23.4.2024 | Svátek má Vojtěch


PSI: Jak jsem se zapletla jednomu psovi do života

14.11.2016

Toto je další dílek Jadranských střípků.

Je brzy ráno po noci, kterou jsme strávili vyvázaní před rybárnou na ostrově Lastovo. Toho psa jsem tu viděla už včera – viditelného páníka nemá, se všemi se druží, je přátelský, ale pohladit ho se mi zatím nepodařilo. Že by teď? Nikdo jiný tu není, takže zamíří ke mně.

Je brzy ráno, jsme tu se psem sami.

Nechá se drbat, je rád. Co je to za rasu? Ach jé, bodláky v srsti na uších... jsou z nich plstnaté dredy, už dost staré. Je vidět, že ho kudlí, třese hlavou.

Má moc pěknou hlavu, akorát na uších má zplstnatělé chuchvalce

Podívám se do uší – jsou čisté, v jednom je tetování. Copak to majitel neřeší? Tohle už vyčesat nepůjde. Rychle okouknu srst, jestli nemá blechy. Nemá. Takže se můžu bez obav přitulit. Psí blechy stejně na člověka nejdou. Napadá mě, že na lodi máme nůžky s kulatou špičkou. Hm, že bych...?

Počkáš tu na mě? Hned budu zpátky.

Souhlasil, že na mě počká před lodí

Zajedu do lodi jako fretka, rychle najdu kyblík a vodu na pití (kdo ví, jaké má možnosti se dostat ke sladké vodě) a nůžky.

Pesan na mě čeká, šikulka. Nabídnu mu nápoj, ze zdvořilosti se napije.

Koukej, co mám. Zkusíme to? Dělá to šmik, lekneš se? Pesan se neleká, jen ho to zajímá. Nijak sebou neškube, jen se občas trochu zamele a řekne si o dávku drbání.

Tak co, zkusíme to?

Tak jdeme na to. Dredy přiléhají těsně ke kůži. Tohle bude vošajstlich. Uvidíme, jak to půjde. Po milimetříkách odstřihuju tuhé chuchvalce. Pomaličku. Nesmím ho fiknout, z ucha by bylo krve, že by to vypadalo na vraždu, ještě mě tu zavřou. Aspoň kousek když se mi podaří odstřihnout, uleví se mu.

Jedno ucho...

Pesan hezky drží

... a dovolí mi dodělat i druhé ucho! To je chlupů, viď? Jsi šikovný.

To je chlupů, viď

Má teď menší plešky na uších a vypadá střapatější, ale viditelně má radost. Tak už můžeš jít, tamhle u břehu přistává rybář, běž ho přivítat. Nerada bych, abys chtěl nastoupit se mnou na loď, to by mi rvalo srdce.

Teď už si drbání na uších užíváš mnohem líp

Je dobře živený, má pěknou srst, určitě patří k hospodě. Má se tu dobře. A s lehčíma ušima ještě líp :-)

Foto: archiv Lika

Lika Neviditelný pes



KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více... 
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !