Protože do bulváru ta zpráva ještě nestihla proniknout, těžko v tuto chvíli říct, na jaké katastrofické zprávy či pikantní okurky se těšit, ale pokud se zadaří, můžeme čekat dramatické animace dopadu asteroidu drtícího povrch planety a ničícího vše živé na Zemi. Nechme se překvapit a zatím se podívejme na to, co se opravdu stát může.

Nejde o nic velkého, poslední odhady velikosti se pohybují v rozpětí 5 až 20 metrů, střední hodnota je tedy okolo 12 metrů. Metrů, nikoli kilometrů! Zdá se, že by bylo dobré, kdyby si astronomové udělali trochu lepší pořádek v pojmosloví. Momentálně není stanovená žádná hranice mezi tím, čemu se říká asteroid (planetka) a čemu meteoroid. Kdyby 2011 MD zasáhl Zemi, při průletu atmosférou by vytvořil velmi jasný meteor, takzvaný bolid, a také by se pravděpodobně celý vypařil. Pokud by nějaké úlomky průlet atmosférou přece jen přežily, našli bychom je na zemském povrchu jako meteority. Protože tedy pojmoslovná řada je meteoroid – meteor – meteorit, připadá mi označení asteroid pro tak malé těleso jako přehnaný luxus. Ovšem tomu, co pokácelo před 113 lety sibiřský les, se říká tunguzský meteorit, bez ohledu na to, že to na Zemi nedopadlo a s největší pravděpodobností to byla spíš kometa, v každém případě nejméně o dva řády větší než 2011 MD. Jak vidíte, chaos v pojmech je dostatečný, a protože tomu ve sdělovacích prostředcích jistě neřeknou jinak, budu se i já držet honosného označení asteroid.

Abych ztlumil vášně, k nimž jsem možná předchozím odstavcem také přispěl, zdůrazňuji, že v případě 2011 MD se vůbec neuvažuje o srážce. Těleso naši Zemi zcela jistě mine. Údaje o dráze se stále ještě zpřesňují, ale o tom, že 2011 MD do Země nenarazí, už nyní pochybovat nemusíme. Proletí okolo naší planety nad oceánem, poblíž antarktického pobřeží. V nejmenší vzdálenosti bude 2011 MD 27. června 2011 ve 13:25 UT (světového času), tedy v 15:25 našeho letního času. Vzdálenost od středu Země bude v tu chvíli činit 18 368 km, od povrchu tedy podezřele téměř přesně (bez deseti kilometrů) 12 000 km. Hezky si to ten asteroid vypočítal, že? Pro úplnost dodávám, že jde o výpočty vycházející z parametrů dráhy známých 24. června a je možné, že po dalším zpřesnění se vzdálenost a čas bude trochu lišit, ale jen o minuty či desítky kilometrů.

Vzhledem k tomu, že průlet nastane pro nás ve dne, a největší přiblížení nad jižní polokoulí, je jasné, že na obloze z toho my neuvidíme vůbec nic. Ani obyvatelé ostrovů a kontinentů na jižní polokouli na tom nebudou o mnoho lépe. 2011 MD je totiž tak malý, že podle odhadů dosáhne maximálně 12. hvězdné velikosti. Bude tedy pozorovatelný středně velkými amatérskými dalekohledy. Tento pojem, který se už v několika zprávách o 2011 MD objevil, bych rád objasnil – amatéři jsou dnes vybaveni technikou, o které se před pouhými dvaceti lety nesnilo ani některým profesionálům. Na spatření takto slabého objektu je třeba mít dalekohled s průměrem alespoň okolo 15 cm, aby to nebylo na hranici lidských možností. Aby byl objekt dobře vidět, je lepší mít objektiv s průměrem okolo 20 cm. Okem ani triedrem tedy 2011 MD vidět nebude.

A jak je to s těmi družicemi? Družice na nízké dráze, což je naprostá většina družic, včetně těch známých, jako jsou Hubblův teleskop, Mezinárodní kosmická stanice, družice systému GPS či Iridium, se pohybují jen několik stovek kilometrů nad zemským povrchem. Těleso, které proletí ve vzdálenosti 12 000 km, je tedy neohrozí. Družice na geosynchronních drahách (jsou-li nad rovníkem, pak hovoříme o geostacionárních družicích) – nejčastěji telekomunikační a meteorologické satelity – by se ale měly třást strachy. Nacházejí se totiž ve výšce 36 000 km. (Pro srovnání: Měsíc se nachází ve vzdálenosti téměř 400 000 km). Při příletu 2011 MD k Zemi družice ohroženy nebudou. Asteroid totiž neprojde zónou, v níž se geosynronní satelity vyskytují. Protože však 2011 MD obíhá okolo Slunce po dráze jen málo skloněné vůči rovině, v níž obíhá Země, a ve stejném směru, bude vzájemná rychlost poměrně malá. O to větší šanci dostane gravitace naší planety a s asteroidem pořádně zacvičí. Prostě jej odmrští do úplně jiného směru, než z kterého přiletěl. Astronomové z centra pro sledování blízkozemních těles dokonce svou zprávu o 2011 MD nazvali Bend it Like Beckham!

Dráha průletu asteroidu 2011 MD okolo Země při pohledu od Slunce (Zdroj: neo.jpl.nasa.gov):

Cestou od Země asteroid projde zónou, v níž se nacházejí geosynchronní družice. Pravděpodobnost srážky s družicí je miniaturní, nikoli však nulová. Odhadovaná četnost průletů těles o velikosti 2011 MD v tak malé vzdálenosti je jednou za asi 6 roků. Nevyjde-li to tentokrát, třeba příště…

Převzato z blogu JanVesely.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora.
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária v Hradci Králové