Nově jmenovaný ministr spravedlnosti – po dekapitaci ministra Pospíšila - předvedl, že bude sekat dobrotu – odmítl jmenovat vrchního státního zástupce podle paragrafu 10 zákona o státním zastupitelství a vymyslel si nějaké výběrové řízení, přičemž naprosto není jasno, kdo bude sedět ve výběrové komisi. Žádný zákon to neurčuje a žádné řešení nebude po chuti všem. Čili je to jako ve verneovce Tajuplný ostrov, kdy všeuměl Cyrus Smith předstoupil před své přátele s baňkou plnou nitroglycerinu. Házejte si, přátelé, vyzval své politické partnery.

Nitroglycerin není zas tak silná výbušnina, aby způsobila zkázu světa. Pořád je tu ještě otevřená možnost, že to ODS myslí s vymýcením korupce vážně a že prosadí nikoli metaře, ale vymetače. V této souvislosti se mluví o Stanislavovi Mečlovi, který ve funkci v zimě zaskakoval a choval se dobře.

Nicméně, umění politiky spočívá ve schopnosti dosáhnout svých cílů, aniž bych vyvolal proti sobě a své straně zuřivý odpor. Toto se Petrovi Nečasovi viditelně nedaří. Třeba je možné, že v podpalubí opravdu bojuje s velkým nasazením se spiknutím komunistických vojenských prokurátorů, kteří se derou ke kormidlům moci a hrnou před sebou ambiciózní a nezkušenou Bradáčovou. Ale o tom je přesvědčená jenom Nečasova klaka a pár novinářů souhlasně povykujících. Kdo má pravdu?

Vždycky ji prokáže jen praxe. Nečas jen škrtal výdaje a zvyšoval daně, Zavedl i milionářskou daň, to tu opravdu dlouho nebylo. Asi každý občan této republiky bere míň než dřív. Krade se možná i víc než dřív. Vláda zatím způsobila, že odstavila od úřadu osobu, která slibovala – snad mylně, snad pochybně, ale zato přesvědčivě – že tomu začne efektivně bránit.

I to je politika, myšleno tím Nečasovo počínání. Ale je to politika blbá.