Konkurenční boj je motorem technického a ekonomického pokroku. Vede se stejně krutě a nelítostně jako každá jiná válka. Kdo se dostane dopředu a získá výhodu nad soupeři, musí počítat s tím, že se mu zezadu zakousnou do lýtek hlídací podvraťáci demokracie a čistoty podnikatelského prostředí najatí méně úspěšnými účastníky soutěže. Na čistotu prostředků se nehledí.

Čerstvým příkladem je přetahování Telefoniky O2 s česko- izraelskou firmou M-Communications o peníze vězňů telefonujících z věznic svým rodinám. Server Parlamentní listy uveřejnil 22. června 2012 článek Velký byznys bez výběrového řízení. Peníze z našich věznic tečou do Izraele, jehož autor napadá jmenovitě generálního ředitele vězeňské služby generála Jiřího Treglera a jeho asistenta plk. Martina Kocandu kvůli spuštění experimentu s levným internetovým telefonováním z věznic, využívajícím technologie dodané izraelskou firmou M-Communications Ltd.

Název článku byl vymyšlen tak, aby hned na první pohled napěnil čtenářům krev. V naší mediální současnosti, postižené až maniakální posedlostí bojem proti korupci, se zakázky bez výběrového řízení těší zvláštní nepřízni veřejnosti. Ve spojení s pojmem "velký byznys" může takový titulek povzbudit přímo k podávání trestních oznámení.

Zde ovšem zatím o žádný "velký byznys" nejde. Ten skutečně provozuje pouze Telefonica O2, která má své telefonní automaty ve všech třiceti šesti věznicích. Jejich provozování má smluvně zajištěno až do r. 2015.

Pro vězně je telefonické spojení s rodinou velmi důležité, proto se nezdráhají zaplatit Telefonice 15 Kč za každou započatou minutu hovoru. Pro segment prodeje telefonních karet jsou nesmírně důležitými zákazníky. Podle zmíněného článku se na něm podílejí ze dvou třetin.

Ve srovnání s tím "byznys" společnosti M-Communications je zatím poměrně skromný: její automaty jsou v provozu ve dvou věznicích, a to ve Vazební věznici Praha-Pankrác a ve Stráži p. Ralskem, která vstoupila do hry po ukončení ověřování na malém oddělení ve věznici v Příbrami (tedy experiment skutečně běžel v každém okamžiku pouze ve dvou věznicích). Nedochází zatím k plošnému nahrazení Telefoniky O2 jako zprostředkovatele styku vězňů s rodinami novým poskytovatelem služeb. Ve věznicích, zapojených do pilotního projektu, fungují automaty obou firem vedle sebe. Jde o experiment sloužící k ověření použitelnosti v našich podmínkách oficiálního komunikačního systému, zavedeného v izraelském vězeňství.

Mezi vězni je o něj velký zájem, neboť v automatech M-Communications platí pouze 10 Kč/min a hovor se jim účtuje po vteřinách. Mimo to ředitel věznice má k disposici balíček volných minut, které může v naléhavých případech poskytnout sociálně potřebným vězňům. Vězni pankrácké věznice se dokonce pokusili podpořit pokračování projektu peticí.

K vypsání výběrového řízení nebyl žádný důvod, neboť nejde o státní peníze. Vězeňská správa za provozování automatů nic neplatí, vše se hradí z hovorného vězňů. Ale v tomto směru nejsou M-Communications konkurencí pro Telefoniku O2, protože náklady na její služby jsou pro vězeňskou službu také v podstatě nulové.

Zavádějící je i druhá část názvu článku, zmiňující odtékání "peněz z našich věznic do Izraele". Hovorné sice inkasuje společnost izraelských vlastníků, ale zapsaná v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze s IČ 242 09 759 jako M-Communications s.r.o. Nevadí-li, že obrovské tržby za služby společnosti Telefonica ve výsledku přijímá španělský vlastník, nevidím důvod, proč by měl vadit izraelský příjemce zatím menších prostředků – tedy není-li ovšem autor článku antisemita.

Pro obě soupeřící firmy platí, že jejich souboj se nijak nedotýká kapes daňových poplatníků a rozpočtu Vězeňské služby ČR. Uvádět tuto záležitost do souvislosti s nedostatkem finančních prostředků ve vězeňství je prostě blud.

Použitou technologii vyvinula a dala k disposici izraelská společnost M-Communications Ltd., jejíž majitelé jsou penzionovaní vysocí důstojníci tamní vězeňské služby. Firma se specializuje na vývoj a provozování technologických zařízení pro vězeňství.

Aby mohli obchodovat u nás, majitelé si koupili prázdnou "ready-made" společnost Dualex s.r.o., kterou přejmenovali na M-Communications s.r.o. Byl to běžný obchod mezi nimi a advokátní kanceláří Daniela Musila, která se m.j. zabývá zakládáním obchodních společností jako službou. M-Communications nabízejí technologii, která se osvědčila v Izraeli. Nedožadují se výsadního postavení, ani trvalosti působení.

Jejich systém je zajímavý nejen pro vězně, ale i pro vězeňskou službu, které přináší úsporu práce. Nevyžaduje osobní přítomnost příslušníků vězeňské služby při hovorech vězňů. Vězeň, který má povoleno telefonovat, dostane unikátní přístupový kód, který mu otevírá přístup ke službě, a určitý počet telefonních čísel, na která smí volat. Bez přidělených vstupních údajů a na jiná než povolená telefonní čísla si prostě nezavolá. Vězeňská služba může hovory monitorovat on-line. Současně se ukládá jejich záznam, který může být v případě potřeby k disposici orgánům činným v trestním řízení. Data se ukládají na serverech umístněných ve Vazební věznici Praha-Pankrác, tedy pod správou Vězeňské služby ČR. Pro přenos dat ze Stráže p. Ralskem se používá obdobný systém jako v mezibankovním styku, tedy nejbezpečnější z možných.

Telefonica O2 se ovšem cítí vstupem konkurence do jejího prostoru dotčena a namítá, že se Vězeňská služba ČR smluvně zavázala neinstalovat jiná zařízení než její. Vězeňská služba ČR naproti tomu tvrdí, že také komunikace přes přístroje M-Communications probíhá jako kódovaný datový přenos přes síť Telefoniky, která tak experimentem neztrácí.

Šušká se, že uvnitř vedení Telefoniky dozrává poznání, že výhodnější než boj proti nežádoucí konkurenci bude spolupráce, neboť levnější hovorné zvýší zájem o telefonování a zvýší se příjmy za přenos dat. Prý to pochopila i společnost T-mobile, která by byla ochotna nabídnout M-Communications přenos dat za výhodnějších podmínek. Telefonica se navíc musí vyrovnat se skutečností, že její smlouva s Vězeňskou službou ČR končí v r. 2015 a neexistuje právní nástroj, jímž by dosáhla jejího pokračování po tomto datu jinak než nabídnutím lepších podmínek, než poskytuje konkurence, nebo spoluprací s ní. Vývoj konkurenčního boje může tedy nakonec mít "mírové" rozuzlení k prospěchu všech.

Očerňování generála Jiřího Treglera a jeho spolupracovníků kvůli experimentování s M-Communications je v každém případě nemístné. Neutrácejí státní peníze a naopak šetří výdaje vězňům, tedy usnadňují jim styk s rodinami, což je pro jejich pozdější resocializaci prospěšné. A ostatně zatím nepadlo žádné definitivní rozhodnutí o tom, že by M-Communications měly vstoupit do všech věznic, dokonce ani k pokračování jejich působení ve dvou experimentujících věznicích Vězeňskou službu ČR nic nenutí. Vše se rozhodne až po vyhodnocení pilotních projektů.