6.12.2016 | Svátek má Mikuláš






VÝSTAVA: Jak se oblékají pohádky

17.6.2009

Filmová výstava kostýmů, rekvizit a dekorací

V Západočeském muzeu (Plzeň) je do poloviny prázdnin (než turné pokročí Evropou) k vidění výstava těžící hned ze sedmi filmů podle předloh Boženy Němcové, z adaptace pohádky Karla Jaromíra Erbena a z pěti pohádek Jana Drdy. Na filmech se podíleli Jiří Trnka i František Hrubín i známý scenárista a spisovatel Jiří Brdečka, který napsal čtyři z nich. Expozice je doplněna filmovými záběry a zaměřena v první řadě na herecké KOSTÝMY...

A kdepak! Když Božena Němcová kdysi tvořila pohádku Potrestaná pýcha, ani zdaleka netušila, že bude koncem téhož století vynalezen film a že roku 1952 bude adaptována i tahle její úprava lidové slovesnosti, a to pod titulem Pyšná princezna. Ne, nemohla ani tušit, jakou asi hudbu složí ke snímku Dalibor C. Vačkář a jaké písničky napíše básník František Hrubín (mj. Rozvíjej se, poupátko). A neznala ani dikci herce Stanislava Neumanna ("našli...") a znala sice jistě ztepilých mužů v ráži, nikoli však Vladimíra Ráže, a netušila, že si v tomtéž filmu zahrají i Miloš Kopecký anebo hulvátský Josef Hlinomaz (výběrčí daní) anebo Karel Effa anebo Terezie Brzková a František Kovářík (ti dva jako mlynářka a mlynář). To vše pro Němcovou pochopitelně zůstalo velkou neznámou, ale jedno, jedno si určitě představit uměla.

Šaty! Ano, šaty, v kterých její hrdinové a hrdinky existovali, a tedy i budoucí kostýmy Jana Kropáčka vytvořené pro vůbec nejnavštěvovanější český film všech dob. Na výstavě navíc objevíme i originál obrazu pyšné princezny Krasomily...

Ale objevit jsme nemuseli, to je taky pravda. Ony kostýmy zůstávaly dlouho v barrandovských depozitářích, jehož fundus má na 350 tisíc položek, a tak se muselo zapátrat. Došlo k tomu díky autorce a kurátorce výstavy Janě Sommerové a pátrala nejen po Pyšné princezně, ale také po kostýmech a rekvizitách a dekoracích dalších a nakonec ze ztvárnění hned čtrnácti pohádek i Vorlíčkova slavného seriálu Arabela (1980-90, 33 dílů). A tak vznikla výstava "pro Evropu" Jak se oblékají pohádky.

***

Češi ovšem nejsou tak pořádkumilovní jako Němci, to je taky pravda, a kromě toho zdaleka ne vše ponechají navždy na místě, takže pátrání Jany Sommerové netrvalo den ani netrvalo týden ani netrvalo měsíc, ale trvalo hnedle půl roku, přičemž některé kostýmy se stejně nikdy nenašly a zajímalo by mě tedy například, kdo kdy ztopil ty od Šárky Hejnové pro adaptaci Andersenovy pohádky Malá mořská víla (1976), kterou kdysi napsal Ota Hofman a režíroval Karel Kachyňa a ve které titulní roli ztvárnila Miroslava Šafránková, když její sestra Libuše zde hrála princeznu... A také bych rád věděl, kam se poděly Irenou Greifovou navržené kostýmy pro Herzovu strašidelnou pohádku Panna a netvor (1978), která vznikla podle Hrubínovy divadelní hry Kráska a zvíře (1970). Jaksi i ony se pohřešují, ale naštěstí nikoli většina ostatních...

***

Ty už se našly, a tak při pohledu na expozici znovu ožívá i ještě starší filmová pohádka Císařův pekař, pekařův císař (1951), kterou kdysi společně vymysleli Jan Werich a Jiří Brdečka a pro niž kostýmy navrhl sám Jiří Trnka, s nímž na nich spolupracoval Vladimír Synek. A jako bychom s těmito kostýmy znovu spatřili i Natašu Gollovou alias Sirael alias Kateřinu...

Pak, roku 1954 následovala pod titulem Byl jednou jeden král i Werichova a Brdečkova adaptace další pohádky Boženy Němcové Sůl nad zlato. I na tomto filmu umělecky spolupracoval Jiří Trnka, hlavní role Vlasty Buriana (Atakdále) a Jana Wericha jistě netřeba příliš připomínat a v souvislosti s výstavou především vzpomeňme na princeznu Drahomíru, již přestavovala herečka Irena Kačírková (1925-85), a na Marušku Mileny Dvorské (nar. 1938). Tři prince tohoto filmu, Krásného, Chrabrého a Chytrého, ztvárnili nezapomenutelní Miroslav Horníček, Lubomír Lipský a Miloš Kopecký, přičemž na Vladimíra Ráže tenkrát zbyla aspoň role rybáře. Kostýmy k filmu vytvořil Bohumil Sochor.

Jen rok poté (1955) se Jiří Brdečka, i když už bez Wericha, pootočil taky za pohádkami druhého z našich klasiků, Karla Jaromíra Erbena, a zadaptoval pod titulem Obušku, z pytle ven!jeho magický příběh Kouzelné dary. Ladislava Peška (zde figuruje v hlavní roli obdarovaného muzikanta) a Františka Smolíka jako pohádkového stařečka jistě není třeba představovat a film proslul i písničkou Jana F. Fischera Já s písničkou jdu jako ptáček, ale zní v něm i tři další včetně zhudebněné básně F. L. Čelakovského. Kostýmy vytvořili Barbora Adolfová a František Troster.

O další rok později (1956) zadaptoval sám spisovatel Jan Drda pro film svou vlastní divadelní hru Hrátky s čertem (1946).Výtvarné podoby tohoto podobenství se necelé dva roky před smrtí ujal sám Josef Lada (1887-1957) a také tady zní tři písničky. Káču hrála Eva Klepáčová (nar. 1933) a hlavního hrdinu, vojáka Martina Kabáta Josef Bek (1918-95). Alena Vránová (nar. 1932) ztvárnila roli Dišperandy a Jaroslav Vojta se objevuje jako pověstný čert Sarka Farka. Neumann tentokrát hrál čerta Omnibora, Vinklář Luciuse, Ráž čerta Solferna a Ladislav Pešek samotného Belzebuba. Kostýmy vytvořili Karel Postřehovský, František Zapletal a Miloslava Skořepová.

Přesně před padesáti lety vznikla i další adaptace klasické pohádky Boženy Němcové Princezna se zlatou hvězdou (1959). Stejně jako v případě "Pekaře" režíroval Mac Frič, ale tentokrát se nesáhlo až do Němcové starých knížek, ale do divadla a konkrétně hry "Karla Michaela" Ladislava Walló (1914-1990), tedy jednoho ze zakladatelů české dabingové školy. Vlastní dramatizaci "Princezny se zlatou hvězdou" (už on vyňal z názvu slova "na čele") vydal už roku 1955 a divadelní premiéru měla o rok později. Stanislav Neumann tentokrát nehraje krále, nýbrž kuchaře, a kuchtíka si střihl Josef Vinklář. Charakteristickými zůstávají i Martin Růžek v roli krále Kazisvěta a Josef Zíma v roli prince Radovana. Výstava Jany Sommerové přináší originální šaty princezny Lady v podání Marie Kyselkové (nar. 1935), která dnes pracuje jako recepční na vysokoškolských kolejích na Strahově. Nejen tyto šaty, ale i slavný "myší kožíšek" vytvořili pro film Aša Teršová, Věra Hromádková a Vladimír Synek.

Následujících deset let se filmovým pohádkám nedařilo, takže výstava může pokračovat až Šíleně smutnou princeznou (1968), která trochu zapadla i z toho důvodu, že se jeden čas nesměla promítat a ani vysílat v televizi. Hudbu totiž složil Jan Hammer mladší (emigrant) a hrál zde i Darek Vostřel. Princeznu tu představuje tehdy dvacetiletá zpěvačka Helena Vondráčková, prince Václav Neckář a krále Jindřicha Jaroslav Marvan. V rolích Ikse a Ypsilona se objevili Josef Kemr a Darek Vostřel, kteří zpívají písničku Kujme pikle. Na filmu se výtvarně podílel Jiří Winter-Neprakta, ale kostýmy navrhoval Jan Skalický a vytvořily je Jarmila Romanová a Anna Blažková.

Další Němcové pohádku Princ Bajaja (1971) natočil tři roky nato na zámku Hrubá Skála a v Průhonicích Antonín Kachlík se slovenským hercem Ivanem Palúchem (kterého ale namluvil Petr Štěpánek, jenž současně, ale jiným hlasem mluví i koně). Princeznu Slavěnu zde (v češtině) zahrála Magda Vašáryová a na svou dobu a naše zvyklosti impozantního draka (v dětství na mne skutečně zapůsobil!) připravil pro film Vladimír Brehovský. A právě ten navrhl i kostýmy, které pak vytvořily Eva Lackingerová a Naděžda Ptáčková.

A dál? Pohádkou století se staly Vorlíčkovy Tři oříšky pro Popelku, a to nepochybně i dík skvělé hudbě Karla Svobody, hlasu Karla Gotta a textu Kdepak ty ptáčku hnízdo máš z pera Jiřího Štaidla (1943-73), který se však bohužel téhož roku zabil v autě. I v tomhle případě jde o adaptaci pohádky Boženy Němcové a tentokrát princeznovské róby i jiné převleky filmu vyloženě dominují. Ústřední dvojice Popelky a prince (Šafránková-Trávníček) zůstává navždy nezapomenutelnou, i když, pravda, pana Trávníčka přemluvil později tragicky zesnulý Petr Svojtka. Dvojici zamilovaných bylo v čase natáčení dvacet a dvaadvacet let, ale výsledku nepochybně přispívá i třeba výkon Vladimíra Menšíka v roli Vincka. Kromě zámku Moritzburg (šlo o koprodukci s Německem) se natáčelo taky u vodního hradu Švihova a v blízkosti Klatov a Železné Rudy. Na výstavě děti spatří i známý Popelčin samostříl, kterým v přestrojení za muže sestřelila smrkové šišky (byť se to v reálu při natáčení samozřejmě neodehrálo). Na kostýmech od Theodora Pištěka dále pracovali František Zapletal, Gunther Schmidt, Nita Romanečová a Viktor Wittek.

Až pět let poté dodal Jiří Brdečka režiséru Vorlíčkovi námět pohádkového filmu Princ a Večernice (1978) a ačkoli to nebývá zdůrazňováno, opět jde o adaptaci pohádky Boženy Němcové, tentokrát O Měsíčníku, Slunečníku a Větrníku.Menšík už dostal rovnou hlavní roli krále a v roli titulní se opět vynořila Libuška Šafránková. Radek Brzobohatý hrál Mrakomora a Zlata Adamovská Elenku. Kostýmní návrhy, opět od Theodora Pištěka, ale bohužel nebyly co se materiálu týká realizovány přesně podle jeho představ. I tak je výsledek následné práce Ludmily Ondráčkové a Naděždy Hejnové působivý.

Na další Němcové pohádku Čertův švagr došlo roku 1984. Pro film Hynka Bočana S čerty nejsou žertyji zpracoval Jiří Just a písničky i hudbu dodala dvojice Uhlíř a Svěrák. V hlavních rolích se objevili Vladimír Dlouhý, už tehdy známý z Arabely, a Ondřej Vetchý. Dále hráli Josef Kemr, Viktor Preiss či Petr Nárožný a roli Lucifera si pamětihodně vystřihl Karel Heřmánek. V tomto snímku je užit i hlas vypravěče, kterým se stal Luděk Munzar. Kostýmy vytvořili Jarmila Konečná a Jiří Bláha.

Další Drdovy předlohy O princezně Jasněnce a ševci, který létal se roku 1987 zhostili scenárista Karel Steigerwald a režisér Zdeněk Troška s kameramanem Jaroslavem Brabcem. Titulní létající hrdiny vytvořili Michaela Kuklová a Jan Potměšil, jen dva roky poté bohužel těžce postižený při autohavárii. Helena Růžičková zde hrála čarodějnici a výstava nepostrádá ani princeznina křídla z tohoto filmu.

Jiná Drdova pohádka Český Honza (1958 v knize České pohádky) otáčí po ladovsku naruby známá klišé. Drak je najednou hodný a princezny nežere, princezna není hodná a div by ho nesežrala. Díky scenáristovi a režiséru Zdeňku Troškovi se tento veselý příběh stal i předlohou jeho filmu Z pekla štěstí (1999), k němuž dodal hudbu Karel Svoboda (a mj. tu zpívala i Iveta Bartošová). Hlavní role ztvárnili Miroslav Šimůnek (jako Honza) a Michaela Kuklová co Markýtka, dále hráli Lukáš Vaculík (Honzův kamarád Kujbaba), Radek Brzobohatý, Sabina Laurinová, Milena Dvorská, Filip Blažek anebo Vladimír Brabec i zpěvák Daniel Hůlka (jako králové). Film je nejnákladnějším pohádkovým projektem v celých dějinách naší kinematografie, mimo jiné i proto, že obsahuje deset minut trikových scén, při nichž byla částečně využita i počítačová animace vkládající do předtočených záběrů draka Bucifala. Kostýmy do Z pekla štěstí vytvořil Josef Jelínek.

Nu, a to je skoro vše. Z výstavy. Tohle tisíciletí na ní zastupuje jen další Troškova adaptace hned dvou(!) Drdových pohádek O Matějovi a Majdalence a O princezně, která hádala až prohádala, které scenárista a režisér propojil titulem Nejkrásnější hádanka (2007). Matěje hraje Jan Dolanský, krále Ladislavem Potměšil a ve filmu natáčeném na jihu Čech se dále objevují i Miroslav Táborský, Pavel Kikinčuk a Kamila Kikinčuková. Tentokrát se ovšem víc šetřilo a příběh se možná i z toho důvodu obešel takřka bez kouzel a nadpřirozených bytostí. Kostýmy k němu vytvořil Jan Růžička.

***

Výstavu - putující Evropou pod patronací Lívie Klausové a získanou nyní do Plzně producentem Karlem Paulem - pořádá Jana Sommerová ve spolupráci se "Studiem Barrandov" a poprvé ji bylo možno navštívit na přelomu roku v románských sálech Strahovského kláštera u Pražského hradu, kam zavítalo padesát tisíc lidí. Není divu. Projekt nemá v naší historii obdoby a některé zde předváděné kostýmy jsou navíc i oficiálně součástí "kulturního dědictví České republiky".

A děti? Mohou si některé z kostýmů dokonce vyzkoušet a byly pro ten účel ušity podle zde vystavených originálů jejich repliky.

P.S. Reportáž z vernisáže 16. 6. 2009 ve 13.00 hod., Západočeské muzeum

V Plzni se zahájení výstavy zúčastnilo několik dětí, několik desítek dospělých a já: no, ale dál už vážněji. Přítomen byl ředitel muzea dr. Frýda a co patronka přišla náměstkyně městského primátora JUDr. Marcela Krejsová. Nejdéle, ale zajímavě mluvil další patron, legendární režisér Václav Vorlíček. Po něm i známý herec Mirek Táborský. Úplně stručně projevy ukončil producent Ing. Karel Paul. A sama autorka projektu Jana Sommerová? Dostavila se v černém, s hezkým dekoltem a ve vznosných prostorách muzea byla nepřehlédnutelnou osobností (o jejím parfému nemluvě). JS je nejen kurátorkou výstavy, ale i scenáristkou, režisérkou a půvabnou ženou X profesí a nápadů, popletla by hlavu ledaskomu, a snad i proto si radši vzala malého syna (ale nejen z toho důvodu), kterému jeho maminka nepochybně musí imponovat, i když trochu jinak než imponuje dospělým obdivovatelům.

Není to ale jen šarm od pánaboha, co činí tuto ženu i potenciální herečkou v nepočestnějším smyslu! Je to i nepřehlédnutelná inteligence a imaginace, kterou si nadosmrti získala nejen Plzeňáky, ale i mne, občana Starého Plzence a taktéž otce desetiletého chlapce, jehož maminku bohužel následkem zhoubné nemoci už pět let postrádáme. Škoda jen, že taky "kostým" paní Jany Sommerové (tedy ten, který měla na sobě) nemůže být hned ode dneška umístěn mezi přehršlí exponátů. Ano, osobně bych jej tam klidně, zběhle a okamžitě umístil. Amen.

Obrázky i klip můžete zhlédnout na www.jakseoblekajipohadky.cz



Diskuse


Malá Násobilka
17:57
17.6.2009

J.G. Pašek
19:39
17.6.2009

Fencl
21:26
17.6.2009

Bum
13:35
17.6.2009

Pitipačka
7:25
17.6.2009

Anna Š.
6:42
17.6.2009

počet příspěvků: 6, poslední 17.6.2009 09:26









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.