28.7.2016 | Svátek má Viktor






VELRYBY: Kdo koho pozoruje?

27.8.2015

Žijeme v Austrálii už bezmála půl století, až do minulého týdne jsme se ale nedostali k tomu, abychom se podívali na to, jak podle pobřeží táhnou velryby. Což tyto činí každým rokem asi po šest měsíců, zhruba od května do října. Z oblastí blízko Antarktidy, Megaptera novaeangliae, známí také jako humpback whale a česky jako plejtvák, kde tráví letní období, plují v menších skupinách podél východního pobřeží kontinentu na sever, kde pořádají své milostné hrátky. Pozorování velryb je druh voyeurství, který se v poslední době značně rozšířil. Až doposud jsme vždycky měli něco lepšího na práci než se honit za velrybami. Nyní, kdy jsme s manželkou už nadobro zavřeli náš knižní antikvariát, nastal čas dohánět to, co jsme zameškali. A je těch věcí hodně! Vzhledem k tomu, že vzdálenost od našeho domu k molu, od něhož vyplouvají lodi specializující se na výpravy za velrybami, činí jen necelých 90 km, dostal se výlet za velrybami na přední stránku našeho itineráře. Také proto, že jako seniorům nám pořadatelé nabídli tučnou slevu a navíc garantovali jinou plavbu zdarma v případě, že bychom žádné velryby neviděli.

Neočekával jsem přesto od toho mnoho. Říkal jsem si, že pokud budeme mít to štěstí a vůbec nějaké ty kytovce spatříme, tak nanejvýše zdálky a na pár vteřin. Že se z toho nejspíš vyklube celkem poklidná plavba podél pobřeží Gold Coast, což je taková naše australská Riviéra. Vzal jsem si na to kulicha, aby mi moc nenafoukalo do uší, a foťák pro případ, že nás nějaký ten plejtvák přece jen poctí návštěvou. Asi dvacetimetrový člun se stovkou výletníků na svých dvou palubách vyplul po deváté ráno a sotva jsme se ocitli mimo klidné přístavní vody, začalo to s námi docela slušně houpat. Měl jsem obavy, jak to bude snášet manželka, která má historicky dosti daleko od toho nazývat se mořskou vlčicí, když ta náhle vzkřikla: „Jéje, tamhle plave želva!“ Protože to zvolala anglicky, nahrnula se druhá půlka pasažérů na naši půlku, kde skutečně byla vidět želva obrovská či sloní, aspoň metr dlouhá, což znamená nejméně stoletá, jak jsem se již kdysi poučil. Kapitán prohlásil, že je poměrně vzácné tyto tvory spatřit ─ přesto se vzápětí objevila ještě jedna. Když jsem potom já oznámil spatření vedle lodi plovoucího delfína, způsobilo to další invazi pasažérů. Naše rodina se vyznamenala! Říkal jsem si, no když už nic jiného neuvidíme, aspoň něco už jsme zahlédli. Pokusil jsem se sice obě stvoření vyfotit, na snímcích ale je stěží vidět v tmavomodré vodě jen jakési nahnědlé fleky…

Velryby 2

Loď sebou zmítala čím dál víc, když jsme se ocitli asi 10 km od pobřeží, což je vzdálenost, kterou prý velryby nejčastěji udržují. Nic vidět kolem nebylo, žádné spršky, jimiž se tito tvorové ohlašují, se na obzoru neukazovaly, i když jsme si všichni mohli oči vykoukat. Potom ale kapitánovi zavolala loď konkurenční společnosti, že mají tři velryby kolem sebe. Zdá se, že si tito lidé takto vzájemně nahrávají; je to konečně v jejich společném zájmu udržovat zájem veřejnosti o jejich podnikání. Takže: plnou parou směrem k lodi, která se bíle blýskala na jih od nás! Zastavili jsme nedaleko té druhé lodi, paní průvodkyně s mikrofonem nás začala povzbuzovat, abychom spustili křik, že prý to velryby, které jsou někde pod hladinou, uslyší a vyplavou na povrch. Davové scény mě příliš nelákají, tak jsem jen přihlížel a stál s připraveným foťákem.

Velryby 3

Potom se objevily. Vskutku byly tři, i když většinou bylo vidět jen jednu, která se právě ukazovala. Asi tak po následující hodinu nám předváděly plnou škálu své dovednosti, aspoň podle naší průvodkyně, která měla všechny ty jejich triky nějak odborně pojmenované. Tu vyzvedly z vody přední část těla, tam ukazovaly ocas nebo ploutve. Bylo vidět, že tak činí s náramnou chutí. Že jim dělá dobře, když se na ně koukáme a fandíme jim. A ještě něco. Že se také baví na náš účet. Na chvíli vždycky zmizely pod vodou a nebyly k spatření po několik minut. Potom se najednou znovu objevily, obvykle úplně jinde, než byste očekávali, třeba na druhé straně lodi. Po celý ten čas jsem se snažil za houpání se lodi, které se stále mírně zhoršovalo, ustát ty snímky které jsem pořizoval. Stálo to spoustu námahy a ty svaly, které normálně mnoho uplatnění v pozdním věku nemívají, dostávaly silně zabrat. Bezpochyby mě budou bolet ještě po několik dní.

Velryby 1

Když se dostavily ještě další dvě velryby, loď od konkurence už odplula. Škoda, přišli tak o grand finále. I já jsem ale měl tak trochu smůlu. Nenacházel jsem ze právě v pozici, abych mohl pořídit snímek, jen stěží jsem ten kousek zahlédl, moje žena to naštěstí viděla celé. Jedna z velryb se náhle vymrštila skoro úplně tělem z vody, do níž potom plácla břichem. Znamenalo to ve velrybštině „Potěšení bylo na mé straně, spánembohem“?

Řekl bych, že tak nějak.

Autorovy memoáry: http://www.mujbibr.com
Autorovy stránky: http://www.voyenkoreis.com



Bomba slevy
Bomba slevy

Chcete mít přehled o těch nejlepších slevách a nakupovat chytře?

Diskuse


R. Langer
11:44
27.8.2015

A. Alda
10:11
27.8.2015

M. Krátký
8:59
27.8.2015

P. Lenc
8:08
27.8.2015

Z. Švrček
8:05
27.8.2015

Z. Baldova
1:48
27.8.2015

počet příspěvků: 6, poslední 27.8.2015 11:44









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.