Národní muzeum spravuje řády a vyznamenání Václava Havla, které mu udělily vlády celého světa s přáním, aby byly přístupné všem zájemcům. Připravená expozice s názvem Řády Václava Havla – Pocta demokracii zahrnuje i exponáty, které muzeu daroval Václav Měřička v roce 1997. Jedná se o největší světovou sbírku evropských řádů a vyznamenání.

Úvodní slovo generálního ředitele Lukeše

„Národní muzeum spravuje jednu z nejvzácnějších a nejrozsáhlejších numizmatických sbírek ve střední Evropě. Jsem velice rád, že nyní můžeme pečovat i o řády a vyznamenání prezidenta Václava Havla. Otevíraná expozice obsahuje ty nejvzácnější vyznamenání a řády z celého světa a jsem přesvědčen, že se bude těšit velkému zájmu návštěvníků,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Návštěvník má možnost prohlédnout si jednotlivé klenoty doplněné například o zlaté mince a vyfotografované detaily klenotů se stručným popisem exponátů. Expozice tak umožňuje jak zběžnou prohlídku, tak důkladnější studium.

Řád bílého lva

Václav Havel je nositelem nejvýznamnějších domácích řádů, například Štefánikova, Masarykova nebo Řádu bílého lva, který je nejvyšším českým řádem. Byl zřízen v roce 1922 a původně byl určen jen pro cizince. Republika se inspirovala Českým šlechtickým křížem, který založil v roce 1814 František I. jako odměnu pro svou českou tělesnou stráž třiceti osmi šlechticů, kteří ho doprovázeli do Francie na tažení proti Napoleonovi. Použité zemské barvy i český heraldický zemský lev dosvědčují, že vyznamenání bylo určeno pro obyvatele českého království. I toto nejvzácnější české vyznamenání návštěvníci v expozici najdou, spolu s řadou dalších pokladů ze státní numismatické sbírky. Například Havlův Řád bílé orlice doplňuje nejstarší známé vyobrazením polského heraldického zvířete na unikátní minci ze 13. století. Vitrínu s jeho Řádem Čestné legie doplňuje nejstarší řád legie udělený Čechovi Napoleonem na slavkovském bojišti.

Historie řádů a vyznamenání

Lidé se odpradávna zdobí viditelnými znaky úspěchu a moci, ale také znaky zásluh a vděčnosti. Historické počátky dnešních řádů se datují do doby křižáckých válek. Všechny státy světa založily během 19. a 20. století záslužné řády, výjimkou je Švýcarsko, jehož občanské tradice jsou tak dávné a silné, že se bez takové instituce obejdou. Také Spojené státy americké nepřijaly nikdy pojem řád, zato vyznamenání a medailí se zde uděluje mnoho.

Řád Čestné legie

Výrazným předělem v historii řádů je Napoleonova Čestná legie. Zatímco staré královské řády byly záležitostí výlučnou, odměnou za věrnost pro malou skupinu poddaných, první konsul vytvořil řád, rozdělený do pěti stupňů a přístupný všem Francouzům v uznání jejich občanských nebo vojenských zásluh. Jeho příklad ovlivnil nové řády, vznikající od 19. století. Pěticípý kříž Čestné legie nahradil kříž křesťanských rytířů, vavřínový věnec připomíná antický zvyk věnčit vítěze. Také moderní dělení většiny řádů do pěti tříd je starověkého původu: římský král Servius Tullius rozdělil občany do pěti tříd podle majetku.

Řádové dekorace se vyvinuly od jednoduchých křížů středověku k různorodým symbolům v nové době. Jejich základem je řádový odznak, který se opakuje ve všech řádových třídách, mění se pouze jeho velikost, způsob zavěšení a někdy honosnost provedení.

Výstava Řády a vyznamenání Václava Havla

Dekorace nejvyššího stupně tvoří klenot na velkostuze nošený ke smokingu přes rameno k boku a hvězda na hrudi. Nejhonosnější součástí je řetěz, obvykle určený hlavám státu. Řádové odznaky se nosí jen ke slavnostním příležitostem, jinak je zastupuje rozeta v klopě. Vyznamenání je oprávněn nosit pouze vyznamenaný. V České republice právo propůjčovat a udělovat vyznamenání přísluší prezidentu republiky.

Foto & klipy: Jiří Wagner

vedoucí odd. vnějších vztahů