Andrej Babiš vyměkl a nabídl sociální demokracii pět křesel ve vládě včetně vnitra. Předsednictvo strany souhlasí s novým kolem jednání o vládní koalici. Zajímavý je poměr hlasů: 14 pro, pět proti a sedm se zdrželo hlasování. To je zvláštní postoj, zdržet se hlasování. Je to takové to Neříkám ani tak, ani tak, ale na moje slova dojde. 

Obnova jednání je vážná věc, vážná a zavazující. Nemít ve vrcholné stranické funkci jasný názor je přinejmenším podivné. Předseda Jan Hamáček pak předstoupil před veřejnost s očekávaným argumentem, že je nutno odstavit od vlády okamurovce. S tím se kalkulovalo už na začátku toho kolotoče, kdo že vyhlásí národní oběť a poruší tabu „s ANO nikdy“.

Ke koaliční smlouvě je ovšem daleko. Sociální demokraté hovoří o pojistkách. O jedné se už jedná – kdyby „člen vlády“ byl prvoinstančně odsouzen, dohoda by padla. Ale to je naprosto logické. O to tady jde od samého začátku. Trestně stíhaný může být dnes prakticky kdokoli kdykoli. Prvoinstančně odsouzený taky, ale už je to přece jenom jiný level. To trestní stíhání se vleče tak dlouho, že opadá důvěra, jde přece o administrativní, účetní záležitost. Prvoinstanční odsouzení předpokládá přinejmenším odkrytí celé kauzy a příslušné argumentace. Pokud by Andrej Babiš, a o něho samozřejmě jde, byl prvoinstančně odsouzen, musel by se poroučet, tady by prostor pro nějaké lavírování nebyl.

Jsou myslitelné nějaké jiné pojistky? Přinejmenším v tom smyslu, aby ANO partnera neválcovalo? Záleží na partnerovi. Bohuslav Sobotka coby předseda nejúspěšnější vlády od převratu se nechal naprosto zbytečně odstavit od všech úspěchů a místo aby vedl stranu do voleb jako úspěšnou a ambiciózní, vsadil na kriminalizaci protivníka, nechal se vypráskat a prohrál ostudně volby. Pokud by ke koalici došlo, pozice sociálních demokratů by byla podstatně obtížnější, než byla za premiéra Sobotky. Jan Hamáček by musel prokázat mimořádně silnou osobnost, aby se vedle Babiše prosadil. Jinak opravdu bude on a jeho strana hrát roli fíkového listu, jak to charakterizují mnozí, především lidovci – kteří byli též účastníci nejúspěšnější vlády po převratu.

Z hlediska sociální demokracie je jediné podstatné: pomůže jim vydrápat se z bryndy, když budou ve vládě, pomůže jim to za situace, kdy se nebezpečně blíží hranici volitelnosti a ohrožuje je ODS a hlavně strana Pirátů, která je atraktivní pro protestně naladěné voliče a pro mladou generaci? To je jádro problému. Sociálním demokratům jde o přežití. Když ale je proti koalici pětina nejužšího vedení a sedm z šestadvaceti jaksi nemá názor, pak se o nějakém silném drajvu dá pochybovat.