30. výročí zmasakrování demonstrantů protestujících 4. června 1989 na náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men Kuang-čchang) čínským režimem je dobrou příležitostí ke zdůraznění extrémní cenzury panující v Číně pod vedením Komunistické strany Číny a prezidenta Si Ťin-pchinga.

O masakru na náměstí Nebeského klidu se v Číně eufemisticky mluví jako o ‚incidentu ze 4. června‘. Komunistická strana Číny se zjevně obává, že jakákoli zmínka, natož veřejná vzpomínka na tuto historickou událost, by mohla vyvolat protirežimní nepokoje, které by ohrozily její absolutní moc.

Internet je v Číně pod kontrolou Komunistické strany a její hlavní internetový cenzor - Správa čínského kyberprostoru (CAC, Cyberspace Administration of China), založená v roce 2014 - zavedl přísnou cenzuru. Podle zprávy agentury Reuters zavedla CAC v květnu 2017 další přísná pravidla vyžadující, aby byly všechny internetové zpravodajské platformy „řízeny redaktory schválenými stranou a celostátními nebo místními vládními internetovými a informačními kancelářemi. Řadoví pracovníci těchto internetových platforem musí mít od centrální vlády certifikát o zpravodajském proškolení.“

Nevládní organizace Freedom House ve zprávě „Svoboda na internetu v roce 2018“ (Freedom on the Net 2018), ve které hodnotila svobodu na internetu v 65 zemích v roce 2018, umístila Čínu na úplně poslední místo svého žebříčku. Nevládní organizace Reportéři bez hranic (Reporters without Borders) ve svém celosvětovém indexu svobody tisku vydaném v roce 2019 zařadila Čínu na 177. místo ze 180 zemí, hůře se umístila pouze Eritrea, Severní Korea a Turkmenistán. Výbor pro ochranu novinářů (CPJ, Committee to Protect Journalists) při svém sčítání uvězněných novinářů v roce 2018 napočítal v Číně nejméně 47 uvězněných novinářů, ale podle CPJ by tento počet mohl být mnohem vyšší: „Úřady záměrně brání úniku takových informací na veřejnost.“ V březnu 2019 CPJ vyšetřoval nejméně tucet dalších případů, včetně zatčení (v prosinci 2018) 45 přispěvatelů do internetového magazínu Bitter Winter, který monitoruje stav lidských práv a náboženské svobody v Číně a na který se Čína zaměřila jako na „cizí nepřátelskou webovou stránku“.

Při „citlivých“ příležitostech, například při výročí masakru na náměstí Nebeského klidu, jsou blokovány celé webové stránky. Wikipedie byla před výročím masakru zablokována ve všech jazycích od dubna 2019. Čínská verze Wikipedie je ovšem zablokována již od roku 2015. Webové stránky jako například Google, Facebook, Twitter, Instagram a další jsou rovněž v Číně dlouhodobě zablokovány.

Při „citlivých“ příležitostech je zablokováno také vyhledávání určitých výrazů, v minulosti byla dokonce zablokována i běžná, neškodná slova jako „dnes“ nebo „zítra“.

V případě letošního výročí masakru na náměstí Nebeského klidu přijala Komunistická strana Číny tvrdá opatření již v lednu 2019: Správa čínského kyberprostoru na svém webu 3. ledna oznámila, že zahájila novou kampaň proti „negativním a škodlivým informacím“ na internetu. Kampaň měla trvat šest měsíců, a měla tak pokrýt i výročí masakru na Tchien-an-men 4. června. Definice „negativních a škodlivých informací“ přitom zahrnuje naprosto všechno - jakýkoli obsah, který je „pornografický, vulgární, násilný, hrůzný, podvodný, pověrčivý, urážlivý, výhružný, pobuřující, a senzacechtivý, nebo je to fáma, nebo se týká hazardních her, nebo je to šíření škodlivého životního stylu a špatné kultury“, musí být odstraněn ze všech internetových platforem. CAC dodala: „Ti, kdo umožní ilegální chování na internetu, nebudou tolerováni a budou přísně potrestáni.“

Podle nedávné zprávy agentury Reuters je nyní v Číně cenzura převážně automatizovaná a dosáhla „bezprecedentní úrovně co se týče přesnosti, strojového učení a rozpoznávání hlasu a obrazu“. Zpráva cituje čínské cenzory:

„Někdy říkáme, že umělá inteligence je skalpel a člověk je mačeta... Když jsem začal dělat tuto práci před čtyřmi lety, mohli jsme odstranit jen fotografie týkající se masakru na náměstí Nebeského klidu, ale dnes je umělá inteligence daleko přesnější.“

Silná cenzura probíhá v Číně souběžně s tvrdým potlačováním náboženské svobody. Prezident Institutu náboženské svobody (Religious Freedom Institute) Thomas F. Farr v listopadu 2018 před Komisí Kongresu USA pro Čínu vypověděl, že současný čínský náboženský útlak je „nejsystematičtější a nejbrutálnější pokus o kontrolu čínských náboženských komunit od kulturní revoluce“. Stejně jako v jiných komunistických režimech, jako například v bývalém Sovětském svazu, komunistická ideologie netoleruje žádné konkurenční narativy.

„Náboženství má větší autoritu a inspiruje hlubší věrnost, než stát,“ napsal Farr. „Tato charakteristika náboženství jej v očích totalitních despotů, jako byli Stalin, Hitler a Mao Ce-tung, učinila naprosto nepřijatelným...“

Brutální náboženský a kulturní útlak Tibeťanů v Číně probíhá již téměř 70 let, Čína se však nesnaží zničit jen tibetské náboženství. Čínská lidová republika vnímá i křesťanství jako hrozbu již od svého založení v roce 1949. Podle Rady pro zahraniční vztahy (Council on Foreign Relations) „to bylo obzvláště brutální na vrcholu Kulturní revoluce (1966 - 1976), kdy byly svatostánky ničeny, zavírány nebo vyvlastňovány státem a praktikování náboženství bylo přísně zakázáno.“ Někteří křesťanští duchovní byli téměř 30 let vězněni. V posledních letech je útlak křesťanů v Číně opět na vzestupu. Od konce 90. let minulého století se čínský režim zaměřil také na hnutí Fa-lun-kung.

Čínská vláda zavírá po celé zemi kostely, odstraňuje kříže a místo nich vztyčuje čínskou vlajku. Ježíšovy obrazy nahrazuje fotografiemi prezidenta Si Ťin-pchinga. Děti, příští nositelé komunistické ideologie, mají striktně zakázáno chodit do kostela. V září 2018 zavřela Čína jeden z největších ilegálních kostelů v Pekingu, „Chrám Sion“. V prosinci 2018 došlo k zatčení pastora Wanga Yi z ilegální církve Ranního deště a jeho ženy, oba byli obviněni z „podněcování k podvracení státu“, což je trestný čin, za který lze uložit trest odnětí svobody až do výše 15 let. Spolu s pastorem a jeho manželkou bylo zatčeno více než 100 členů této církve. V dubnu 2019 zatkly čínské úřady katolického kněze otce Petra Čang Kuang-ťüna hned po mši, kterou celebroval na Květnou neděli. Údajně to byl v dubnu již třetí případ zatčení katolického kněze.

Podle důvěrného dokumentu, který získal internetový magazín Bitter Winter monitorující stav lidských práv a náboženské svobody v Číně, se Čína v současné době chystá tvrdě zakročit proti křesťanským církvím s vazbami na zahraniční náboženské komunity.

Vláda také posílá Ujgury do internačních táborů na „politickou převýchovu“. Většina Ujgurů žije v západočínské provincii Sin-ťiang, je jich asi 11 milionů a jsou to převážně muslimové. Oficiální čínské zdroje vysvětlují, že tábory jsou středisky odborného vzdělávání a jejich účelem je zastavení hrozby islámského extremismu. Podle zprávy z roku 2017 "Uighur Foreign Fighters: Underexamined Jihadist Challenge“ (Ujgurští zahraniční bojovníci: Podceněný džihádistický problém) Mezinárodního centra pro boj proti terorismu (International Centre for Counter-Terrorism) v Haagu zorganizovali Ujgurové v Číně několik teroristických útoků. Tato zpráva dále uvádí:

„Ujgurové se považují za oddělenou a odlišnou etnickou, kulturní a náboženskou menšinu lišící se od čínské většiny Chanů, kteří jim vládnou. Základem náboženské, etnické a vlastenecké identity Ujgurů je jejich vymezování se vůči Chanům, což vede některé z nich k násilným akcím, jejichž cílem je vytvoření vlastního státu, Východního Turkestánu...“

„... radikální islámská ideologie existující mimo Čínu je pro mnoho Ujgurů přitažlivá, a proto se podílejí na násilném džihádu, který chápou jako součást své náboženské identity a jako způsob, jak dále bojovat proti čínským úřadům.“

„Číňané používají bezpečnostní složky k hromadnému věznění čínských muslimů v koncentračních táborech,“ řekl Randall Schriver, asistent ministra obrany USA pro bezpečnostní záležitosti v Asii a Pacifiku. „Na základě našich odhadů by mohl být v detenčních centrech uvězněn nejméně milion Ujgurů, ale pravděpodobně jsou tam uvězněny až tři miliony občanů z ujgurské populace čítající přibližně 11 milionů.“

Podle serveru The Epoch Times, jsou v čínských detenčních táborech Ujgurové omamováni drogami, mučeni, biti a vražděni smrtícími injekcemi. „Stále si pamatuji odpověď čínského úředníka, když jsem se jej zeptala, jaký zločin jsem spáchala,“ řekla Mihrigul Tursun, žena, která se svými dvěma dětmi uprchla do Spojených států. „Bylo mi řečeno: ‚Jste Ujgurka, a to je samo o sobě zločinem.‘“

Fyzické pronásledování náboženských menšin však zřejmě Komunistické straně Číny nestačí, neboť zahájila ve školách po celé zemi kampaň proti křesťanství. Studenti jsou nuceni přísahat, že se nikdy nepoddají náboženské víře. A učitelé jsou indoktrinováni, aby „zajistili, že výuka a vzdělávání budou vždy dodržovat správný politický směr“. Ve školách byla zcenzurována výuka klasiků světové literatury: Z knihy Robinson Crusoe Daniela Defoea byly vypuštěny odkazy na bibli a z povídek Antona Pavloviče Čechova a z pohádek Hanse Christiana Andersena byly vymazány odkazy na nedělní bohoslužby a na Boha.

Kromě toho je ve školách zakázáno používat „citlivá“ slova týkající se náboženství, jako například „modlitba“.

Jak při potlačování náboženství, tak při cenzuře svobody projevu využívá Komunistická strana Číny k dosažení svých cílů nejmodernější technické prostředky. Podle různých zpráv je provincie Sin-ťiang pokusným místem pro sledovací a bezpečnostní technologie. Podle zprávy zveřejněné v deníku The Guardian jsou Ujgurové „pečlivě sledováni kamerami umístěnými nad vesnicemi, na nárožích a na budovách mešit a škol. Lidé, kteří každodenně dojíždějí do práce, procházejí kontrolními stanovišti, kde jsou naskenovány jejich obličeje a zkontrolovány jejich telefony.“ Čína používá technologii rozpoznávání obličeje, která vyhodnocuje záběry kamer a porovnává je se seznamem podezřelých.

V roce 2018 bylo v Číně v provozu odhadem 200 milionů bezpečnostních kamer a do roku 2020 jich má být 626 milionů. Cílem Číny je zřejmě „Integrovaná společná operační platforma“, která bude integrovat a koordinovat záběry z bezpečnostních kamer s technologií rozpoznávání obličeje. Systém bude pracovat také s biometrickými daty, číslem občanského průkazu, poznávacími značkami vozidel a informacemi o vlastnictví vozidla, zdravotními údaji, plánovaném rodičovství, osobními bankovními údaji, právními údaji a trestním rejstříkem. Zároveň bude monitorovat i „neobvyklé činnosti“ občanů a shromažďovat jakékoli další relevantní údaje, které o nich lze získat, jako jsou jejich náboženské aktivity a cesty do zahraničí.

V současné době docílila Čína toho, o čem mohli Stalin, Hitler a Mao jen snít. Čína je bezchybný totalitní stát, plně využívající digitální technologie. Jednotlivec se nemá v Číně před vševědoucím dohledem komunistického státního aparátu kam schovat.

Autorka je komentátorka, právnička, politická analytička a významná spolupracovnice Gatestone Institute.

Překlad původního textu:China: The Perfect High-Tech Totalitarian State
Překlad: Helena Kolínská, Libor Popovský

Převzato z webu Gatestone Institute