25.4.2024 | Svátek má Marek


ČÍNA: Co je ještě dnes možné

4.10.2007

Světový tisk je plný zpráv o tom, jak mizerně se vyrábí zboží v Číně, jak je v dětských hračkách exportovaných do celého světa olovo, které děti navždy poškodí, jak domácí zvířata dostávají smrtící potravu, jak v továrně lopotili otroci a mnoho jiných věcí. Nevyléčitelní optimisté tvrdí, že socialismus dostal novou mízu a jednoho dne zvítězí po celém světě. Víme však, že tak jednoduché to není.

Podnikatelé všech zemí si nechávají vyrábět své výrobky v Číně, protože je tam laciná a poměrně poslušná pracovní síla, čínská vláda cizí investice podporuje a co si Číňané myslí za svýma šikmýma očkama, nikdo neví. Možná už poznali, že Marxův komunismus nikdy nebyl k ničemu a rozhodně nevedl tam, kam si to Marx přál, ale úplně někam jinam – víme kam.

Podivuhodný je v tomto ohledu příběh organizace Falun Gong. Vznikla nedávno, v roce 1992, a na první pohled v ní nebylo nic protikomunistického, reakčního nebo zpátečnického. Příslušníci Falun Gong se však řídí heslem „Pravdivost, soucit, snášenlivost“. Je jasné, že proto ji čínští komunisté považují za protistranickou a škodlivou, protože v komunistické doktríně není ani pravdivost, ani soucit ani snášenlivost. Všechny tyto vlastnosti jsou tam nepoužitelné. V sebraných spisech všech klasiků marxismu-leninismu jsem tato slova neviděl ani jednou.

Zásady společnosti Falun Gong uveřejnil v roce 1992 pan Li Hongži. Jeho učení je metodou zušlechťování těla a mysli podle prastarých čínských tradic. Součástí učení jsou meditace. Meditačních cvičení je pět a právě v nich je soustředěno učení pravdivosti, soucitu a snášenlivosti. Cvičení se může člověk snadno naučit, přinášejí pocit klidu, odstraňují stres a člověk se po nich prý cítí svěží a plný energie.

Falun Gong není náboženství, nemá členství, ani politické ambice, nepřijímá příspěvky a vyučuje se zdarma. Dnes jej praktikuje přes sto milionů lidí v mnoha zemích. V Číně jej praktikuje víc lidí, než kolik je členů čínské komunistické strany. A to je patrně také kámen úrazu. Když podle statistik v Číně počet praktikujících Falun Gong dosáhl sedmdesáti milionů, a tak převýšil počet členů strany o patnáct milionů, rozhodli se komunisté hnutí Falun Gong vyhladit.

Toto o sobě říkají sami členové Falun Gong. Čínská komunistická vláda je hromadně vyhlazuje. Pobili jich už tisíce. V blízkosti Liaoningské transplantační nemocnice je koncentrační tábor, kde jsou členové Falun Gong soustředěni a, to je právě to hrozné, odebírají jim orgány těla a používají je k transplantacím. Někdy se ani nepoužívá narkóza, aby si orgány udržely svoji životnost. V Číně existuje 36 vyhlazovacích táborů při vojenských nemocnicích, kde jsou zadržovány tisíce příslušníků Falun Gong.

Otřesnou realitu odebírání orgánů potvrdilo i nezávislé vyšetřování, které vedl kanadský poslanec David Kilgour a obhájce lidských práv David Matas. David Kilgour je naší komunitě v Kanadě dobře znám, pomáhal nám v době nesvobody a nyní hovořil na toto téma i v české televizi. O jeho aktivitách se dočtete na webové stránce www.organharvestinvestigation.net.

Strana použila proti Falun Gong všechny prostředky, které měla k disposici. Známe to, systematická stranická krutost nemá hranic. Policie, stranický aparát, státní aparát, koncentrační tábory, zabavování majetku, soudy, morální a fyzické utrpení, to vše Číňané používají. Strana dezinformuje, lže a podvádí. Je jasné, že to vše je dost málo platné. Falun Gong existuje. Problémem komunistů je, že se Falun Gong rozšířil i do jiných zemí a jeho význam roste. Trochu mi to připomíná polskou Solidaritu osmdesátých let, Chartu 77 a četná reformní a jiná hnutí, která postupně podrývala režimy, až padly. Osud čínských komunistů je také zpečetěn, i když ne najednou a ne hned. Jde o historický proces.

Nám z toho navíc vyplývá, že teorie i praxe marxismu-leninismu takovéto obětování nevinných klidně umožňuje a dovoluje. Hlavně když to nese prachy. Takovýto stav však také není věčný.