Ta schůze - podle mého - nemohla trvat dlouho, protože začátkem března bývá v Petrohradu ještě dosti drsné chladno a zasedací sál Ruské chemické společnosti nebyl dobře vytápěný. Na začátku předstoupil profesor Menšutkin a požádal účastníky, aby nachlazeného Dmitrije Ivanoviče laskavě omluvili, nemůže se osobně dostavit, ale ráno jeho přednášku doručil v písemné formě posluha, a tak - jestli vážené shromáždění dovolí - řekl Menšutkin - přečtu vám profesorovu přednášku já.

Aby bylo učiněno historii zadost, je nutno připomenout, že schůze se konala šestého března roku 1869, přednáška profesora Mendělejeva potom v dubnu 1869 vyšla tiskem a obsahovala tabulku, ve které autor seřadil značky tehdy šedesáti známých chemických prvků do řádků a sloupců tak, aby tento Une systéme des éléments d´aprés leurs poids atomiques et fonctions chimiques se podřídil Mendělejevem objevenému přírodnímu zákonu - který principielně stále platí.

V roce 1869 tehdejší panovník nad ruskou říší, car Alexander II., ještě osobně Mendělejeva nezná. Stane se tak později, ale teď má car jiné starosti. Po pádu Sevastopolu a prohrané krymské válce musel vyřešit vzmáhající se lidové protesty na Rusi a nenávistné povstání v Polsku. Tak zrušil nevolnictví - stejně se už nevyplácelo - a polské povstání vojensky zlikvidoval. Američanům prodal Aljašku - co s takovým nehostinným, pustým územím, když je státní pokladna po válečných letech prázdná... Teď posílá carské pluky a vyjednavače do střední Asie. Od loňského roku ovládá Taškent, Samarkand, Bucharu...

Objev periodické soustavy chemických prvků hýbe celou evropskou chemickou smetánkou. Tvůrce tabulky předpověděl dokonce objevení nových prvků, a nejen prvků, taky předpověděl jejich vlastnosti! V roce 1875 je mu 41 let a dožívá se prvního triumfu: Francouz Paul-Emil Lecoq de Boisbaudran oznamuje francouzské Akademii věd izolaci 1 gramu nového prvku: Gallium, atomová váha 69,72. Mendělejev již před šesti lety odhadl pro svůj předpověděný prvek eka-aluminium téměř stejnou hodnotu (68,0). - Určitě s potěšením blahopřál Lecoqovi a dopsal do příslušného tabulkového obdélníčku značku Ga. Profesor Mendělejev se stává v oněch měsících pro chemickou vědu učencem první velikosti. Není typem vědátora zavírajícího se před světem do specializované laboratoře. Zabývá se nejnovějšími průmyslovými procesy: zkapalňováním plynů, využitím ruských ložisek uhlí...

V témže roce 1875 vzplálo povstání proti Turkům vládnoucím na Balkánu. Napřed v Bosně a Hercegovině, v následujícím roce povstali Bulhaři, Srbsko a Černá Hora.

Alexander II. posílá ruskou armádu, aby se ujala tamního slovanského obyvatelstva. Rusové prorazí tureckou obranu v průsmyku Šipka, dobudou Plevno, zastaví se až před Cařihradem. Válečný konflikt skončí mírovým kongresem v Berlíně; mezi ruské územní zisky se započítají mimo jiné i kavkazská centra Kars a Batumi.

Ruská vláda mezitím předvídavě vyslala profesora Mendělejeva na studijní cestu po Spojených státech. Hlavním cílem návštěvy bylo poznat moderní technologické procesy pro zpracování ropy.

Když byly objeveny další prvky, předpověděné na základě periodického zákona - skandium v roce 1879 a germanium v roce 1886 - Mendělejevův věhlas se stal světovým. Možná z té doby pochází anekdota, ve které se vypráví o ruském šlechtici, který se domáhal u cara Alexandra II. výjimky, týkající se povolení rozvodu manželství. Panovník žadateli nevyhověl. Šlechtic se odvolával na případ Dmitrije Ivanoviče Mendělejeva, jemuž carská výjimka byla před časem udělena (oženil se pak podruhé).

Ano, pravilo Jeho Veličenstvo, jenomže šlechticů je mnoho, kdežto Mendělejeva máme jenom jednoho.

________________________________________________

© Petr Kersch, Děčín, březen 2014