká jako s ministrem a bude mít z ostudy kabát.

23.11:2009