29.3.2017 | Svátek má Taťána






VESMÍR: Přijde smrt z nebes?

4.1.2017

Sluneční soustava se v budoucnu potká s cizí hvězdou

Sluneční soustavu čeká ve vzdálené budoucnosti blízké setkání s cizí hvězdou. Co to bude znamenat pro život na Zemi?

Ve vesmíru je vše v pohybu, takže některé stálé pravdy nejsou tak úplně trvalé. Polárka nebude vždy tou hvězdou, k níž směřuje zemská osa a Proxima Centauri nebude vždy nejbližší hvězdou od Slunce.

Comet Hale-Bopp. Autor: Mkfairdpm, CC BY-SA 3.0, Wikipedia

Comet Hale-Bopp. Autor: Mkfairdpm, CC BY-SA 3.0, Wikipedia

Astronomové už nějaký ten pátek vědí, že Sluneční soustavu čeká přibližně za 1,35 milionů let setkání s hvězdou Gliese 710 (alias HIP 89825), která se dnes nachází 63 světelných let od nás.

Zatímco Proxima Centauri se nachází asi 4,3 světelných let daleko, Gliese 710 se má dostat na vzdálenost 0,68 světelných let. Nebo to bude jinak?

Ve vesmíru nyní pracuje družice Gaia, jejímž úkolem je zjednodušeně řečeno zmapovat zejména blízké hvězdné okolí. Filip Berski a Piotr Dybczynski vzali prvotní data z družice a podle jejich odhadů bude setkání s Gliese 710 mnohem těsnější!

Nové odhady mluví o vzdálenosti jen 0,21 světelných let neboli něco přes 13 tisíc AU. Když započítáme chyby, tak by Gliese 710 měla za 1,35 milionů let projít ve vzdálenosti 8 250 až 19 038 AU.

Hmotnost hvězdy je asi 0,6 Slunce. Zatímco dnešní nejbližší sousedku Proximu Centauri na obloze pouhým okem neuvidíte, protože jako malý a chladný červený trpaslík nepatří zrovna k přebornicím v zářivém výkonu, tak Gliese 710 se stane nejjasnější hvězdou na nočním nebi. Její jasnost bude asi -2,7 mag, což lze přirovnat k Marsu (když je nejjasnější). Dnešní nejjasnější hvězdou je Sírius. Najdete ho později večer nad jižním obzorem a jeho jasnost je asi -1,5 mag.

Problém pro Zemi?

Za 1,35 milionů let už tu možná ani nebudeme, a pokud ano, tak se dokážeme na novou situaci nepochybně připravit. Apokalypsy z béčkových filmů nečekejte. Země se nesrazí z Marsem, sopky nebudou chrlit jako o život a Měsíc nám nespadne na hlavu.

Průchod Gliese 710 ale bude mít vliv na Oortův oblak. Teoretická zásobárna kometárních jader se nachází tak daleko od Slunce, že i menší „impuls“ může kometární jádra slušně rozházet. Asi 0,1 % jader z Oortova oblaka bude vypuzeno ven do mezihvězdného prostoru a asi 0,01 % bude naopak posláno směrem do vnitřních částí Sluneční soustavy.

Pokud rádi pozorujete komety, tak po dočtení článku asi budete litovat, že jste se narodili ve špatné době. Gliese 710 nám totiž pošle zhruba 10 dlouhoperiodických komet ročně a to po dobu 3 až 4 milionů let. Samozřejmě existuje určitá pravděpodobnost, že se některá z komet srazí s některou z planet – Zemi nevyjímaje. Ale to už nebude naše starost...

Zdroj: Gliese 710 will pass the Sun even closer

www.exoplanety.cz



Diskuse


A. Alda
10:35
4.1.2017

D. Polanský
7:01
4.1.2017

R. Gramblička
7:50
4.1.2017

J. Sova
8:22
4.1.2017

P. Rada
8:45
4.1.2017

V. Vaclavik
11:37
4.1.2017

P. Rada
11:51
4.1.2017

P. Rada
8:22
4.1.2017

J. Sova
9:46
4.1.2017

P. Rada
11:21
4.1.2017

V. Vaclavik
11:43
4.1.2017

J. Cerny
16:04
4.1.2017

V. Kolman
17:57
4.1.2017

F. Houžňák
6:59
4.1.2017

P. Rada
8:48
4.1.2017

F. Houžňák
9:15
4.1.2017

F. Houžňák
11:26
4.1.2017

F. Houžňák
11:24
4.1.2017

P. Rada
13:07
4.1.2017

F. Houžňák
13:20
4.1.2017

M. Klas
0:45
4.1.2017

P. Rada
2:08
4.1.2017

D. Polanský
7:03
4.1.2017

P. Rada
8:39
4.1.2017

P. Rada
2:13
4.1.2017

R. Gramblička
6:43
4.1.2017

P. Rada
8:58
4.1.2017

J. Jurax
23:41
4.1.2017

počet příspěvků: 41, poslední 6.1.2017 04:19









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.