Palestinské samosprávě hrozí finanční krach – vlastní vinou

Nedlouho před plánovaným červnovým zveřejněním Trumpova plánu na řešení izraelsko-palestinského konfliktu se palestinská samospráva Mahmúda Abbáse dostala do těžko udržitelné finanční situace. Důvodem je Abbásova bezbřehá umíněnost, zbabělost a strach z reakce veřejnosti, kdyby jakkoli změnil svou dosavadní politiku.

Palestinci před půldruhým rokem přerušili styky s Američany poté, co Donald Trump uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele. Když tam vloni přestěhoval americkou ambasádu, začali Američany hrubě urážet a nakonec Abbás předem odmítl Trumpův chystaný mírový plán a prohlásil Spojené státy za neobjektivního prostředníka. Na tom trvá dodnes, přestože návrh nezná.

Aby Trump přiměl Palestince k obnově spolupráce, rozhodl se je vydírat. Zrušil veškerou pomoc Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), přestal podporovat palestinské nemocnice ve východním Jeruzalémě a rozvojový program USAID, z něhož Američané Palestincům za posledních dvacet let vyplatili pět a půl miliardy dolarů, a zastavil veškerou pomoc i samotné samosprávě. Ta tak přišla o 200 milionů dolarů a úřad pro uprchlíky o 300 milionů. Podle palestinského představitele Saíba Irikáta Američané Palestince připravili celkem o 844 milionů dolarů. Nakonec Spojené státy uzavřely kancelář Organizace pro osvobození Palestiny ve Washingtonu.

Poslední ránu zasadil samosprávě Izrael. Aby ji potrestal za vyplácení rent vězněným teroristům, chtěl jí od letošního února na základě vloni přijatého zákona přestat vyplácet část výnosů z cel a daní, které pro ni podle dohod z Osla vybírá. Hodlal jí strhávat přesně tolik, kolik Palestinci vyplácejí teroristům, tedy asi 140 milionů dolarů ročně, zhruba sedm procent celoroční vybrané částky. Když jim však chtěl předat zbytek peněz, samospráva je odmítla všechny. Vážně tak ohrozila svou finanční situaci, která může vést až ke krachu, protože tyto výnosy tvoří až 65 % jejího rozpočtu.

Koncem loňského roku navíc samospráva sama odmítla i zbytek americké finanční pomoci, což bylo 60 milionů dolarů na bezpečnostní spolupráci s Izraelem – tentokrát ne ze vzdoru, ale z obav, že by mohla skončit před americkými soudy. Spojené státy přijaly zákon umožňující soudit každý zahraniční subjekt obviněný z podpory terorismu, který pobírá americkou finanční podporu.

S Abbásem ale nic nehnulo: americký mírový plán předem odmítá, nikoho se nebude doprošovat, renty teroristům vyplácet nepřestane a o míru s nikým jednat nebude. A k podpoře Palestinců vyzval Ligu arabských států. Dosáhl příslibu jednoho sta milionů dolarů měsíčně, ale ještě nic nedostal a podle vlastních slov ani nevěří, že dostane. Navíc se místo očekávané podpory svého nesmlouvavého postoje vůči Trumpovu plánu dočkal přesvědčování některých arabských zemí, aby jej přijal. Saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán mu za to podle libanonského deníku Al-Akbar dokonce nabídl deset miliard dolarů.

Nová palestinská vláda, kterou Abbás v březnu sestavil výhradně z členů svého hnutí Fatah, už oznámila „úsporná opatření“, k nimž patří snížení platů nebo zastavení úhrad lékařské péče pro Palestince v Izraeli. Renty vězněným teroristům neklesly, ale státní zaměstnanci dostávají už třetí měsíc jen polovinu platu. Patří k nim i příslušníci bezpečnostních složek, což má za následek jejich větší ochotu nechat se uplatit Hamásem, hlavním nepřítelem samosprávy, a vyzrazovat mu tajné informace. Své vlastní výdaje Abbás neomezil a dál pilně cestuje po světě soukromým letadlem.

Svérázné řešení palestinské finanční krize nabídl tento týden eurokomisař Johannes Hahn – Palestinci by prý měli výplaty teroristům zahrnout do celkového sociálního systému a platit jim „podle jejich potřeb, ne zásluh“. „Zásluhami“ je počet zavražděných Izraelců, protože čím vyšší trest, tím vyšší rentu palestinský vrah dostává. Podle Hahna by tím prý zmizela motivace k terorismu.

V půlce dubna podalo několik amerických demokratických senátorů návrh, který by Palestincům obnovil humanitární pomoc. Také Jeruzalém na Washington naléhá, aby novelizoval protiteroristický zákon, který finanční pomoc samosprávě znemožňuje.

Izrael už chystá nouzové plány pro případ, že se palestinská samospráva zhroutí. A protože si její pád a následnou anarchii na Západním břehu nepřeje, mohl by od záměru strhávat teroristické peníze ustoupit. Jednou se to už stalo – když Palestinci v roce 2015 přistoupili k Mezinárodnímu trestnímu soudu, Jeruzalém jim za trest zastavil výplaty úplně, ale po dvou měsících si to rozmyslel. Na totéž Mahmúd Abbás spoléhá i teď – jiné řešení ho nenapadá.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus