25.4.2024 | Svátek má Marek


ZÁBAVA: Valašský král

18.12.2007

Různými novinami nedávno proběhla zpráva, že herec Bolek Polívka a podnikatel Tomáš Harabiš se soudí o titul valašského krále.

Cha, no to mě teda pobavilo. Kam ten svět spěje? Dva potenciální monarchové hledají spravedlnost u demokratického soudu, a ne u ledajakého. Asi jim na královském úřadě moc záleží, když ženou spor až k Vrchnímu soudu – prozatím. Třeba skončí až u soudu Ústavního, který bude zkoumat, zda jmenováním jednoho krále na úkor druhého nebyla porušena ústava demokratického státu. Větší kašpary už by ze sebe královští kandidáti nemohli udělat.

Vždyť, přátelé, takhle se o královskou čest nebojuje. Historie je plná tahanic o trůn, avšak téměř bez výjimky používali pretendenti mnohem důstojnější prostředky, které odpovídaly tomu, co bylo ve hře. Bratrovražda, intrika, úklad. Licoměrnost, přetvářka, spiknutí. Zrada, únos, jed, meč. To jsou královské metody. Kdo se s jejich pomocí nedokáže prodrat na trůn, ani si ho nezaslouží. Když se Alexander Pavlovič nemohl dočkat trůnu, nechal svého carského otce udusit polštářem. Alžběta Anglická zase nechala Marii Skotskou stít. A jací to byli panovníci!

Kdyby Harabiš Polívku nebo Polívka Harabiše pozval na hostinu s turnajem a tam se jeden druhého pokusil zavraždit. Jeden z nich by chystal pro soka nalomený dřevec, pro sebe pak dřevec s otráveným hrotem. Druhý by mezitím připravil jed do vína či najal nočního vrah, který by uplatil stráže. Konkubína nakažená boreliózou. Otrávený frgál. Zředěná slivovice. Valaška šikovně vrhnutá z pódia při tanečním vystoupení Valašského krúžku. Možností je nepřeberně. Určitě by působilo lépe, kdyby po takovém setkání zůstali oba kralevici mrtví, než aby posedávali na chodbě před soudní síní a poníženě čekali, až předseda senátu dojí svačinu.

K čemu bude Valachům král, který místo mužného činu jenom vyhraje letitou při díky mazanému advokátovi? K čemu je monarchovi vítězství u demokratického soudu? Takový král je k smíchu. Kde zůstal královský majestát?

Historie zná i jiná řešení, poněkud humánnější. Když nechtěl vítězný uchazeč o trůn prolévat královskou krev, nechal svému soku rozdrtil varlata, aby nemohl zplodit následníka trůnu. Tedy kromě toho, že jej nechal shnít v šatlavě.

Ve světle těchto metod je skutečnost, že se královská výsost hodlá podřídit rozsudku vynesenému jménem republiky, značně odporná. Přemyslovci by mohli vyprávět, jak se bojuje o trůn – to je látka z dějepisu pro pátou třídu.