28.3.2024 | Svátek má Soňa


BIG BEN: Rozpad britské pravice

22.12.2018

Probíhá podobně, jako v ostatních evropských zemích rozpad levice, nebo v Česku rozpad toho, co se za pravici pokládalo, ale provádělo, či i jen doporučovalo tak málo pravicové politiky, až se stalo levicí, aniž si toho všimlo. Tam teď přeteklo všecko od ODS po TOP 09.

Děje se to proto, že liberalismus, který se kdysi pokládal za „středopravý“ (na rozdíl od „středolevé“ sociální demokracie), se posunul do „středoleva“ a konzervatismus (kdysi „klasická pravice“) se posunul na „středopravé“ místo liberalismu. Sociální demokracii (v případě Británie „Labour“) to vyšouplo na extrémní levici.

Klasický konzervatismus zůstal, kde byl, takže se v kontextu celého doleva posunutého spektra stal pravicí „extrémní“, též přezdívanou pravice „populistická“. A protože nikdo nechce být označován za extrémistu, zůstalo jich tam málo. Jestli vám to není hned jasné a potřebujete nad tím trochu přemýšlet, dejte si tady pauzu.

Tím zbylým pravicovým málem se po Cameronově vyhlášení „liberálního konzervatismu“ stala Strana nezávislosti Spojeného království UKIP, s předsedajícím elokventním a zábavným anti-eurounijním řečníkem europoslancem Nigelem Faragem. Ten stranu dotáhl na nejpočetnější britské zastoupení v europarlamentě, ale bez znatelné přítomnosti v parlamentě domácím.

Our Nation čili Náš národ

Po úspěšném referendu o vystoupení z EU pokládal svůj úkol za splněný, z předsednictví odstoupil, odevzdal jednání o brexitu do rukou konzervativců a stal se mediální hvězdou. Následovaly tři volby a tři demise předsedů, z nichž jeden byl označen za rasistu, když si jeho milenka, též členka UKIP, udělala rasisticky vnímanou srandu z Meghan, tehdy ještě jen snoubenky prince Harryho.

Pak si po demisi založil další stranu, zřejmě ještě nacionalističtější než UKIP, neboť ji nazval Our Nation, čili Náš národ. Předsednictví v únoru 2018 převzal europoslanec Gerard Batten. Ten stranu obohatil – s pomocí spolustraníka lorda Pearsona – novým námětem. Totiž kritikou multikulturalismu a tím nevyhnutelně i islamizace.

Do té doby byla Británie poslední evropskou zemí bez mainstreamové antiislamizační strany. V tu ji Batten proměnil letos v listopadu jmenováním lidového internetového reportéra Tommyho Robinsona poradcem pro témata související s islamizací a muslimským gangovým znásilňováním nezletilých Angličanek, na něž je Robinson nejinformovanějším odborníkem. Ale protože je z dělnické třídy a mluví s dělnickým akcentem města Luton, nemají ho rádi intelektuálové, politici a média, včetně pravicových a třeba i islamokritických, a rádi ho označují slovem thug znamenajícím něco mezi gaunerem a hrdlořezem.

Jako supi na mršinu

Vysloužil si světovou popularitu, když byl letos v létě zatčen, během několika hodin odsouzen bez právního zástupce, okamžitě převezen do věznice plné vzteklých muslimů a po několika týdnech propuštěn, když vyšší soud rozhodl, že onen nižší soud s ním zacházel protiprávně.

Battenův UKIP tím získal podporu okrajových islamo-kritických straniček jako Britain First, LibertyGB a hnutí English Defence Laegue (EDL), jejímž byl Tommy Robinson zakladatelem. Ale ztratil Nigela Farage a několik dalších útlocitnějších členů, kteří ze strany vystoupili a označili ji za „extrémistickou“. A vytvořili tak zábavný paradox: „extrémisté“ (jak Farageovi přezdívají někteří konzervativci) nadávající jiným extrémistům do „extrémistů“.

Mezitím vře rozkol v Konzervativní straně, jejíž početná část označuje premiérku Mayovou ze zrádkyni za její brexit-nebrexit. Další početná část nadává Borisi Johnsonovi do „extrémistů“ a „islamofobů“ za vtipkování na adresu muslimek zahalených do „poštovních schránek“. Někteří mluví o odcházení ze strany, druzí o vylučování druhých, jiní o zakládaní dalších stran, pro Johnsona žádají povinné školení „diverzity“.

Za dveřmi se už chechtá labouristická strana, z níž se za Corbynova předsednictví stalo hnízdo marxistů, trockistů, antisemitů a fanoušků islámského terorismu. A slétají se na konzervativce jako supi na mršinu.

Převzato z https://prima.iprima.cz/komentare

Kurasovy knihy jsou k dostání ZDE.