27.5.2017 | Svátek má Valdemar






Z DRUHÉHO KOPCE: Klukovské vzpomínky 390

1.11.2016

Blíží se období nákupních orgií. Odevšud na nás útočí a všichni nám něco úžasného nabízejí. Nedá se tomu uniknout. Letos jsem podlehl nakupování přes internet. V USA mi zavolali, kdy by se mi doručení zboží hodilo. Řekl jsem den a hodinu. V daný čas kurýr zazvonil, podal balíček, já jsem poděkoval a on odjel. Zcela bláhové jsem se domníval, že něco takového bude i u nás. Moje sestra nevychází, všechno si objednává přes internet a nechává si to posílat. „Brácha, je to skvělé, ten šoumen od pípíelky mně vždycky zavolá a řekne: Paní inženýrko, mám pro vás jeden balíček za dvanác stovek, kdy to mohu přivézt?“

Za mnou bohužel nejezdí „šoumeni“. A tak jsem minulý týden zbytečně ztratil dva dny čekáním na dodání objednaného (a zaplaceného) zboží. Raději si pro to dojedu do výdejního místa a Mall.cz to má kousek od Arbesáku, jenže u této firmy jsem si zrovna objednal sušičku. Tu do auta sám nedonesu, ale firmy nabízejí u zboží, které je za víc než za tisíc korun, dopravu zdarma. Tak proč to nevyužít? Kurýrní služba se jmenuje Top Trans a vřele ji nedoporučuji! Dostal jsem vyrozumění, že mi bude sušička doručena 25. října. Nic víc. Žádné určení času, nic. Na stránkách společnosti je sice kolonka „Kde je vaše zboží“, ale ta úspěšně nefunguje. Když jsem na ni kliknul s tím, že zadám číslo zásilky, na prázdné stránce se objevilo: žádné informace (nebo něco podobného). Volal jsem tam a nějaké děvče (možbá stará bába) mi řeklo, že pan řidič toho má moc. Ale to mě nezajímá. Množství zásilek vůbec není závislé na informaci, kdy mi to to přibližně přivezou! Nic takového!

Čekal jsem od rána, naštěstí jsem si nemusel vzít dovolenou. Sušičku přivezli v sedm večer. Přivezl ji naštvaný řidič, který byl v autě sám a měl dojem, že mu se sušičkou pomůžu, váží padesát kilo. Ale proč bych to dělal? Nakonec naložil zboží na rudla a štěkl: „Kam to bude?“ „Tamhle dolů po schodech!“ „Po schodech? No to ste se zbláznil?“ „Ne, nezbláznil!“ Nakonec to zdrncal až ke mně domů, tam to shodil a zavrčel „nashle!“. I když si nejsem jistý, jestli to nevrčel do telefonu, kde mu nějaký další nespokojený zákazník nadával. Protože vím, že za schody je příplatek, dal jsem mu nějaké peníze, on poděkoval a ještě mne informoval, že toho mají moc. Na autě měl logo firmy: Top Trans - blesk je můj pomalejší brácha. Tak pomalý blesk bych chtěl vidět. Škoda, že to nebyl ségřin „šoumen“!

Další zkušenost jsem měl hned druhý den, kdy mi balíček měla přivézt firma Geis. Tady se jednalo o lehký balíček, ale výdejní místo bylo jediné, a to v Brandýse nad Labem. Netuším, proč zrovna tam, ale neměl jsem právě cestu přes Brandýs, a tak jsem si připlatil 89 Kč a nechal jsem si to dovézt domů. Řekl jsem si, že to bude jednodušší. Opak byl pravdou. Byl jsem sice vyrozuměn, že má zásilka byla předána dopravci, ale to bylo asi tak všechno. Pak mi přišla sms, ža zásilka bude dodána dopoledne. Byla jedna hodina odpoledne, a tak jsem zavolal na informace společnosti, jestli nemají jiný čas než my Středoevropané. Byl jsem informován, že nikoli a že dá můj telefon panu řidiči, aby mne informoval, kdy to přiveze. Zaštítila se mantrou: „No to víte, oni toho mají moc!“ Ve tři odpoledne mi volal nějaký pán, že to má naložené, ale že to nestihne před čtvrtou, a opět: „My toho máme moc!“ Čtvrtá hodina odpolední se změnila v šestou večerní, ale to jsem už byl pryč, takže balíček převzal švagr. Opravdu, neuvěřitelné!

Nedokážu si představit, že někdo může být s takovými službami spokojený! Ještě bych se chtěl zmínit, jak jsem dopadl ve svém sporu s O2. Byl mi vnucen tablet Lenovo, téměř zadarmo (360 Kč), protože jsem stálým zákazníkem. Mladík mě přemlouval, jak je to výhodné, že jen budu platit za superrychlý internet 490 Kč měsíčně, Podlehl jsem, původně jsem byl pouze odhlásit pevnou linku a odcházel jsem s něčím, co nepotřebuji. Zato poplatky za internet se mi zvýší o 490 Kč!

„Co blbneš, nic není zadarmo a ti šašci tě natáhli, víš kolik stojí ten tablet na Alze? 1990 Kč! A ty ho bohatě přeplatíš! Vrať jim to a omlať jim to o hlavu!“ To mi poradil kamarád Petr, znalec bulharských vín. A tak jsem jim druhý den šel vrátit nerozbalený tablet. Jiný člověk řekl, že to byla odměna za to, že jsem dlouhodobým zákazníkem, ale když to nechci, tak tu smlouvu zruší. I udělal, co slíbil. Za několik dní mi od O2 přišlo, že musím zaplatit smuvní pokutu 3500 Kč za nedodržení podmínek smlouvy. A jestliže tuto pokutu do dvou(!) dnů neuhradím, budou na mě použity sankce...

Zaplatil jsem pokutu a napsal jsem do časopisu Dtest. Poslal jsem tam kopie dokumentů s tím, že nikde v žádné smlouvě není napsáno, jak dlouho ta smlouva platí. Do druhého dne jsem dostal odpověď, že můj dopis byl postoupen reklamačnímu oddělení O2. Z něj jsem dostal dopis, že došlo k politováníhodnému omylu a že mně peníze budou vráceny. Volal mi také jakýsi pán, že ho mrzí, že bla, bla, bla. „A co by se stalo, kdybych se neozval? To byste mi ty peníze automaticky vrátili? Mám dojem, že nikoliv!“ Nicméně peníze mě vrátili.

Nevím, jaký je rozdíl mezi tzv. šmejdy a O2. Že by ti druzí byli šmejdi ve fraku? Doufám, že mě nikdo od této společnosti nebude otravovat s nabízením nových „výhodných“ produktů. V takovém případě bývám hněvivým a nepoužívám slušná slova!



Diskuse


M. Pernický
19:15
1.11.2016

M. Malovec
14:39
1.11.2016

J. Jurax
11:51
1.11.2016

J. Řezák
10:41
1.11.2016

J. Prečuch
8:37
1.11.2016

V. Kolman
8:21
1.11.2016

J. Strakoš
6:16
1.11.2016

M. Foltyn
6:49
1.11.2016

J. Strakoš
7:39
1.11.2016

J. Jurax
12:04
1.11.2016

počet příspěvků: 12, poslední 1.11.2016 07:15









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.