Zpočátku se zabývá Německem, které financuje francouzské zemědělství. To není nic nového, když už i já jsem o tom před lety psal. Francouzi prý mají stále vyšší ambice, usilují prý o to, aby evropská myšlenka vedla ke globální velmoci, v případě potřeby na ramenou Německa a ostatních důvěřivých (protestantských) států, které byly ochotny do úmoru pracovat a při tom – jak pošetilé – spořit. V nových luxusních evropských kuloárech vznikla nová sociální skupina stejně smýšlejících lidí, která se začala cítit povolána vytvořit z roztříštěné Evropy - je-li třeba i proti vůli jejich voličů - novou Evropu a v ní hrát hlavní roli. Schůzky nových vedoucích politiků a byrokratů se staly velkými mediálními událostmi. Herci se stali superhvězdami, které se dokázaly obklopit stovkami novinářů a tisíci policistů, tak důležitá a výjimečná byla tato skupina nových evropských regentů. Ani skeptici se nedokázali ubránil životu s vládními tryskovými letadly a schůzím v pozlacených palácích, kde se hovořilo o ideálech jako NOVÁ EVROPA a o konci evropských válek. K tomu bylo potřeba peněz a nové horní vrstvy řídících pracovníků. Tak vznikla nová sekta s vlastními normami a vlastními představami o evopské sociální spravedlnosti a o silné evropské vládě. Evropský prosperující stat bude zakotven ve vlastní evropské ústavě a k té skutečně došlo. Dokument, který se nedá číst, kterému se nedá rozumět, potože vytvořen úředníky, kteří se pokoušeli vynalézt nový kontinent.

Zde bych stručný výtah z Winterova článku ukončil, protože nejde tak o jeho obsah, který pro většinu holandských občanů není nic nového, důležité je další prolomení politicky korektní bariéry. Tim prvním byl proces proti Geertu Wildersovi, který mně osobně naznačil, že můj někdejší výrok, že přijde den, kdy političtí korekčníci začnou kapat jeden za druhým a ani státní návladnictví jim nepomůže, se téměř doslova naplnil. Korekčníci v justici si prostřednictvím soudu objednali proces proti Wildersovi, ačkoliv státní návladnictví - jeho holandská zkratka je OM - nenašlo důvod jej obžalovat. Přesto byl proces prosazen, po různých již dříve popsaných peripetiích došlo k závěrečnému líčení, kde OM odolalo zákulisním tlakům a setrvalo na své již před začátkem procesu vyhlášené posici. Soudu pak nezbylo nic jiného než pokusit se z trapné situace nějak vycouvat a vyhnout se odsouzení Wilderse.

Mezitím Dánové začali krok za krokem couvat ze schengenské smlouvy a začali zavádět kontrolu na hranicích. Toto opatření nelze hodnotit jinak než jako logický vývoj v této oblasti, protože Holandsko i Německo již dříve zavedly „létací nebo mobilní“ kontroly v určité vzdálenosti od hranic.

Evopskou unii a její komisi se pokusila v sobotu 11. července v De Telegraafu obhájit holandská komisařka paní Nellie Kroes, ale její argumentaci znají lidé od dřívějška, takže nepůsobí. Pokusila se i zalichotit premiérovi Ruttemu, ale ten prohlásil, že je europragmatik a že se večer nepřikrývá modrou přikrývkou se žlutými hvězdičkami. Jeho vláda teď přichází s poměrně logickými, na dosavadní situaci dosti rasantními návrhy. Jeden příklad z nedávné minulosti:

Jakýsi cizinec byl zadržen mobilní kontolou v určitém pásmu uvnitř Holandska. Dostal se tím k soudu (z čehož by se dalo i soudit, že to byl agent provokatér s plnou znalostí předpisů), který ho propustil a ještě mu přiřkl náhradu asi 1400 eur, takže si ten nešťastník mohl v Holandsku dopřát navíc dovolenou.

Podotýkám, že toto píšu z paměti, protože novinový článek v paměti počítače sice mám, ale nedokážu ho otevřít, a svůj článek o tom jsem také nenašel, za což může asi můj všudypřítomný hacker. Naproti tomu se před několika dny v novinách objevila zpráva, že vláda připravuje zákon o ilegáním pobytu cizinců na holandském území, který bude považován za trestnou činnost, což by plně odpovídalo právnímu cítění občanů. Zdůrazňuji, že to jsou zatím jen návrhy a vše závisí na tom, zda se dnešní vládě podaří je protlačit parlamentem. Nakonec i já jsem přišel se svou troškou do mlýna. Poslal jsem do čtenářské rubriky De Telegraafu tento příspěvek:

"... Měli bychom prozkoumat také risika možných změn v EU. Co se stane, jestliže projekt společné měny nedosáhne očekávaného úspěchu? Jak by to ovlivnilo rovnováhu v EU? Co se stane, jestliže bohatí členové EU nebudou moci nebo chtít permanentně finančně podporovat slabší členy? A co když se EU rozpadne?...
… po třiceti letech pozorování západoevropské společnosti si nedokážu já, člověk bez hlubšího ekonomického vzdělání, ani představit, že evropskou kasu mohou společně spravovat Severoevropané s Jihoevropany. Také se nemohu ubránit dojmu, že než se přijme závažné rozhodnutí, musí se připravit plán, co dělat v případě, že to rozhodnutí bylo špatné..."

To byly mé nevyžádané a také ignorované rady českým politikům. Ale když se tak koukám, co se v současné době děje a jak, mysím, že bych ani tady nepochodil.

A také to tak dopadlo. Deník mi ani nepotvrdil příjem mého příspěvku, ač v něm jde jen o každému pochopitelné principy selského rozumu. Tak jsem tedy dosáhl další mety ve svém životě. Česká zásada „co von nám bude do toho z Holandska mluvit“ platí teď i v Holandsku samém.

13.7.2011