19.3.2024 | Svátek má Josef


VÝCHOVA A VÝCVIK: Jak Alf učil v psí škole

4.8.2006 21:15

Protože i po kastraci vylučuje tělo dál samčí hormony, hrál Alf hru "na čůrání - všude kde já chci, protože všechno je tady moje" další týdny. To už má trpělivost pozbyla mezí a Alfa jsem přestěhovala do psí školy do Troje. A tam se stal po čase vyučujícím s titulem docent.

Velmi brzy Alf pochopil, že každá osoba, která přijde do areálu má u sebe odměny. Velmi často masíčko a sýry. A tak Alf loudil, otíral se lidem o nohy a býval často od lidí krmen. Skutečně netuším, jak to kocour dělal, že ho nikdy žádný pes nekousl.

A pár lidí chtělo, aby jejich pes nehonil kočky a zůstal ležet nebo sedět, i když kolem běží kočka a tak se začal Alf výcviku účastnit dobrovolně a pravidelně. Běhal lidem naproti. Otíral se jim o nohy a mňoukal, když měli odloženého psa a plnou ledvinku masa. Odpoledne se zpravidla přežrán válel před klubovnou až do večera a někdy se večer vydával provokovat, když cvičila skupina lidí - rád se před psy procházel. Takhle nějak to začalo.

Když byli psi na vodítku, byl drzý a pohyboval se v těsné blízkosti psa, který měl příkaz sedět nebo ležet. Když byl na volno mladý pes nebo štěně, Alf ho provokoval válením se na zádech a jakmile pes přiběhl, Alf mu dal facku, byl-li příliš dotěrný. Pokud psi běhali na volno a majitelé trénovali přivolání, Alf zmizel.

Časem jsem zjistila, že Alfovo počínání je jeho soukromým hobby, při kterém se dobře baví. Jen jednou měl namále, to už mu bylo deset let a bydlel s námi v domečku na Proseku, kam jsme se přestěhovali. Byla u nás na výcviku argentinská doga Aura a argentinský dogák Lefty. Leftík Alfa nesnášel, ale věděl, že mu nesmí nic udělat. V klidu sledoval Alfovy provokace několik týdnů a přehlížel ho.

Když si pro dogáky přijel páníček, vedla jsem Auru na vodítku k pánovi do auta a Leftyho pustila k páníčkovi, aby se přivítal - Lefty však pána minul a vystartoval o dva metry doleva na zvědavého Alfa, který si nemohl nechat návštěvu ujít, Alf překvapeně zavřískal a vletěl do agility tunelu, který stál přímo vedle otevřené brány. A to mu, myslím, zachránilo život. Od té doby však Alf nepoučen spíše ještě přitvrdil.

Jednou jsem uslyšela ze zahrady neznámý štěkot a ječení a prskání, vyběhla jsem z kuchyně a v úžasu jsem strnula, protože u nás na zahradě běhal cizí zrzavý hrubostrstý kříženec střední velikosti, ječel hrůzou a na něm seděl Alf a kousal ho a drápal, až chlupy lítaly. Borderky postávaly opodál, opravdu se smály a celé akci přihlížely. Pes si k nám skočil přes plot od sousedů na návštěvu a drsný útok kocoura vyděsil i mě.

Dnes má náš plot k sousedům dva a půl metru, je celý ze dřeva a ta pomerančová růžička na kmínku, ta tam kvete na památku mého kocourka, který pod ní spí svůj věčný kočičí sen.

Věra Brunclíková



KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více... 
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !