26.4.2024 | Svátek má Oto


VESMÍR: Kosmické manévry nad našimi hlavami

26.2.2011

Je 24. února 2011 23 hodin středoevropského času. Raketoplán Discovery se právě (naposledy) dostal na oběžnou dráhu. Tentokrát přesně podle plánu a to nám otevírá skvělou příležitost být „u toho“. U čeho?

Raketoplán směřuje k Mezinárodní kosmické stanici. Kromě astronautů je na jeho palubě i robonaut. Podrobnosti, včetně výrobních čísel pomocných raketovýchDiscovery motorů, se jistě záhy dozvíme v článcích odborníků na kosmonautiku. Já bych se chtěl věnovat něčemu, co si můžeme užít na vlastní oči. Raketoplán se stanicí si totiž právě pro nás chystají úžasné divadlo. Jsou to dvě zdaleka největší družice pohybující se na nízké oběžné dráze, a proto jsou velmi dobře vidět na obloze. Budou to dokonce vůbec nejasnější nebeské objekty, které po několik následujících večerů uvidíme.

Mezinárodní stanice obíhá ve výšce okolo 350 km nad Zemí. Na obloze ji můžeme pozorovat jako velmi nápadný objekt podobný hvězdám, ale mnohem jasnější. Pomalu se pohybuje, vždy od západu na východ. Její oběžná doba je momentálně 95 minut. Neznamená to, že každou hodinu a půl bychom se železnou pravidelností mohli sledovat přelet stanice nad našimi hlavami. Nejde jen o synchronizaci dráhy stanice s rotací Země, která zajistí, že stanice prolétá právě nad námi, ale především o to, že stanice sama nevydává žádné světlo, které bychom mohli pozorovat. Stejně jako například planety či Měsíc je to pasivní těleso, které svítí jen díky tomu, že je osvětleno Sluncem. Abychom mohli stanici či raketoplán vidět, musí být u nás již tma, aby byla dostatečně temná obloha, ale ve výšce 350 km nad námi musí ještě svítit sluneční světlo, aby kosmické těleso bylo osvětleno. A proto také platí, že ji můžeme pozorovat jen večer krátce po setmění nebo ráno před rozbřeskem. To se týká prakticky všech družic s výjimkou těch, jež mají polární dráhu.

Tentokrát je dráha stanice taková, že právě v době, kdy se k ní bude přibližovat Discovery, bude pozorovatelná z našeho území. V pátek 25. února můžeme stanici pozorovat dvakrát. Poprvé se objeví nízko nad jiho-jiho-západním obzorem v 17:37 a bude se sunout přes jih směrem k východu. Nejvýš na obloze bude stanice o tři minuty později. Tehdy se bude nacházet mezi souhvězdími Oriona a Velkého psa, ale obloha bude v tu chvíli ještě velmi světlá. Za další dvě minuty, okolo 17:42 nám zmizí z dohledu. Raketoplán bude od stanice ještě daleko, dá se očekávat, že ji bude následovat po podobné dráze o několik desítek minut později. Druhý páteční přelet bude doslova v luxusním provedení. Stanice se vynoří v 19:12 na západo-jiho-západě a tři minuty na to ji budeme mít přesně nad hlavou poblíž jasné hvězdy Capelly ze souhvězdí Vozky. Ta ovšem bude blednout závistí, protože stanice v tu chvíli bude dosahovat maximální možné jasnosti, která hravě překoná planetu Venuši, jež jinak bývá po Slunci a Měsíci třetím nejjasnějším tělesem na obloze. Pár desítek sekund po tom zmizí stanice v zemském stínu.

Spojení raketoplánu se stanicí je plánováno na sobotu 26. února okolo 20. hodiny. Sobotní večer tedy chystá ještě úchvatnější scény. První sobotní přelet začne v 18:03 na jihozápadě. Za tři minuty stanice vystoupá poměrně vysoko nad jižní obzor mezi souhvězdí Býka a Blíženců. Svou jasností nebude o mnoho zaostávat za pátečním přeletem, ale v její bezprostřední blízkosti bude druhý objekt nepřehlédnutelné jasnosti – raketoplán Discovery. Sestava zmizí z dohledu okolo 18:09. Po 95 minutách nás čeká další přelet. Oba kosmické koráby se objeví v 19:38 na západě těsně vedle právě zapadající planety Jupiter. Nedojde-li v letovém plánu k nějakým posunům, bude do spojení zbývat něco přes 20 minut. Stanice a raketoplán budou už vzájemně tak blízko, že je nebude možné očima rozlišit. Snad by se to mohlo podařit triedrem či malým dalekohledem. Ale pozor! Připravte se na to, že družice frčí po obloze takovým tempem, že je problém je v zorném poli dalekohledu vůbec udržet. Sestava bude mířit do souhvězdí Kasiopeji, ale než k němu doletí, zanoří se v 19:40 do stínu Země.

To je úkaz, který nezkušené pozorovatele většinou překvapí. Častým argumentem vyděšených pozorovatelů, kteří nám na hvězdárnu hlásí výskyt ufounů, zní, že „jakmile zjistili, že na ně koukáme, zhasli.“ Náhlé mizení družic uprostřed pouti oblohou je dáno podmínkami jejich viditelnosti uvedenými v úvodu a je opravdu úplně normální. Dokonce to je jeden ze způsobů, jak odlišit družici třeba od letadla.

Raketoplán spojený se stanicí do jednoho velkého a mimořádně jasného objektu budeme moci sledovat, dá-li počasí, ještě nejméně do 10. března. Možná tedy uvidíme i odpojení raketoplánu a jeho vzdalování od ISS. Protože při vzájemném spojování kosmické lodi manévrují, mohou se časy průletů nad námi mírně měnit. Doporučuji sledovat aktuální předpovědi na serveru Heavens Above. Odkaz je nastaven na pozorovatele v Hradci Králové, ale uvedené časy lze přibližně vztáhnout na celou Českou republiku. Sledujte průběžně tento blog. Budu jej postupně aktualizovat.

Poznámka redakce - na tomto klipu můžete znovu sledovat poslední start raketoplánu Discovery, zahlédnete i ony uvolněné kousky pěny:

Převzato z blogu JanVesely.bigbloger.lidovky.cz
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária v Hradci Králové