"Bruce Springsteen? Ten může uspět jenom u vás v Česku, tady ve Státech ho nikdo nezná!" Tato "prostopravda" vypadla z mého někdejšího kamaráda, který se koncem sedmdesátých let vystěhoval do USA, a měl tudíž dojem, že ví všechno nejlíp. A Springsteen druhý den, poté, co obdržel cenu Grammy, byl na obálkách všech newyorských novin. "Člověče, ta vaše Amerika je divná země, člověk, kterého nikdo nezná, je ve všech novinách! Fakt divné." Byl jsem na jeho koncertu v roce 1996 v Pakulu. Tehdy hrál sám. Byl to komorní koncert. Neuvěřitelný zážitek! Zpočátku jsem si myslel, že doprovod je z playbacku, ale on hrál všechno sám! Od té doby jsem věděl, že je skvělý muzikant.

Za dob komunistů o Springsteenovi psali jako o "obhroublém řidiči náklaďáku". Netuším, který z tehdejších bolševických odborníků na takovou blbost přišel. Když jsem četl texty jeho písní, marně jsem si lámal hlavu, jak na to někdo mohl přijít! Když můj kolega přecházel na CD, odprodal mi album "Bruce Springsteen anthology", což je čtyřdeskový záznam koncertu. Dnes by se to vešlo na jedno DVD. Jako bonus k vinylům je booklet s texty. Musím říct, že to je pěkné čtení. Stejně tak jsem přišel k videu. Vím, že to jsou dnes zastaralé technologie, ale na elpíčka nedám dopustit, jedinou chybou je, že se musí obracet a měnit, ale zvuk z vinylu je daleko lepší než z kompaktního disku.

"Tati, nešel bys na Springsteena? Já bych šel." "No tak to bych určitě šel, on bude hrát v Praze?" "V červenci bude mít koncert." Pak jsem to nějak vypustil. Když jsem měl narozeniny, dostal jsem od syna Honzy a jeho Petry obálku. Že by peníze? Ne, to je blbost! Otevřel jsem obálku a tam byl lístek na koncert! Hříšně drahý. "Koupil jsem to do kotle, pod podium, jako starý rocker bys určitě jinam nechtěl!" "Děti moje, udělali jste mi radost, ale jsou to hrozné peníze!"

Těšil jsem se jako malý kluk na zmrzlinu. Před koncertem jsem si pouštěl desky a cédéčka, abych si připomněl ty největší "fláky". Bylo mi jasné, že to bude zážitek, a moc jsem se těšil.

To, co jsem viděl, nebyl koncert, ale uragán! Byl jsem několikrát na Rolling Stones, na Tině Turner i na Ericu Claptonovi, všechno to bylo moc pěkné, ale něco takového, jako jsem zažil minulý týden, jsem ještě nezažil a už asi nezažiju. Třiapůlhodinová smršť! Boss převálcoval stadión, vodil diváky jako Skupa Hurvínka. Koncert začal písničkou, kterou hrál v Praze v roce 1996, "The ghost of Tom Joad", úžasná balada, kterou opět hrál sám jen s kytarou a s foukačkou. Ale pak akustickou kytaru vyměnil za omláceného a odřeného fendera a na podium přišel E Street Band doplněný muzikanty a sborem z kapely, která ho doprovázela při jeho turné, kde zpíval písničky Petera Seegera. Je to neuvěřitelná kapela. Co muzikant, to osobnost. Začínali skladbami z posledního alba Wrecking Ball, Bourací koule. Pak začali staré dobré fláky. Bruce při tom chodil mezi diváky, bavil se s nimi a bral si od nich kartony, na kterých měli napsáno, co chtějí zahrát. Bylo deset hodin, kapela se uklonila, uklonil se Bruce. Stadion Slavie začal bouřit. Pak se stalo něco neuvěřitelného: Kapela dávala hodinu a půl dlouhý přídavek, který uvedl již tak rozdováděné diváky do varu! Na kapele bylo vidět, že hraje s chutí. Přes klimatizaci pod podiem tekl ze všech pot. Bruce měl na podiu vaničku z vodou, kam strčil mezi písničkami hlavu. Když otřepal vodu, hned odpočítal další skladbu. Dojemná byla minuta ticha za saxofonistu Clerence Clemonse, který vloni podlehl zákeřné nemoci. Závěrečnou skladbu Twist and shout zpíval celý stadion s sebou. Na obřích obrazovkách bylo vidět, že kapela už toho má plné kecky. Tři a půl hodiny na plný plyn! Opravdu neuvěřitelné!

Když koncert skončil a davy se pohnuly k východům, postavil se Honza proti lidem a vykřik: "Kam se hrnete, to byli předskokani, teď přijde teprve Míša David!" Odměnou za tento čin mu byl upřímný smích. Odcházeli jsme jak omámeni: Tak tedy vypadá show, když to dělají profesionálové! Nikdo z našich zpěváčků by nedokázal táhnout bez přestávky třiapůlhodinový koncert. Doma jsem si pustil zprávy v domnění, že uslyším něco o koncertu nebo, nedej bože, rozhovor se Springsteenem. Nezklamali, dozvěděl jsem se, že jakási Hanychová nafackovala nějakému fotografovi a Bartošová že chlastá. Neznám ty dámy, netuším, kdo to je, ale asi budou významné, když se jimi televize zabývá…