26.6.2016 | Svátek má Adriana






Z DRUHÉHO KOPCE: Klukovské vzpomínky 358

23.2.2016

Naše soukromé televize nás v poslední době zaplavují informacemi o Střední průmyslové škole strojnické Na Třebešíně v Praze. Žáci šikanovali učitelku, až to chudák nezvládla a odešla. Zanedlouho nato zemřela. Nechci řešit, jestli to, co ta pubertální hovada vyváděla, mělo přímý vliv na její úmrtí. Píšu o této smutné události proto, že jsem tento ústav také absolvoval.

Tehdy tato škola sídlila v Masné ulici 18 v Praze 2. Absolvoval jsem v roce 1969. Ano, v pravěku. Tehdy školu vedl Ing. Sokolík a naším třídním byl profesor Ing. Krajina. Předtím jsme měli jako třídní profesorku Blanku Holou. Oba kantoři měli náš hluboký obdiv. Nebyli jsme svatí, to rozhodně ne, ale profesory jsme respektovali. Jenže to bylo v době, kdy profesoři fackovali žáky a nikoliv opačně. Zažil jsem to za ty čtyři roky, které jsem strávil na této škole, jen dvakrát, že profesor zařval „Všichni se koukají z okna, nikdo nic nevidí!“ a dotyčnému vypálil takovou, že druhou vzal o lavici. A nikdy si nikdo na to nestěžoval a doma, když to provinilec řekl, tak dostal ještě od rodičů. Teď by vyučujícího vyhodili z fleku.

Trapné jsou postavy ředitele školy a jeho zástupkyně - blábolí něco o tom, že žáci budou podmíněně vyloučení ze školy. Jak to, že podmíněně, ti měli okamžitě vyletět ze všech škol v republice, když se dostal záznam jejich neuvěřitelně debilního chování na veřejnost! Omezuje-li svým chováním jeden člověk druhého, musí se okamžitě zasáhnout!

V mé době byla tato průmyslovka považována za prestižní a tomu také odpovídal i odpad žáků: v prvním járu nás bylo čtyřicet a školu nás dokončilo osmnáct. Neříkám, že jsem neměl na škole problémy. Ano, měl jsem je, ale ne s učitelským sborem, nýbrž se školnicí. Školnice byla tak kolem čtyřiceti, rozvedená. Plnoštíhlá s ohromným poprsím, které vždy vyložila z okénka své kukaně, když kontrolovala, jestli jsme přezutí. A tato dám si mě vyhlédla, že bych mohl stát za hřích, že mě svede. Byl jsem v té době panic a miloval jsem spolužačku Míšu. A školnice tu potřebovala vyměnit žárovku, tu zase něco jiného, jednou byla v rozepínajícím se župánku, jindy zase v něčem průhledném. Dnes by mi to nevadilo, ale tehdy jsem se jí začal bát.

Když viděla, že to dobrovolně nepůjde, vzala si rezolutně mou hlavu a strčila ji mezi svá prsa. Při tom začala sténat a hekat. Já jsem se jí vytrhl a utekl jsem. Není nic horšího než zhrzená ženská! Nelenila a běžela za ředitelem a řekla mu, že jsem na ní na ulici pokřikoval, že je kráva tlustá. A začal mazec! Místoředitel Kvasnička, který byl školnicí odmítnut, z toho udělal exemplární případ. Náš třídní byl v té době v nemocnici, a tak ho zastupovala ruštinářka Zinočka. Jejich tanky stály pod okny školy, a tak se cítila pevná v kramflecích (1968). Pozvali si mámu do školy a řekli jí, že budu ze školy vyloučen, protože jsem hrubě napadl školnici. Zinočka k tomu dodala: „Dneska jí řekl, že je kráva, a zítra by ji mohl i znásilnit!“ A místoředitel projevil svého ducha tím, že řekl, že žáků má ve škole čtyři sta, ale školnici jen jednu. Máma sice chabě namítla, že asi proti tomu znásilnění by paní školnice nic neměla, protože jsem ji informoval o jejím honu na mě.

Nakonec jsem měl dostat trojku z mravů a podmíněné vyloučení. Třídní se vrátil z nemocnice a řekl mi, že mně bude muset dát na pololetí asi dvojku z chování a abych mu řekl, co se vlastně tak strašného stalo. Když jsem mu vše vylíčil, řekl mi, že ona skutečně kráva je, ale že se to nesmí veřejně říkat. Když jsme dostali vysvědčení, přihlásil jsem se, že jsem měl dostat dvojku z chování za téměř znásilnění školnice, profesor Krajina se zamyslel a řekl: „Člověče, asi jsem na to zapomněl!“ A aféra byla vyřešená.

Já absolutně nechápu postup školy a inspekce. Ti spratci měli letět a zastavit se až dole u tramvaje. Co z takových šmejdů bude, když jim i toto projde? Škola na ně měla už dávno podat trestní oznámení. Jestliže tak neučiní, měl by letět ředitel i jeho zástupkyně, včetně školního inspektora. Ti všichni dělají ostudu mé alma mater!



5 tipů na zdravé svačinky,
5 tipů na zdravé svačinky,

po kterých nepřiberete ani deko

Diskuse


M. slavík
16:15
23.2.2016

P. Tomec
14:39
23.2.2016

J. David
10:22
23.2.2016

P. Vaníček
12:32
23.2.2016

I. Procházková
14:56
23.2.2016

J. Schwarz
23:06
23.2.2016

T. Kočí
9:02
23.2.2016

P. Khail
9:24
23.2.2016

Z. Inka
8:03
23.2.2016

P. Dvořák
9:42
23.2.2016

J. Jurax
No,
3:10
23.2.2016

P. Dvořák
1:09
23.2.2016

J. Jurax
3:14
23.2.2016

P. Dvořák
3:27
23.2.2016

J. Fridrich
6:32
23.2.2016

D. Bokr
0:43
23.2.2016

J. Lepka
11:05
23.2.2016

F. Eliáš
11:16
23.2.2016

P. Dvořák
12:17
23.2.2016

počet příspěvků: 19, poslední 23.2.2016 11:06









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.