29.3.2024 | Svátek má Taťána


HISTORIE: Válka v Gruzii optikou Ukrajiny

16.8.2014

V těchto dnech je to právě šest let od rusko-gruzínské války. Mnoho o ní bylo napsáno, ale i tak zůstává řada otázek k zamyšlení.

Válka v Jižní Osetii a Abcházii byl válečný konflikt mezi Gruzií na jedné straně a Ruskem, Jižní Osetií a Abcházií na straně druhé. Začal v noci ze 7. na 8. srpna 2008 těžkými boji mezi gruzínskými armádními silami a jihoosetskými jednotkami.

Jak šel čas.

V 19. století se začali o Abcházii zajímat Rusové, což vedlo k ozbrojeným střetům Obyvatelstvo bylo rozděleno na muslimy podporující Turky a křesťany inklinující k carskému Rusku.

16. prosince 1921 byla podepsána dohoda mezi SSRA (Socialistická sovětská republika Abcházie) a Gruzínskou SSR, podle které se Abcházie vzdala některých svých prvků státní suverenity ve prospěch Gruzie a vytvořily unii.

Abcházie pocítila v 80. letech dvacátého století slábnoucí moc Sovětského svazu a začala klást požadavky na sebeurčení svého národa. Celý tento konflikt se týkal především snahy Abchazů vytvořit vlastní stát, zatímco Gruzínci chtěli národní stát, ve kterém by národnostní menšiny měly jen velmi omezenou samosprávu.

Dne 16. červenci 1989 vypukly v abchazském hlavním městě Suchumi nepokoje, které se zvrhly v tvrdý ozbrojený boj, když bylo zabito 16 gruzínských studentů při zápisu na univerzitu. Po několika dnech do města vtrhla vojska Sovětské armády a nastolila pořádek zavedením stanného práva. Vojáci pak obvinili extrémisty z obou táborů konfliktu ze vzájemné provokace. Tento incident bývá považován za počátek celého gruzínsko-abcházského konfliktu.

Po rozpadu SSSR se v Gruzii uskutečnilo referendum o nezávislosti země, ve kterém více než 90 % voličů vyjádřilo svůj souhlas. Země 9. dubna 1991 vyhlásila nezávislost.

V růžové revoluci v roce 2003 Michail Saakašvili svrhl Ševarnadzeho a sám se stal prezidentem. Jedním z prvních kroků jeho vlády bylo získání separatistických regionů Jižní Osetie a Abcházie zpět pod gruzínskou nadvládu.

Dne 25. dubna 2008 Rusko pohrozilo, že v případě vypuknutí vojenského konfliktu v Abcházii a J. Osetii mu nezbude nic jiného než reagovat vojenskými prostředky. Gruzie označila toto vyhlášení za přímou hrozbu agrese ze strany RF.

Válka v Jižní Osetii v létě 2008 byla výsledkem dlouholetých politických sporů a sporadických vojenských střetů.

Válka vypukla 8. srpna 2008 poté, co gruzínské ozbrojené síly vpadly do Jižní Osetie, údajně po provokaci rebelů. Následovala invaze ruské armády do Gruzie, kterou Moskva omluvila jako nezbytnou povinnost chránit životy ruských obyvatel žijících na území Gruzie .

Dočasné příměří bylo podepsáno 15. srpna. Rusko oznámilo stažení svých vojsk z přední linie do deseti dnů. 26. srpna ruský prezident formálně uznal nezávislost Jižní Osetie a Abcházie. Jednostranné uznání nezávislosti se setkalo s odmítavým postojem mezinárodního společenství.

Jižní Osetie leží na jižním předhůří Kavkazu. Žije zde vedle sebe 50 různých etnických skupin, přičemž značná část z nich patří do zcela odlišných jazykových skupin. Majoritním obyvatelstvem Jižní Osetie jsou ruští občané. Občanství získali buď narozením, nebo naturalizací po válce v letech 1991-1992.

Rusko se pomocí zasahování do abchazsko-gruzínských a jihoosetsko-gruzínských konfliktů snažilo udržet vliv v Gruzii, která se stále více orientovalo na Západ, čímž se Rusku vzdalovala.

NATO a řada jeho členů a partnerů pomáhala při výstavbě a výcviku nové gruzínské armády. Od roku 2005 byla například nákladem 15,6 mil eur podle standardu NATO vybudována základna Senaki, byla uvedena do provozu podobná základna v Gori. Na dodávkách zbraní se podílela zejména Ukrajina, Izrael, Česká republika, Turecko, USA a Bulharsko. Při výcviku pomáhají především USA, Velká Británie, Izrael a Francie.

Vláda v Jižní Osetii je závislá na Rusku, které nese dvě třetiny jeho ročního "státního" rozpočtu. Navíc Gazprom, akcionářská společnost pod kontrolou vlády v Kremlu, financuje výstavbu nových plynovodů a celkové infrastruktury.

Za počátek velmi intenzivních aktivit Ruské federace v separatistických regionech Gruzie lze stanovit datum 6. března 2008, kdy Rusko vypovědělo rozhodnutí Rady prezidentů SNS z roku 1996 o ekonomických, obchodních, finančních a dopravních sankcích vůči Abcházii.

Hlavní problém ve vztahu separatistických regionů a samotné Gruzie spočívá v tom, že Jihoosetinci a Abcházci nikdy nebyli v Tbilisi považováni za plnohodnotné partnery. A když jejich přání nechtěli vyslyšet v Tbilisi, oni se prostě obrátili k Moskvě.

Ruské jednotky v Jižní Osetii mají na základě mezinárodních dohod statut „modrých přileb“ a slouží zde k vynucení klidu zbraní po válkách za nezávislost Jižní Osetie.

Rusové považují Gruzii za nejvíce nepřátelskou zemi vůči Rusku. Vyplývá to z průzkumu nezávislého střediska Levada, o kterém informovala agentura RIA Novosti.

Rusko vždy prohlašovalo, že udělá vše pro to, aby Gruzie nevstoupila do NATO. Výsledky války na Kavkaze však nejsou omezeny jen na tento region. Konkrétní cíle Ruska nemají ani krátkodobý charakter a jsou cílevědomě zaměřeny do budoucnosti.