25.7.2016 | Svátek má Jakub






VOLBY: Diskriminace protiústavním soudem...

17.8.2010

... a ústavní ochrana volebního práva občanů

Dne 13.8.2010 zveřejnil s odkazem na ČTK internetový deník iDnes.cz zprávu, že Ústavní soud odmítl pro formální chybu moji ústavní stížnost na protiústavnost přípravy voleb do Poslanecké sněmovny podanou před volbami.

Vada měla spočívat v tom, že ústavní stížnost jsem soudu podal opatřenou svým podpisem, aniž bych byl právně zastoupen. K pozdější plné moci udělené dalšímu advokátovi pro mé zastupování před ústavním soudem, Ústavní soud nepřihlédl, protože podle soudce zpravodaje Stanislava Balíka jsem velmi dobře informován o tom, jaké požadavky klade zákon na řádnou ústavní stížnost.

V ústavní stížnosti jsem se mimo jiné dovolával zákazu diskriminace. Žádal jsem, aby Ústavní soud v zájmu ústavní ochrany volebního práva občanů připustil podání stížnosti mnou jako advokátem, když v listopadu 2009 oddlužil ČSSD svým rozhodnutím o stížnosti, která nebyla podepsána ani stěžovatelem, ani jeho právním zástupcem. O tom se Ústavní soud ani nezmiňuje. V prvé řadě by to měl být Ústavní soud, kdo by měl být informován o tom, jaké požadavky klade zákon na řádnou ústavní stížnost. Nebo platí, že když jde o peníze na předvolební kampaň politické strany předsedy Ústavního soudu, může ústavní stížnost podepsat kdokoliv? Blíže viz článek Protiústavní Ústavní soud z internetového deníku Neviditelný pes ze dne 12.4.2010.

Vypadá to, že Ústavní soud trpí utkvělou představou, že v pravomoci Ústavního soudu je uvážit, komu ústavně zaručená práva přizná. Tato představa patří do tatarskoasijského civilizačního okruhu. Evropské právní standardy, stejně jako Ústava, neudělují žádnému soudu pravomoc lidská práva zaručená Ústavou vrchnostensky přiznávat, ale ukládají mu povinnost v rámci svěřené pravomoci je chránit.

Před volbami jsem zjistil, že v březnu 2009 Spolkový ústavní soud v Karlsruhe rozhodl o stížnosti proti patovému výsledku voleb do 16. spolkového sněmu v roce 2005.

Jak známo patový výsledek voleb ochromením vlivu CDU-CSU zachránil Gerharda Schrödera od odpovědnosti za korupci, která pronikla na veřejnost v souvislosti s uzavíráním dohod na vybudování plynovodu Nord Stream s Vladimírem Putinem. Stěžovatel mohl mít obavy, že za možným zfalšováním výsledku voleb mohl být zájem ruských tajných služeb.

I když rozsudkem Spolkového ústavního soudu nebyly výsledky voleb do 16. spolkového sněmu v r. 2005 prohlášeny za neplatné, protiústavnost užití počítačů při těchto volbách byla rozsudkem potvrzena a užití počítačů při zpracování volebních výsledků voleb tak, jak se stalo při volbách do 16. spolkového sněmu v r. 2005, v budoucích volbách soud zakázal. Rozsudek soud odůvodnil tak, že užití počítačů nezaručuje dostatečně transparentní veřejnou kontrolu správnosti sčítání výsledků voleb.

Zásada veřejnosti je podle rozsudku splněna, jen pokud mají občané možnost podstatné kroky průběhu voleb i vyhodnocení volebních výsledků kontrolovat spolehlivě a bez zvláštní odbornosti. Rozsudek výslovně upozorňuje na riziko, že chyby v programování softwaru nebo úmyslné falšování manipulací softwaru při zpracování volebních výsledků jsou jen těžko poznatelné.

Zarazilo mě, že když na Ministerstvu vnitra a Českém statistickém úřadě vymyslili tak geniální systém sčítání volebních výsledků, který nelze v České republice zfalšovat, proč se v SRN nepoučí a jednoduše jej neokopírují. Přece nejsou tak zaostalí. Že by v nepoměrně méně zkorumpované zemi, jakou je SRN, zfalšovat výsledky voleb bylo možné a ve zkorumpované České republice to možné nebylo?

Jak známo, na rozdíl od výsledků voleb do 16. spolkového sněmu v r. 2005, které skončily volebním patem, výsledky voleb do 17. spolkového sněmu v r. 2009 po rozhodnutí soudu o zákazu užití počítačů volebním patem neskončily.

Rozsudek Spolkového ústavního soudu z března 2009 je důkazem, že i v jedné z nejvyspělejších zemích světa, jakou je Německo, je riziko zfalšování výsledku voleb užitím počítačů považováno nejvyšším soudním orgánem za naprosto reálné.

Ústava České republiky požaduje, aby zákonná úprava všech politických práv a svobod, a její výklad a používání, umožňovala a ochraňovala svobodnou (tedy regulérní) soutěž politických sil v demokratické společnosti, tak aby politická rozhodnutí vycházela z vůle většiny občanů.

Volební zákon neumožňuje soudní přezkum správnosti sčítání všech hlasů odevzdaných v České republice ve volbách. Jen volební obvody uvádí příloha k volebnímu zákonu v počtu 81. Volební obvody se člení na volební okrsky v počtu o řád vyšším. Pokud má občan právo na soudní přezkum správnosti výsledků voleb jen ve svém volebním okrsku, tak jakápak vůle většiny občanů?

Navíc podle dostupných informací má být skartační doba odevzdaných volebních lístků v řádu dnů. Po skartaci volebních lístků platí už jen výsledky počítačů. Podle některých zdrojů jsou rizika i ve způsobu zaokrouhlování při sčítání výsledků z okrsků na úroveň krajů, z krajů na celostátní úroveň, po kterých následují přepočty hlasů podle metodiky, kterou běžný občan dost těžko může kontrolovat. Rizika zaokrouhlování výsledků voleb se podle těchto zdrojů odhadují až na 8 %.

Už slyším demagogickou argumentaci, když máte podezření, předložte důkaz. Jaký protimluv. Když má někdo důkaz, tak jaképak podezření. O podezření se dá mluvit jen do doby opatření důkazu. Je snad povinností občana opatřovat důkazy? Má snad platit zásada, že to, o čem žádný občan nepředloží důkaz se nestalo? Nemají státní orgány na rozdíl od občanů zákonné pravomoci, aby za peníze daňových poplatníků důkazy opatřovaly?

Obdobně je časté demagogické osočení ze spikleneckého stihomamu. Odkazuji na internetový deník iDnes.cz, který dne 27.7.2010 otiskl v článku NÁZOR: Vyzvědači z Východu u nás? Nic překvapivého tuto informaci:

„Případ majorky a tří generálů je pouze jednou z nepřátelských činností Moskvy vůči České republice. Podle šíře záběru, intenzity, agresivity a množství operací jsou ruské rozvědky na našem území nejaktivnější.“ Jsou-li šíře záběru, intenzity, agresivity a množství operací ruské rozvědky na území České republiky nejaktivnější, není podezření na riziko zfalšování výsledků voleb v České republice mnohem naléhavější než v Německu?

Těžko si představit větší bezpečnostní riziko pro Českou republiku, než riziko přímého ohrožení ústavního zřízení České republiky skrytým mocenským převratem zfalšováním výsledku voleb.

Článkem internetového deníku Neviditelný pes ze dne 31.5.2010 Zakažte agenturám plést se do voleb reagoval autor na překvapení české veřejnosti, že výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR konané ve dnech 28. a 29.5.2010 se zásadně lišily od průzkumů veřejného mínění, které do voleb výrazně zvýhodňovaly prorusky orientované vedení České strany sociálně demokratické.

Pokud by volby dopadly podle zveřejněných průzkumů, kde by byla záruka, že by předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek nevyhověl podmínce podpory komunistů a Česká republika po volbách nevystoupila z NATO?

Jak uvádí internetový deník iDnes.cz. v článku ze dne 28.5.2010 Advokát Altner napadl použití počítačů při sčítání výsledku voleb, po skončení prvého dne voleb zpravodajové internetových deníků překvapili vedoucího volebního štábu Českého statistického úřadu Ladislava Pištoru s informací, že Ústavní soud projednává ústavní stížnost na volební zákon České republiky, který nezaručuje soudní ochranu veřejné transparentní kontroly správnosti výsledků sčítání všech hlasů odevzdaných ve volbách.

Z několika pramenů se mi dostalo informací, že volební komise dne 29.5.2010 při sčítání hlasů odevzdaných ve volbách nepostupovaly zcela shodně jako v minulosti. Rozdíly měly být i v časové náročnosti. Není toto důvodem rozdílu mezi výsledky průzkumů a voleb? Nezachránili od nejhoršího výsledky voleb zpravodajové internetových deníků?

Ústavní stížnosti na regulérnost voleb se na rozdíl od průzkumů „veřejného mínění“ média v České republice téměř nevěnují. Jediný průzkum, u něhož lze mít jistotu, že nebyl zákulisně finančně ovlivněn, byl průzkum mínění studentů.

Na dny 15. a 16.10. 2010 jsou v České republice vyhlášeny další volby, tentokrát do Senátu Parlamentu České republiky.

Neměl by ředitel Bezpečnostní informační služby veřejnosti sdělit, jaká jsou rizika, že ruské rozvědky jsou aktivní i ve věci přípravy voleb?



Diskuse


J. Kejkrt
15:04
17.8.2010

m. krátký
11:56
17.8.2010

K. Janyška
8:49
17.8.2010

počet příspěvků: 3, poslední 17.8.2010 03:04









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.