19.4.2024 | Svátek má Rostislav


Vládičko má menšinová

14.12.2017

Prezident Miloš Zeman jmenoval vládu Andreje Babiše, která se po nezbytných ceremoniích sešla v duchu Babišovy zásady, že je nutno makat. První makání leží na Babišovi, ten odjíždí do Bruselu přesvědčit Evropskou radu, že kvóty v novém Dublinu jsou nesmysl. Je to úkol možná těžší, než kdyby si Babiš usmyslel přesvědčit Miroslava Kalouska, aby v jeho vládě vzal křeslo ministra financí. 

Kvóty mají jeden velký a zásadní smysl a ten Babiš nezviklá: odpovídají ideologickému duchu aktuálního Bruselu, kdy realita je někde hluboko pod oblaky a vše, co se děje, odehrává se v duchu neměnné Evropské Pravdy. Vždyť Babiš bude jednat s lidmi, kteří nechali z unie odejít Velkou Británii, nevzali za to žádnou zodpovědnost a dál vesele ladí svoji dvourychlostní píseň.

Na okraji debaty o referenda

Není to tak dávno, kdy mi jeden čtenář napsal, abych mu vysvětlil, proč jsem tak zásadně proti referendu. Opravdu si myslím, že referenda mají smysl v malých komunitách, kde se hlasuje o věcech společného zájmu, o kterých mají všichni hlasující naprosto jasnou představu a hlavně – hlasuje se o něčem, co má řešení na ose ANO – NE. Ale chápu, že se to těžko někomu vysvětluje.

Právě dnes mě napadl příklad, který snad moje stanovisko objasní.

U nás, a nejen u nás, se diskutuje o kouření a o zákazu kouření v restauracích. Zdánlivě je to klasický námět pro referendum – dokonce to odpovídá té mé představě. Každý přece ví, co je to cigareta, viděl to, buď sám kouří, nebo nekouří, a asi každý má na věc nějaký názor. Takže jasný námět pro referendum, ANO – NE cigáro v restauraci, a šmytec. Nedovedu si představit jasnější téma pro referendum.

V Rakousku už také schválili zákon zakazující kouření v restauracích. Najednou ale je tu změna a nová vláda obrátí kormidlo a projde zřejmě kompromisní řešení. Žádné ANO – NE, nýbrž východisko.

Jakkoli jsem naprostý nekuřák a cítím lítost nad každým, kdo přede mnou stojí v sámošce u kasy a kupuje si cigarety, jakkoli je mi protivný pach kuřáka, ten mu vystupuje z kůže a šatů, zkrátka smrdí, jakkoli jsem rád, že u nás protikuřácký zákon prošel, stejně si myslím, že má svou stinnou stránku právě v tom, že prošel tak absolutně. A to, prosím, prošel parlamentem a dlouho se o něm diskutovalo. Nicméně ve výsledku je jednoznačný. Jako když vypnete vypínač nebo spláchnete bobo do hajzlu.

Třeba ti Rakušané ukázali cestu nějaké domluvy. A každopádně mě tento případ utvrdil v rozhodném odporu proti tezi, že referendum je vyšší stupeň demokracie. Referendum je momentální vítězství momentální většiny nad momentální menšinou. A to není nic, co by mohlo mít moji sympatii.

Aston Ondřej Neff