Následující den poté, co byl na Zvířetníku dne 6. srpna 2015 uveřejněn článek Vyhaslá sopka Uhlířský vrch u Bruntálu, jsem od jednoho čtenáře - emeritního vysokoškolského učitele geologie obdržel detailní informace o záchraně Uhlířského vrchu. Počátkem 60. let 20. století se o ni zasloužil geograf dr. Vladimír Kroutilík, tehdejší pracovník Slezského studijního ústavu v Opavě.

Shodou okolností se dne 7. srpna 2015 Vladimír Kroutilík dožil 90 let. Taková neobvyklá shoda okolností a náhoda! Dlouhou dobu jsme se na výpravu na Uhlířský vrch s vnučkou chystali a stále ji odkládali. Pak jsme se tam v červenci vypravili, vznikl o tom článek s fotografiemi a den po jeho vydání má dr. Kroutilík životní jubileum 90 let! Škoda, že jsem o jeho podílu na záchraně Uhlířského vrchu nevěděl dřív, byl bych jeho osobu a narozeniny v textu zmínil. Tak jsem jej alespoň uvedl v diskusi pod článkem, ale to již bylo dva dny po jeho vydání. Snad bych to nyní mohl učinit samostatným článkem. Vladimír Kroutilík je osobnost, která za zmínku nepochybně stojí.

Vladimír Kroutilík se narodil v Ostravě a studoval na Univerzitě Karlově. Zabýval se zejména geomorfologií čtvrtohor. Působil ve Slezském studijním ústavu v Opavě a také v Ostravském muzeu.

Vladimír Kroutilík na Uhlířském vrchu v roce 2002

Bez jeho přičinění by dnes Uhlířský vrch žádnou dominantou krajiny nebyl. Intenzivní těžba tufů, která tam ještě kolem roku 1960 byla v plném proudu, by se o jeho zkázu bezpečně postarala. Z podnětu Vladimíra Kroutilíka, který poukázal na jedinečnost této lokality, byla svolána porada odborníků kabinetu geomorfologie ČSAV, která se vyslovila proti další těžbě závodu Prefa Bruntál. Jsou to sice okolnosti známé, bohužel žádná z tabulí na naučné stezce na Uhlířském vrchu je neuvádí.

Činnost Vladimíra Kroutilíka je rozsáhlá. Před 60 lety jako první odborník blíže popisoval ostravské haldy. Spoluredigoval Přírodovědecký sborník Ostravského kraje a sám do něho přispíval. Zabýval se geologií Ostravska, organizoval řadu výzkumných prací zaměřených zejména na sedimenty a modelační schopnosti pevninského ledovce v Opavské pahorkatině.

V roce 1958 byly v pískovně v Hlučíně-Rovninách odkryty bludné balvany ze severské žuly a při těžbě opět zaházeny. Když se při rekultivačních pracích v roce 1964 znovu dostaly na povrch, zasadil se Vladimír Kroutilík o jejich záchranu. Jeho zásluhou můžeme dnes skupinu deseti bludných balvanů vidět v areálu Černé louky. Jsou známy jako přírodní památka Rovninské balvany. Černá louka, byť v centru Ostravy, je dnes poměrně pusté místo. Když na Černé louce parkuji v poschoďových garážích a mám čas, vždy se na skupinu bludných balvanů jdu podívat.

Výraznou stopu zanechala na Ostravsku i mimopracovní činnost Vladimíra Kroutilíka. Pan doktor Kroutilík je jedním ze zakladatelů basketbalového hnutí, zakladatel minibasketbalu a aktivní člen skautského a sokolského hnutí. Je stále archivářem Sokola a nestorem ostravských sportovních trenérů. Právem je považován za posledního žijícího mohykána poválečné moderní geografie a stále aktivního přírodovědce. Vladimíru Kroutilíkovi sluší se popřát do dalších let pevné zdraví, hodně síly a vše nejlepší.

Foto: Tomáš Rozehnal