4.12.2016 | Svátek má Barbora






Z DRUHÉHO KOPCE: Klukovské vzpomínky 269

25.3.2014

Jako každý rok v tuto dobu i letos měl náš Tadra tým soustředění v Českém Aspenu, ve Františkově u Rokytnice nad Jizerou. "Co budeme dělat, když nebude sníh?" Základní otázka, která se nesla našim týmem při motivačních soustředěních v Praze. Letošní podivná zima skutečně nás, přátele Černé sjezdovky ve Františkově, nemile zaskočila. Avšak!

Slávek, náš trenér, když objevil v nových místnostech jejich firmy nevinnou krabici, která obsahovala osmdesát plynových masek, dal směr našemu soustředění. Šéf mu sice nařídil, aby krabici vyhodil, ale on správně vyhodnotil, že takový z nebe spadlý poklad se musí využít. To byl první krok.

Když nám jako legraci dal při "motiváku" plynové masky, bylo nám s Petrem jasno. No a že jsme neseděli na sucho, to dá rozum. "Cvičení CO! To tady Honoušku dlouho nebylo!" A tak jsme začali vymýšlet, jak takové cvičení na horách bez sněhu uskutečnit. Já jsem byl pracovně v Bangkoku, a tak jsme každý den s Petrem vymýšleli po mailu další a další ptákoviny. Mně došla kořalka poměrně dost brzo, ale naštěstí Zuzana, která za mnou přiletěla, přivezla další, takže jsem dostal další inspiraci.

Každé cvičení předchází školení a instruktáž. Vymysleli jsme závěrečné testy i diplomy a zdokonalovali jsme postupně i cvičení.

Když jsem se vrátil, byl jsem ještě pomatený časovým rozdílem, ale stejně jsem se vrhnul střemhlav do víru příprav. Jako výzdobu školící místnosti našel Petr plakáty z padesátých let, které promptně vytiskl. Například plakát "Na soud s americkými barbary - zadržíme zločinnou ruku strůjců bakterologické války!" byl velmi úderný. Nad barem visel plakát: "Mlč, neříkej, na čem pracuješ, nepřítel naslouchá!" Paní hoteliérová Iva, velmi dbá na pořádek a lad, tady věděla předem, že je to boj s větrnými mlýny, tak nás nechala výzdobu dodělat. "Naší vesnicí imperialistický agent neprojde!"

V pondělí večer proběhlo školení. Bohužel, část lektorů byla odpoledním samostudiem indisponována, a tak jsem školení musel táhnout sám. Zuzana, bývalá stevardka, ukazovala naučenými pohyby, kde jsou nouzové východy. Bohužel, při ukázce, kde je únik kotelnou, upadla, ale po chvilce se zvedla a předváděla dál. Kolega lektor při pokusu natáhnout si plynovou masku se trochu víc zaklonil a pozadu proběhl jídelnu, ale jinak bylo školení přesně podle příručky CO z roku 1960. Po záludných testech, kde někdy byla správná jen jedna odpověď, někdy všechny a někdy žádná, jsme rozdali diplomy, s tím, že se jimi mohou při nástupu do nového místa prokazovat, tak jako mechanik se musí prokazovat, že prodělal školení "Human Factor".

Radost z absolvování školení mnohé členy Tadra týmu tak rozdováděla, že to druhý den vypadalo, že cvičení neproběhne. Ale chyba lávky, přísní lektoři úderem třetí hodiny odpolední začali mlátit na kolejnici a jak každý ví, to je začátek chemického poplachu. Takže ti, co se domnívali, že si po výtečném obědě konečně schrupnou, byli nemile překvapeni. Krom členů mezinárodního hnutí "Puberta bez hranic" se všichni dostavili v maskách, pláštěnkách, s pytlíky na rukách, prostě přesně podle příručky. Pan hoteliér Miloš jel do Rokytnice pro svou ženu a pro jistotu si nasadil masku i na cestu. Když ho v serpentinách nad Rokytnicí potkala sousedka, málem spadla s autem do škarpy. Dole v Rokytnici policajti jen kroutili hlavou…

Nejmladší člen výpravy, roční Amálka, měla kočárek obalený igelitem a na ručičkách měla igelitové rukavice od benzinové pumpy. Její tatínek Honza, namaskovaný jako americký imperialista, vběhl do davu a na stůl v baru "U sněhové vločky" hodil chemickou útočnou zbraň, použité Amálčiny plenky. Po takovém ostrém úderu muselo nutně dojít k chemické očistě, a to jak zevně, tak vnitřně. Vnější očistu jsme provedli nenápadně připravenou hadicí na zalévání.

Další den byl kritický třetí den, tedy on to byl čtvrtý, ale kdo by se s tím počítal, tak jsme se jeli do bazénu koupat.

V pátek, když náš camp končil, jsme zjistili, že nám vlastně ani tak ten sníh nevadil. Protože kromě cvičení byla ještě tradiční tombola, kde se dají vyhrát neuvěřitelné hovadiny. Například vloni byla hlavní cena velká socha jelena, který cestou v autě shodil parohy… Dobročiný bazar, pyžamová párty. Spoustu věcí jsme nestihli a již se všichni těšíme na příští soustředění!

S pozdravem: "Zlom ski!"



Diskuse


M. Odehnalová
18:37
25.3.2014

T. Kočí
10:39
25.3.2014

počet příspěvků: 2, poslední 25.3.2014 06:37









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.