19.3.2024 | Svátek má Josef


VESMÍR: Kosmická bilance 2012

3.1.2013

Jaké velké události posunovaly kosmonautiku a poznávání vesmíru kupředu v roce 2012?
Myslím, že můžeme vyzdvihnout dvě: start první soukromé kosmické lodi k Mezinárodní stanici ISS a vysazení chytrého výzkumného vozítka Curiosity na Marsu, aby tam hledalo podmínky pro život, nikoli samotný život. I když se o všech těchto událostech psalo, podívejme se na ně ze širšího pohledu.

Soukromé lety – vysoké riziko podnikání

Výměna posádek stanice a její zásobování se staly rutinou. NASA se už delší dobu chytala k tomu, že tuhle dopravu předá soukromým firmám a sama se soustředí na úkoly vyžadující větší intelektuální vzepětí. Bude to lacinější a racionálnější. Vytvořila pro to speciální program Commercial Orbital Transportation Services – konzultacemi a stamiliony dolarů podporuje několik firem, které ve vývoji vlastních kosmických strojů nejvíc pokročily. Podporu má i od prezidenta Baracka Obamy, který kosmickým letům nijak nefandí, naopak jejich rozvoj brzdí.
Do konkurzu o tyto expedice se přihlásilo několik firem, které k sobě přetáhly lidi z NASA a od dodavatelských továren. Nejdál se dostala společnost SpaceX, kterou založil ambiciózní miliardář Elon Musk, s raketou Falcon 9 a lodí Dragon. Kosmická agentura uzavřela se SpaceX smlouvu, podle níž odstartuje do konce roku 2015 dvanáct letů Dragonu v automatické verzi se zásobami celkem 20 tun pro ISS, zpátky povezou výzkumné materiály a smetí o dvojnásobné váze.
Zkušební let uskutečnil Dragon v prosinci 2010. Plány na následující rok se nepodařilo splnit kvůli technickým potížím. K Mezinárodní stanici se stroj poprvé přiblížil až v květnu 2012 – robotické rameno ISS ho zvedlo a přitáhlo. Byla to technologická zkouška. Tento způsob přistání se bude používat, Dragon totiž nemá stykovací zařízení a potřebný systém motorků.
V pondělí 8. října 2012 konečně zahájil Dragon sérii operačních výprav. Falcon 9 ho s drobnými obtížemi vynesl na dráhu a loď doplula ke stanici, kde ji zachytila a přitáhla teleskopická ruka. Po několika týdnech, když měli kosmonauti čas, náklaďák vyložili a poslali s různými materiály zpátky na Zemi.
Dragon je nákladní loď nového typu. Ruské stroje Progress, evropské ATV a japonské HTV sice náklad přivezou, ale zpátky berou jenom odpadky, protože shoří nad Pacifikem. Zato Dragon přistává na padáku v Pacifiku s užitečným nákladem.
Podruhé se měl vydat na zásobovací misi v polovině prosince, ale kvůli technickým patáliím odložili start na jaro. V té době by chtěla začít zkoušet svůj nákladní stroj Cygnus pomocí rakety Anteres i firma Orbital Science Corp. Zpoždění má rovněž miniraketoplánu Dream Chaser ambiciózní společnosti Sierra Nevada.
V budoucnosti chce Musk přebudovat Dragon z náklaďáku na pilotovanou loď. Mluví i o tom, že vyšle loď s lidmi na Mars, ale to jsou spíš jenom svalnaté řeči.
Šéfové všech soukromých firem, které se zapojily do programu komerčních letů NASA, vědí, že musí postupovat velice obezřetně – závada, která by způsobila havárii, by je na několik let hodila zpátky. Přitom s takovými potížemi musí počítat. Žádná továrna, která se dnes dostane na špici, na ní nemusí v dalších letech vévodit. Vždycky existuje riziko podnikání – riziko podnikání v raketové a kosmické technice patří mezi nejvyšší.
Myslím, že rok 2012 – nesmělý nástup soukromé kosmické dopravy – docení teprve budoucnost.

Curiosity na Bradburyho stanici

Na začátku srpna přistálo na Marsu vozítko Curiosity (Zvědavost) vybavené špičkovou technikou, jakou Američané do meziplanetárních sond dosud nikdy nenamontovali. Navíc tyhle přístroje váží 65 kilogramů, zatímco vozítka Spirit a Opportunity měly po 5 kilogramech aparatur.
Automat o velikosti osobního auta vyznačoval se ještě dvěma zvláštnostmi. Předně způsobem přistání, který nazvali nebeský jeřáb – z plošiny, kterou ve výšce několika desítek metrů zabrzdily raketové motory, ji na povrch spustili lany. Tím zajistili měkké dosednutí tunového stroj a současně vyloučili znečištění jeho okolí zplodinami motorů. Tento systém na Zemi technici mnohokrát testovali, aby vychytali všechny drobné nedostatky, a to se vyplatilo. Je pravděpodobné, že dopravu těžkých nákladů na planety budou v budoucnosti zajišťovat jedině nebeské jeřáby.
A zadruhé vozítko čerpá energii z radioizotopového generátoru, který má mít životnost až 14 let. Není tedy závislé na poloze baterií vůči Slunci, které dosud všem předcházejícím sondám dodávalo energii.
Curiosity, jak bylo mnohokrát zdůrazněno, nemá hledat stopy po životě, nýbrž zjišťovat podmínky pro tento mikroskopický život. Vědci chtějí zjistit přesný klimatologický a geologický vývoj planety – a na základě takto pořízených map potom určí, která místa jsou z hlediska výskytu života nejpodezřelejší.
Američané vysadili toto unikátní vozítko v Galeově kráteru. Odborníci ho vybrali proto, že v jeho okolí jsou rozličné geologické oblasti, navíc spatřili zřetelné stopy po korytech tekoucí vody, ale ty jsou i jinde. Aby NASA připomněla velkého myslitele a spisovatele Raye Brudburyho, autora proslulé Marťanské kroniky, nazvala místo přistání jeho jménem.
Curiosity má po Marsu jezdit dva roky. Bude zajímavé, jaké převratné novinky – skutečné novinky – nám v příštích měsících nám z JPL ohlásí. Zatím jenom lehce blafovali. Myslím, že američtí specialisté už vykoumali takovou ochranu aparatur i jejich vysokou spolehlivost, že tento stroj nám bude podávat informace mnohem déle.
Malý vůz Opportunity, který na Marsu přistál v lednu 2004, tam funguje dodnes. Jeho dvojník Spirit v roce 2010 zamrzl, když se dostal do situace, že nedokázal natočit solární panely ke Slunci. Přitom plánovaná životnost obou průzkumníků byla pouhých 90 dnů. S vysláním nástupce Curiosity tedy NASA nespěchá – počítá s ním až na rok 2020.

Pilotovaným letům sluší zdrženlivost

Za standardní činnost musíme považovat průběh letu ISS, výpravu čínské lodi Šenžou 9 a problematické vypuštění umělé družice severní Koreou.
Na palubě Mezinárodní stanice slouží šestice kosmonautů z mnoha zemí, střídají se po půl roce. Číňané opatrně pokračují ve výpravách na oběžnou dráhu, tentokrát se jejich loď Šenžou 9 spojila s orbitální stanicí Tchien-kung 1. Je zajímavé, že otestovali i spojovací operaci – po šesti dnech společného letu se loď s posádkou odpojila, odplula na několik stovek metrů a potom vrátila. Šenžou 10 má startovat příští rok v červnu.
Třebaže občas čteme halasná prohlášení některých čínských vědců, že jejich cílem je vyslání člověka na Měsíc, Ou-jang c’jüan, který vede projekt lunárních sond, byl zdrženlivější: Harmonogram pro takový úkol dosud neexistuje, i když – pravda – konečným cílem je stálá lunární základna.
Komunistická Korea vypustila pomocí vlastní rakety družici. Toto těleso místo aby vysílalo píseň opěvující severokorejské vůdce, se mlčky potácí prostorem. Rada bezpečnosti, USA, Japonsko a další tento start odsoudily, protože mírový pláštík skrýval zkoušku mezikontinentální rakety. Ovšem to není nic nového – pomocí bojových raket vstupoval do vesmíru Sovětský svaz i jiné země.
Vývoj nových dopravních prostředků pro kosmonauty omezuje nedostatek politické vůle jak ve Spojených státech, tak v Rusku. A kde chybí politické zadání, tam nejsou ani peníze.
Dlouho očekávaná americká loď Orion pro čtyřčlennou posádku by se měla začít zkoušet v automatické verzi v roce 2014 – ohlásili v létě při oslavách 50. výročí Kennedyho kosmického střediska na Floridě. S lidmi by měla letět nejdřív následující rok, ke stanici ISS v roce 2017. Na špici nové mohutné rakety pro daleké cesty SLS nejdřív roce 2021. Ovšem to jsou další nové termíny, protože ty, které byly ohlášené v minulých letech, neplatily. Necháme se tedy překvapit, jestli se tyhle výhledy konečně naplní.
Rusové se pochlubili novým čtyřmístným plavidlem s neoficiálním názvem Rus na aerosalonu MAKS 2011 v Moskvě, mělo by se začít zkoušet v roce 2015. Těsně před Novým rokem však šéf firmy Energija Vitalij Lopota oznámil, že loď s továrním označením PTK NP bude hotová až v roce 2018, má létat nejen k ISS, ale i na Měsíc. Jsem zvědav, jestli tentokrát slib vyjde, anebo stroj zahyne na úbytě jako jiné pilotované projekty, svého času společností Energija tolik proklamované, jako loď Klipper anebo kosmický hotel.
Do kategorie firem mířících do oblasti kosmické turistiky se zařadila Golden Spike (Zlatý hrot), kterou nedávno založili vysloužilí pracovníci NASA v čele s bývalým ředitelem Johnsonova kosmického střediska v Houstonu Gerry Griffinem. Společnost ohlásila ambiciózní plán: od roku 2021 chce vozit turisty na Měsíc, jedna letenka za 750 milionů dolarů. Rakety a kosmická plavidla nemá žádné, bude využívat stroje jiných soukromníků, jmenovitě SpaceX. Obávám se, že ani zvučná jména, která za tímto projektem stojí, nejsou zárukou úspěšnosti – tak jako nejednou v minulosti. Nechme se překvapit.

Otištěno na iDnes-Technet 31. 12. 2012

Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz