„Nikoliv," pravil člen volebního výboru strany sociál¬ně demokratické na Vyšehradě k zástupci volebního výboru mladočeského. „A mějte proboha rozum, tisíc korun je příliš málo. Za tu cenu, kterou nabízíte, při nejlepší vůli nemůžem říct: ,Kdo je organizovaný sociální demokrat, volí Metelku.´ Tak nízko neklesneme. Co je to tisíc korun? Máček, drobný máček. Dnes máme všeobecné právo hlasovací. A co je tisíc korun proti všeobecnému hlasovacímu právu. Tisíc korun! Kdo to jaktěživ viděl, aby někdo měnil přesvědčení za tisíc korun. Nikoliv! Vězte, pánové, že politické přesvědčení je soukromým majetkem občanů, že nedá se koupit za..."

„Tisíc pět set korun, a nehádejme se!" ozval se mladočeský delegát.

„Nikdy!"

„Tisíc šest set korun a pět hektolitrů piva! Dejte si říct, Metelka je znamenitý pracovník v oboru českých menšin."

„Nikoliv, ještě jednou nikoliv," řekl druhý člen volebního výboru strany sociálně demokratické, „buď jak buď! Nepopíráme, že Metelka - ale přesvědčení politické! Prodat se, nikdy! Sami máme tři tisíce korun výloh s první volbou. Pak uvažte, že naše hlasy mohou rozhodnout, a vy říkáte tisíc šest set korun a pět hektolitrů piva. Počítáme-li s tisíci našimi voliči, nepřijde na jednoho voliče ani půllitr piva. A myslíte, že za půllitr piva někdo z našich sociálních demokratů změní své smýšlení a uvede v posměch celou československou sociální demokracii, aby každý mohl ukázat prstem na naše lidi a říct: ,Ti chlapi za půl litru piva změnili své smýšlení!' Nikdy! My sociální demokraté víme, že je nečestno poctivých lidí za půllitr piva měnit jako košili politické přesvědčení. Jindy jste nám dávali víc a nezáleželo příliš na nás. Našinec často trpí nouzi a hlad, je ujařmován kapitálem, ale štít si poskvrnit za půllitr piva! Víte, co mluvíte?! Tisíc voličů sociálně demokratických, a chtít s pěti hektolitry naráz změnit jejich politické smýšlení. Občane! Vaše strana mladočeská neskládá se už z kavalírů jako dříve. A pak tisíc šest set korun. Že se, občane, nestydíte! A to byste snad chtěli mít ještě články v Právu lidu? Vy zapomínáte, že politické přesvědčení je něco svatého, velkého. Běda těm, kteří za mizerný groš se prodají i se svým politickým přesvědčením. Jeden tisíc šest set korun! Aby vás čerti vzali! Tak se na nás nechodí!"

„Řekněme tedy," pravil zástupce mladočeského volebního výboru, „že osm hektolitrů piva a tisíc osm set korun!"

„Pane," odvětil jiný člen sociálně demokratického volebního výboru, „vidím, že je vaše strana v úpadku. To by se dalo koupit tisíc sociálně demokratických voličů za osm hektolitrů? Na jednoho by přišlo něco přes půldruhé sklenice. Fuj! Volit se stranou měšťáckou, když dostanu za jedenáct krejcarů piva."

„A pak," řekl povýšeným hlasem propadlý kandidát Job, „pak považte, že nás volby stály dosud hnedle dvakrát tolik, než nám nabízíte. Měli jste plakáty, voličové, agitátoři, pivo a dršťková polévka. Rum, cigarety a doutníky. U nás se nejde volit ve fiakru jako u vás měšťáků. Vy se napijete dle libosti třebas každý den. U nás ale jen o volbách. Nějaký ten páreček nebo kousek ovaru, pár piv, a pak se teprv jde. A pak se volí z přesvědčení. A to přesvědčení nedá se vynutit osmnácti sty korunami a osmi hektolitry piva. To by byl laciný charakter. Odírají nás páni po celý rok, a teď byste chtěli nás tak odřít? Nikoliv! Jako mohutná vlna poneseme s sebou čistý politický štít. Že dáte dvacet set korun a o pivo že se dohodneme? Nikdy! Štít politický je něco vznešeného a nesmí na něm stát dvacet set korun. Takový pakatýlek! Není přece možná, aby strana bohatých lidí, jako je vaše, tak dalece klesla, aby nám nabízela mizerných dvacet set korun. Na vašem místě bych mluvil jinak. My to zadarmo nechceme! Neračte se zlobit. Byla by to jen jakási provize."

„Ale dovolte, pánové," ozval se zástupce mladočechů, „náš politický čistý štít neuznává žádné provize. Nám je politické přesvědčení stejně svatým jako vám. Neuznáváme politického kšeftaření. Kdo se dá koupit, je padouch. A proto my nenabízíme vám onu sumu, abyste snad zradili své politické přesvědčení. Strana Eduarda Grégra je toho daleka! Straně Barákově je politické přesvědčení drahé a svaté. Víc ale než dva tisíce pět set korun nemůžeme dát. Pokud se týče piva, dáme dvacet hektolitrů na dobrý účel. Pamatujte, že volíte muže, který je školním radou a získal si ohromných zásluh ..."

„Právě proto byste mohli dát víc. …..

„Sociální demokracie je strana pevného charakteru, strana solidní. Nesmlouvá zbytečně, poněvadž je jí svatým politické přesvědčení každého."

„Zajisté," řekl delegát mladočeského volebního výboru, „my ctíme přesvědčení jednotlivce, my děláme, co můžeme. Kolik vlastně chcete?"

„Vy nás chcete podplácet? Nikdy! Pět tisíc korun a co se sní a vypije. Nedáme se zotročit! Nemůžeme ničeho slevit! Naši voličové nedají si ústa zamazat medem."

„Dáme čtyři tisíce korun," zasténal mladočeský delegát, „vy nás ždímáte."

„Marné řeči, pět tisíc a co se sní a vypije. Politická čest nedá se koupit."

„Čtyři tisíce pět set, ale víc už nemohu dát, bůh je můj svědek. Považte, že Metelka je jeden z nejlepších českých lidí!"

„Čtyři tisíce pět set? Vy jste se zbláznil, občane! Přidejte těch pět set a bude to odbyto. Napíšeme vám stvr- zenku na pět tisíc pět set korun a pět set korun budete mít sám v kapse."

„Nu tedy platí. Dáme pět tisíc korun, ale jen proto, že dr. Metelka je výborný Čech. Kvůli pěti stům korun se přece nerozejdeme. Vždyť je to propříště ..."

„Vyšehradská volba naplňuje mě hrdostí," pravil po volbách dr. Metelka, „je vidět, co zmůže nadšení..."