Smutná zpráva z Anglie. Zachránce 669 židovských dětí odešel po dobře vykonané práci. Svět ztratil ušlechtilého člověka.

Netřeba opakovat notoricky známá fakta. Mladý Angličan v době, kdy se v Evropě chystalo masové nacistické třeštění, pochopil jako jeden z mála, že místo slov, výmluv, ústupků a omluv sebe sama je třeba něco udělat. Pochopil, že Židé budou ti, kterým hrozí největší nebezpečí.

Nebýt šťastné náhody, nikdy bychom se nedověděli, že právě díky odvaze mladého muže bylo zachráněno před jistou smrtí několik stovek židovských dětí. Dnes se čítají jejich potomci na tisíce. Jsou rozptýleni po celém světě a spojuje je právě jen to jedno jméno, před něhož právem přidáváme titul sir, určený šlechticům. Sir Nicolas byl nepřehlédnutelným šlechticem ducha.

Žil skvělý život. Žil jej s pocitem, že zde nebyl nadarmo a vykonal dobrou práci. Existuje-li Bůh (jedno jestli je židovský, křesťanský či jiný), přijme sira Nicolase do své laskavé náruče. Pevně věřím, že jeho dlouhý věk byl předurčen nám, ostatním, kteří bychom si z něj měli brát příklad. Abychom v dobách, které nás čekají, nezůstali stát stranou a nebáli se. Abychom si vždy - a to i přes nátlak většiny a poplatnému mainstreamu - dokázali uchovat jasné myšlení a snažili se dělat jen dobré věci. Jestli by to měl být jediný odkaz tohoto velkého muže, tak to bohatě stačí.

Sire Nicolasi, velká tichá poklona před Vámi, velkým člověkem.

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora