Lze říci, že soutěž World Press Photo se stává v posledních letech skutečným obrazem politicky korektního levičáckého Západu. Stále méně a méně jde o kvalitu fotografií jako media dokumentujícího svět kolem nás, stále více jde o umělý svět Velkého bratra, jak jej předpověděl Orwell (viz kupříkladu zde).

Vítězný snímek, jehož autorem je jistý Švéd Paul Hansen z listu Dagens Nyheter (Novinky dne) - dle informací ve Švédsku "nejrozšířenější", což lze dnes přeložit jako "nejbulvárnější" noviny. Jak se dalo předpokládat, v souteži jako už opakovaně zvítězí nějaké "politicky angažované" dílo, kde bude nějaká krev, drama "spravedlivého boje", nějací lidé týraní, ožebračovaní a jinak ničení "bílým mužem" a jeho odporným kapitalismem.

Mezi vybranými snímky je například obrázek "Chudoba v Nairobi", kde si jakási černoška čte magazín či co uprostřed skládky odpadu. Svět už tak zblbl a politicky "zkorektněl", že si nejsem jist, zda mám při popisu oné osoby napsat že jde o černošku – abych ji rasově neponížil - nebo zda napsat, že jde o Afričanku - ovšem netroufnu si napsat, že je černá, protože by to byl rasismus anebo lež, protože ona by to mohla být také muslimka snědé pleti anebo dokonce běloška… uf, už je to stejně složitý jako za báťušky Stalina, když se člověk bojí i něco pojmenovat.

Tato fotografie je typickou ukázkou připitomělé politicko korektní aranže, kterou jistě "sežerou" všichni ti přátelé našich pravdoláskařů, kteří ovšem a zcela jistě skutečnou skládku odpadu v rozvojových zemích osobně nikdy neviděli. Já jo, a představa, že si tam sedne nějaká ženská, ladně hodí nožku přes nožku a začte se do magazinu, je ukázka intelektuálního deliria zpovykaného dítěte bohatého světa, které si právě "šlehlo". Já ty skládky viděl, a hlavně cítil a ti lidé tam na nějaké čtení magazínů nemají ani pomyšlení. Většinou totiž neumí číst. A taky se nemyjí. Nemají kde.

Připomíná mi to všechny ty americké katastrofické nebo sci-fi filmy, kde uprostřed výbuchů, emzáckých monster, zkázy světa atd. jezdí výtahy, fungují počítačové sítě a svítí vnější osvětlení. Jo a i kdyby se to odehrávalo i na té úplně nejmodernější kosmické lodi, když se něco stane, lítají jiskry jak od rozbrušovačky a odněkud uniká pára.

Pominu poněkud další připitomělý obrázek černé dámy, která má pod půvabným obličejem takzvané "vole". Tedy zduřenou štítnou žlázu. Což byl ještě před sto lety běžný problém v alpských oblastech. Co tím chtěl básník říci? Že krásné černošky mohou mít z nedostatku jodu "vole"? Anebo že by to byl důkaz zlotřilosti bílého kapitalismusu, když dotyčná nemá pro intriky imperialistů a jejich pomahačů ve vodě jod (u nás a v Rakousku se jod přidává do pitné vody a někdy do soli)? No nic, zdá se, že výběrová komise musela být pěkně švihlá.

Vrcholem a ukázkou toho, kam se řítíme jako "bílá civilizace", je ukázka vítězné fotografie. Jak stojí na popisce: Celkovým vítězem soutěže se stala fotografie Paula Hansena ze Švédska, který ji pořídil při pohřbu dvou dětí zabitých v Gaze. Autor: Paul Hansen / World Press Photo 2013.

Je jasné, že jde o pohřeb dvou, zcela nepochybně "nevinných", muslimských dětí. Jistěže dle europeismu oddaných myslitelů určitě záměrně zavražděných izraelskou, téměř nacistickou soldateskou "židovského státu", kteréžto přesvědčení je největší ukázkou pokrokovosti a správného názoru.

Židovský stát, jak Izrael začala neustále rasisticky pojmenovávat Česká televize, je tím pravým zločincem a jeho morální odsouzení je to jediné, co může v této soutěži zvítězit.

Je podivné, že prakticky nenajdete v evropských a amerických mediích nějaké podobné záběry třeba na roztrhané těla či mrtvolky dětí po stále a stále opakovaných atentátech jedněch muslimů proti druhým muslimům. Na ulici, na tržišti, ve škole plné dětí, v mešitě… (v neděli vlna atentátů zasáhla Bagdád a při sérii pumových útoků v šíitské čtvrti přišlo o život nejméně 23 lidí).

To není, jak říkají Němci, "salonfähig" tedy "společensky přijatelné". Ovšem vítězný snímek" bezvadně to zapadá do politiky, kdy je oběť zaměněna za pachatele, neb jak je známo, Hizballáh umisťuje své odstřelovací rampy vedle anebo přímo do škol, nemocnic atd. A potom, a to je hlavní, to potom, oni by se muslimové mohli namíchnout, kdyby se říkala a dokumentovala pravda. Jedno zda šíité či sunnité, al-Kaida či Muslimské bratrstvo. Prostě ti, co se s nikým nepářou, a tu by bouchla bombička, tu uříznutá hlavička, tam vypálená redakce… A proti nim strachy předpodělaní "světoví reportéři". Tak vypadá mediální vztah "bílá křesťanská civilizace" a "muslimové".

Ten vítězný snímek je tak "autentický", až bych plakal. Připomíná mi to onu slavnou, ale zatloukanou historku z doby bojů v Libanonu. To když místní Palestinci ukazovali jako nesčetné oběti odporného židovského násilí stále stejnou mrtvolku dívky, kterou jednou měli obalenu tak, jindy onak, jednou se zamazanou tváří a jindy s čistou. Až když už předváděli tuto nebohou mrtvolu jako novou a novou oběť asi na desátém místě a třicátému štábu "nezávislých televizí a fotoreportérů", tak je konečně někdo poslal do patřičných míst.

Prosím, podívejte se na "vítěznou fotografii". Nejsem superfotograf, ale nejsem blbej. Místo reálné reportážní fotky pohřbu to celé nejvíce připomíná dobře organizovanou scénu z natáčení nějakého filmu. V popředí obrázku jsou dvě dětské mrtvolky. Ve tvářích s výrazem andělíčků. Obě těla jsou pečlivě naaranžována a vystavená tak, aby jim bylo vidět do tváře. Už jsem pár mešit viděl a také znám muslimské pohřby. Těla zemřelých jsou vždy celá zakrytá, žádné odhalené tváře! Je tedy jasné, že zde někdo pracoval na vylepšení fotogeničnosti scény. Zabalená mrtvolka by nebyla tak dojímavá, že?! A to světlo! To si Photoshop zase užil!

Také žal na tvářích mužů nevypadá příliš autenticky. Spíš jako když jej předstírá kompars v davové scéně. To neznamená, že ty dvě děti nezahynuly a že mužové nebyli skutečně zarmouceni. Ale určitě to nebylo spontánní.

Co na snímku chybí, jsou kvílející ženy. Jsou na všech muslimských pohřbech, zvláště obětí bojů mezi Palestinci a Izraelem Tak jako u nás ještě v 19. století. Bez ječících a svíjejících se "plaček" se nemůže odehrát žádný správný muslimský pohřeb. Zvláště dítěte.

Můžeme sice namítnout, že pohřeb byl dělán v době bojů, v tom případě tam však chybí na hlavách bojovníků ony šátky s nápisy vyzývajícími z zničení židů a křesťanů a s citáty z koránu. K tomu pak patří vždy zdvižené ruce s kalašnikovy, ve tvářích skutečně exaltický výraz přesvědčení a výkřiky "Alláh Akbar".

No, to si musí obhájit jak fotograf, tak ona výběrová komise.

Místo posuzování kvality snímku a jeho autentičnosti a výpovědi o světě, v zajetí moderního antisemitismu, haleného do moderního "antisionismu", vypovídá ona komise sama o sobě. A o době, kdy pomocí různých zavádějících černobílých protikladů je vymezován a stigmatizován kolektivní Žid (sionista, sionismus), nepřítel pokroku a lidství, který je pod různými jmény (židovská organizace, američtí Židé, Stát Izrael, izraelské instituce) představován jako záporný agens lidství.

Moderní evropský "antisionismu" je tak představován jako pokrokový a oprávněný boj za lepší zítřek a nemá nic společného - vůbec ne, to bychom si vyprosili, eurosoudruzi - s nacistickým antisemitismem!!!

Základem a cílem této propagandy je potřeba především ochromit jasné myšlení čtenáře. Toto umění dovedla dnešní levicová euromultikulturalistická ideologie a na ni navazující propaganda téměř k dokonalosti.

Antisemitismus je už po staletí lakmusovým papírkem, který ukazuje pravou tvář těch či oněch, té či oné ideologie. Co se týká této soutěže, je nutno konstatovat, že nejde o snímek s tematikou "lidí a lidství", ale o propagační antisemitský výtvor.

To zvyšuje mé podezření, že soutěž World Press Photo není soutěží fotografů, ale soutěž politické korektnosti a že tentokrát zvítězil politicko-korektní antisemitismus a evropská zbabělost.

Hitler, Goebbels a Streicher by měli radost. Jistě by snímek zařadili na čelné místo ve svém antisemitském nacistickém plátku "Der Stürmer" či do stranického listu NSDAP "Völkischer Beobachter!

Moc hezky se nám "moderní intelektuálové" vybarvují, není-liž pravda?!