Na Nový rok těsně před polednem se v pražském Suchdole ozvala rána - v domě patřícím zastoupení Palestinské národní správy v ČR (označeném jako Velvyslanectví Státu Palestina) došlo k výbuchu trezoru. Při explozi byl těžce zraněn palestinský ambasador Džamál Muhammad Džamál, který svým zraněním po několika hodinách podlehl. Otázky, které se v souvislosti s výbuchem vyrojily, dosud nikdo nezodpověděl, navíc se objevují další - a nejen otázky, ale i zbraně.

Stále ještě nezkolaudovaná budova, do níž se palestinský velvyslanec stěhoval z rezidence v pražské Troji, českým policistům postupně odhalovala svoje tajemství. Zprvu bylo podezření na druhý trezor v domě, ale tam přítomnost výbušniny prokázána nebyla. Jenže pak vyšlo najevo, že v domě jsou nezákonně ukryty zbraně. Nejdřív se mluvilo o automatických puškách, jež by stačily na vyzbrojení desetičlenného komanda, v závěru se už hovoří o téměř sedmi desítkách těchto zbraní, což je arzenál postačující velkému vojenskému útvaru, rotě. Vyjádření jednotlivých představitelů palestinského zastupitelství se navíc značně rozcházela. Jeden tvrdil, že trezor, v němž došlo k výbuchu, byl používán denně, jiný oponoval, že sejf nebyl otevřen za posledních třicet let ani jednou. Jeden prohlásil, že výbušnina byla uvnitř trezoru, druhý ji umístil vně této schránky. Tato protichůdná vyjádření nakonec ukončil mluvčí palestinské ambasády Nabíl Fahil, který událost odmítl dále jakkoliv komentovat. Nezabránil ale tomu, aby korunu všemu nenasadila dcera zemřelého velvyslance Rana Džamálová, která začala tvrdit, že na jejího otce byl spáchán atentát...

Český stát se nyní musí pochopitelně ptát, kde se zbraně v palestinském velvyslanectví vzaly, zda se ještě nějaké nacházejí v původní rezidenci v Troji, jestli jde o pozůstatek po předchůdci, Arafatově Organizaci pro osvobození Palestiny, nebo zda sem byly zbraně dopravovány průběžně, a to i za existence demokratické České republiky. Protože jde ale o hrubé porušení Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích, nemělo by zůstat jen u otázek. Ovšem vzhledem k tomu, že lze jen těžko předpokládat, že by se zástupci Palestinské národní správy na nějakou otázku vůbec obtěžovali odpovědět, zbývá jediné řešení - kvalifikovat jejich jednání jako maření policejního vyšetřování a vypovědět všechny diplomaty ze země. Ostatně byli zde víceméně jen ze zdvořilosti. Palestinský stát uznal jen komunistický režim, v roce 1987, naše republika Palestinské autonomní území za stát nepokládá, a proto není ani důvod, aby zde nadále bylo jakékoliv jeho diplomatické zastoupení.