Volební kampaň do komunálu (a třetiny Senátu) se užuž přelívá do voleb. Ještě se naposledy mobilizují nerozhodní či přelétaví voliči, k čemuž slouží nepřeberně prostředků. Agitační plakáty, videošoty, poutače, billboardy, „přátelská“ setkání s občany, „sousedské večeře“ a další variace reklamy na politické zboží. Tak nepokrytě označují marketéři volební programy soupeřících uskupení. Stejné je to s bůčkem nebo s pracím práškem.

Soutěžící v bohužel lehce tragikomické hitparádě předvádějí, že to oni jsou naděje, budoucnost, neřku-li spása drahé vlasti. Že právě jejich obchodní značka je „The best of“ z pestré škály mocenského trhu.

Zvláště v případě metropole, kde žiji, tomu nemůže být jinak. Jde o „Zbraně pro Prahu“! Pochopitelně, ekonomicky nejvyspělejší oblast státu je tučnou kořistí, kde se může prakticky každý přetrhnout. Našinec se zde proto z vypjatých trhoveckých výstupů dozví leccos…

Náramně se snaží ANO, kde „jeden mobil vládne všem“ a jehož končící primátorka Krnáčová udělala krajanu Babišovi medvědí službu, když nadala Pražanům do zpovykanců. Toho se z nedostatku svébytných témat chytili sokové: ODS a Piráti. O nich bude ještě řeč.

Nejprve pár slov o levici, outsiderovi nerytířského klání. Na špatném oři a ve zrezivělém brnění sedí komunisté, kteří mají svou rudou stálici Martu Semelovou. K tomu fantastické plakáty, kde jakási starší dáma s psíkem v náručí vyznává světu lásku k obvodu Prahy. O zoufalé volební neprofesionalitě věkem zchřadlé KSČM podává pak barvité svědectví i poutač s nápisem „Vaše problémy – náš program“.

Kdyby se nejednalo o vážné téma, bylo by to k popukání. Jenže není. Ne snad směšnost, ale beztvarost a poraženectví vzlíná zase z „kampaně“ ČSSD, jež je pohlcena vnitrostranickým broušením nožů na povolební noc.

Jinak je tomu s Piráty. Ve Sněmovně jsou sice již dost pohlceni stereotypy parlamentní demokracie a není o nich slyšet, nicméně v komunálu nejsou prosti šancí. V boji užívají svoji, oproti ANO zatím nevyčpělou alternativní rétoriku.

Oni k establishmentu nepatří, kdežto konkurenční Občanská demokratická strana ano. A pořádně! Nejdelší porevoluční příslušnost k pražské vrchnosti je faktem, k němuž by se páně Fialovi modří svatouškové chtěli moc a moc vrátit. Jenže čím originálním strhnout davy? Hledá se obtížně, a tak zmateně kopírují. Babiš slíbil zbohatnutí metropole, občanští demokraté návrat České republiky do TOP 10 (nebo TOP 09?) nejvyspělejších zemí! Omladina pod černou plachtou působí na občanstvo jaře, což ambiciózní profesor politologie „kontruje“ bizarním „historizujícím postřehem“, že voliči Pirátů jsou děti příznivců ODS z devadesátých let!

Kvůli neobratnému výroku málo zdatného politika mě o to víc sebralo setkání s praktickou agitkou „modrých“. Mladá kandidátka, jež mě na stánku oslovila, měla na očích velké tmavé brýle ve tvaru hvězd. Na mou žádost, zda jí lze transparentně hledět do očí, jestli může stát čelem k masám, postavila žulovou stěnu odmítnutí. Na naléhání neochotně přiznala, že je to proto, jelikož není nalíčená! Se svou tváří bez make-upové přetvářky měla zřejmě dost ošklivý vnitřní problém, protože důvod maskování své pravé tváře mi vzápětí svěřila ještě dvakrát. Když tomu bylo do třetice všeho dobrého i zlého, politická „superstar“ si hvězdy neochotně – a jen na moment – povznesla do vlasů.

Zaplatil jsem za to trpkým, zobecnitelným poznáním. Do rukou mi totiž v ten moment vnutila volební plakátek s důkladně fotošopovanou podobenkou. Načež nenuceně podotkla, že kandiduje výhradně proto, jelikož podniká v realitách a potřebuje zdarma reklamu. Vše pro firmu! Za rozdávání letáků v několika odpoledních to stojí.

Nemohl jsem se ni zlobit. Aspoň je upřímná. Nihil novi sub sole, nic nového pod sluncem. Vždyť jenom kolik kandidátů do horní komory začalo kampaň skrze volby prezidentské. Nebuďme naivní, politické mechanismy bývají neúprosné. Opravdu nezřídka jen byznys.

Text je obdobou článku psaného pro Reflex.cz