25.5.2016 | Svátek má Viola






VĚDA: Zrušme základní výzkum, zavelel Rusnok

7.10.2013

"Podívejte se třeba, jaké příjmy generuje Akademie věd, která má přes padesát ústavů. Devadesát osm procent všech nerozpočtových příjmů akademie pochází z patentů pana profesora Antonína Holého. Tedy z jeho ústavu. Nikdo jiný neprodukuje prakticky nic." Premiér v demisi Jiří Rusnok

Právě jsem byl na pracovní poradě v laboratoři CERN, když jsem si přečetl rozhovor jednoho z nejvyšších představitelů našeho státu, ve kterém se vyjadřuje ke stavu a potřebám výzkumu v České republice. A zděšení nad nekompetencí a totální neznalostí, která se v tomto rozhovoru projevila, je opravdu nejmírnější výraz pro pocit, který ve mně rozhovor vyvolal. Na uvedený citát z rozhovoru v záhlaví novinář poznamenal "Takže je to na zrušení Akademie věd?" A Jiří Rusnok dodal: "Minimálně na velkou revizi. Výsledky jejich práce převedené do praxe, které by přinesly peníze, jsou žalostné."

Podle pana premiéra je tedy měřítkem úspěšnosti výzkumu pouze to, kolik přinesl v nejbližší době zisku, tedy peněz. A výzkumná instituce, která na patentech a produktech nevydělá dostatečné množství peněz, je neúspěšná, neprovádí kvalitní výzkum a měla by být zrušena. Alespoň trochu jsem si oddechl, když jsem si uvědomil, že premiér Jiří Rusnok nerozhoduje o laboratoři CERN. Tato laboratoř je celosvětově uznávána jako jedna z nejlepších a nejvýznamnějších institucí základního výzkumu. Tedy alespoň v jaderné a částicové fyzice, tedy oboru, kterému se věnuji. Vyprodukovala několik objevů oceněných Nobelovou cenou a k další má nakročeno objevem Higgsova bosonu. Přesto by laboratoř CERN v hodnocení pana Jiřího Rusnoka dopadla ještě hůře než Akademie věd ČR, protože poměr zisku z patentů a dalších nerozpočtových příjmů k rozpočtovým příjmům má ještě horší. Český premiér by tuto laboratoř okamžitě zrušil.

Problém ovšem není ani v laboratoři CERN a není ani v Akademii věd, ale u Jiřího Rusnoka. Ten si totiž neuvědomuje rozdíl mezi základním a aplikovaným výzkumem či prostými průmyslovými inovacemi a neví, co jsou instituce zaměřené na základní výzkum a jaká jsou kritéria pro hodnocení jejich úspěšnosti. Z objevu Higgsova bosonu nebudou žádné patenty ani zisk v nejbližších letech. Ostatně, žádný zisk a patenty neměl CERN ani z vynálezu a rozšíření webu, u kterého stál. Prostě proto, že základní výzkum je takový, že jeho praktické aplikace nelze předvídat a mohou přijít za řadu desetiletí i staletí. Jeho výsledky jsou veřejně publikovány a může je využít každý. A velice často se u institucí základního výzkumu předpokládá, a to se týká právě i laboratoře CERN, že jejich objevy, které mohou vést k aplikacím, patentovány nejsou, jsou k dispozici všem a netvoří zisk dané instituce. Pozitivní vliv základního výzkumu se projevuje úplně jinde než v produkci zisku instituce, která se jím zabývá. Jedná se hlavně o rozšíření znalostí lidstva a nepřímo pak o zvýšení nejen technologické úrovně naší civilizace. Podrobně o tom, proč neznamená stavba největšího urychlovače LHC a hledání Higgse vyhozené peníze, i když díky tomu nevyprodukuje laboratoř CERN žádný bezprostřední zisk, jsem podrobně psal při jeho spouštění zde. Tam jsou i některé zajímavosti, které se právě tohoto urychlovače a na něm zkoumané fyziky týkají. Pokud některého z čtenářů napadlo, že se chce dozvědět něco bližšího o objevu Higgse a této částici samotné, může se podívat na toto populární povídání o jeho objevu a zde pak o výsledcích LHC za poslední tři roky. O souvislostech mezi jadernou fyzikou a naším pochopením vesmíru jsme si povídali s Jindrou Suchánkem (zde a zde). Těmito články a povídáním chci dokumentovat, proč je základní výzkum v oboru, kterému se věnuji, zajímavý a potřebný. A myslím, že kolegové, kteří se v Akademii věd a na vysokých školách základním výzkumem zabývají, by našli řadu dalších, neméně zajímavých příkladů, ve svém oboru.

Stejně špatně jako CERN a AV ČR by z pohledu Jiřího Rusnoka dopadla i americká NASA. Minimum objevů, kterých při své snaze o zkoumání bližšího i vzdálenějšího vesmíru tato organizace dosáhla, vedlo k patentům této instituce a jejím mimorozpočtovým příjmům. Přesto byla obrovským zdrojem pozvednutí technologické úrovně USA a celého lidstva. Hledání exoplanet a možnosti mezihvězdných letů k nim bude ještě velmi dlouho pouze oblastí základního výzkumu, který nepovede k patentům a mimorozpočtovým příjmům institucí, které se těmto tématům věnují. Přesto by bylo velice krátkozraké tyto instituce rušit a takový výzkum nefinancovat. Pokud někoho toto téma zajímá, může se podívat na podrobný čerstvý populární rozbor této tématiky zde.

Akademie věd má již ve svém statutu to, že je zaměřena na základní výzkum. Tedy na výzkum, který nepřináší bezprostřední zisk a možnost patentů. Pochopitelně, že se občas dostane a úplně se nevyhýbá i aplikovanému výzkumu. Ale jde spíše jen o doplněk. Situace s panem profesorem Holým a jeho patenty je opravdu pro instituce zaměřené na základní výzkum velmi výjimečná. A je také třeba dodat, že jeho cesta k možnému využití jeho výzkumu pro aplikace trvala několik desetiletí a v té době žádný zisk nepřinášela. Pokud by se pan Rusnok dostal ke spravování našeho státu včas, určitě by výzkum pana profesora na základě svých kritérií neprodleně zrušil a jeho objevům zabránil.

Premiér Rusnok zredukoval výzkum na aplikovaný a spíše na pouhé průmyslové inovace. On totiž ani aplikovaný výzkum nevede většinou k bezprostřednímu rychlému patentování a zisku. Je pravda, že aplikovaný výzkum a průmyslový vývoj není u nás v dobrém stavu, ale to má své kořeny. V devadesátých letech se na základě představy, že aplikovaný výzkum a průmyslový vývoj produkují zisk a budou dominantně prováděny a financovány privátními subjekty, zvláště průmyslovými podniky, zrušila nebo zprivatizovala většina institucí, které byly zaměřeny na tuto oblast. Dopadlo to tak, že buď úplně zanikly, nebo se transformovaly do institucí, které se výzkumem nezabývají. Příkladem z oblasti, kterou znám, je bývalý Ústav jaderného výzkumu v Řeži. Ten byl privatizován do formy akciové společnosti, jejímž hlavním akcionářem je ČEZ. Ten ji transformoval do inženýrské firmy zaměřené na zisk, která se výzkumem již nezabývá. A projevilo se to nejen změnou názvu na čistou zkratku ÚJV a.s. bez slova výzkum, ale i v charakteru činnosti. Část výzkumu, ale značně okleštěná, zůstala v dceřiné společnosti Centrum výzkumu Řež a.s. Alespoň podle mého názoru toto zřeknutí se státu podílu na světovém výzkumu v oblasti jaderné energetiky a pokročilých jaderných systémů nebylo dobré. Stejně jako se náš stát podílí na celosvětové snaze poznat strukturu hmoty či vesmíru, měl by se snažit přispět k celosvětové snaze vyvinout pokročilé reaktory IV. generace, třeba reaktorů využívající roztavené soli, nebo urychlovačem řízené transmutační systémy. A to ještě situace v této oblasti aplikovaného výzkumu nedopadla tak špatně jako oblasti jiné.

Akademie věd byla v devadesátých letech dotlačena k ještě větší koncentraci právě na základní výzkum. Během reformy v té době se kromě méně kvalitních částí Akademie věd zbavila i aplikovaného výzkumu, který podle tehdejší státní koncepce neměla instituce zaměřená na základní výzkum provádět. Současná představa Jiřího Rusnoka a části průmyslových a politických kruhů je, že likvidací Akademie věd a základního výzkumu a přesunutí financí státu z této oblasti na průmyslové inovace pozvedne tuto oblast, kterou už zdevastovali dříve. Problém ovšem je, že takto to nefunguje. Likvidací základního výzkumu se pozvednutí aplikovaného výzkumu a průmyslových inovací opravdu nedosáhne. Právě naopak, nikde ve světě neexistuje kvalitní aplikovaný výzkum a průmysl bez podhoubí kvalitního základního výzkumu. Premiér Jiří Rusnok má asi představu, že Česká republika u sebe základní výzkum zruší a bude pouze přebírat jeho výsledky získané jinde. A ušetří tak finance. Česká republika však nepatří v Evropě k malým zemím. Je svou velikostí srovnatelná s Belgií, Švýcarskem, Rakouskem, Finskem a dalšími. Co kdyby se takto chovaly všechny takové státy? To mají základní výzkum provádět jen ty největší? Navíc, bez reálného provádění základního výzkumu v daném státě si lze jen těžko představit efektivní přebírání jeho výsledků v něm.

Je pochopitelné, že základní výzkum se dá provádět v Akademii věd i na vysokých školách. Je však třeba zdůraznit, že jen velmi málo zemí nemá mimouniverzitní instituce spojující ústavy provádějící základní výzkum. Tedy podobné naší Akademii věd. Například Německo jich má několik. A mimouniverzitním centrem základního výzkumu je třeba i již několikrát zmiňovaný CERN. Ovšem pokud uplatní Jiří Rusnok stejná kritéria, kvůli kterým chce zrušit Akademii věd a jíž snížil rozpočet na výzkum, i na vysoké školy, tak u nich spolehlivě základní výzkum zlikviduje také. Ten totiž opravdu neprodukuje patenty a rychlý zisk. I z toho je vidět, o co jemu a těm, co za ním stojí, jde dominantně. Jejich přístup ohrožuje nejen Akademii věd, ale i kolegy, kteří se základnímu výzkumu věnují na vysokých školách.

Chování Jiřího Rusnoka a vedení Svazu průmyslu a dopravy ČR v této oblasti není úplně nové. Už před několika lety jsem psal výzvu opravdovým kapitánům českého průmyslu a politikům, aby vše neposuzovali pouze bezprostředním krátkodobým finančním či politickým ziskem a ideologickým mustrem, ale snažili se o strategické uvažování založené na odborných znalostech (zde, zde a zde). Bohužel se však stále více přesvědčuji, že strategické a dlouhodobé uvažování u nich nahrazuje honba za krátkodobým finančním a politickým ziskem a nekompetentnost.

Kromě vědecké práce v jaderné fyzice jsem se poslední dobou hodně zabýval energetikou a energetickou koncepcí. A i v této oblasti bohužel strategické odborné rozhodování nahrazuje ideologická nekompetentnost a zmíněná honba za krátkodobým ziskem. Co mám na mysli, je podrobně popsáno zde. Energetika a věda jsou základem naší civilizace a bez nich lze těžko zajistit prosperitu, bezpečnost a vysokou životní úroveň v naší zemi. Mám dojem, že politici bez strategického uvažování a nadhledu typu Jiřího Rusnoka intenzivně pracují jak na likvidaci vědy tak i energetiky. A bohužel po přečtení většiny předvolebních programů nevidím příliš potenciál pro zlepšení situace. Většina stran buď slibuje všem všechno, na což prostředky určitě nebudou, nebo se u nich projevuje popsaná nekompetentnost a ideologický mustr. Výkřiky typu, že výzkum v Akademii neplodí zisk, a jsou tam tak darmožrouti, kteří nic nedělají. Případně že současné ceny elektřiny na silové burze jsou nízké, a tak se Temelín stavět nemá, přinášejí lehce potlesk a politické body pro zmiňované politiky. Ale s realitou a strategickými potřebami naší společnosti nemají nic společného.

Na závěr chci ještě jednou zdůraznit tuto věc. Náš stát potřebuje kvalitní inženýrské firmy i kvalitní aplikovaný výzkum a průmyslové inovace. Psal jsem o přeměně Ústavu jaderného výzkumu na ÚJV a.s. Práce kvalitní inženýrské firmy, která slouží svým zákazníkům a plodí zisk pro své akcionáře, si zaslouží obdiv. Ale prázdné místo po státní instituci pro strategický aplikovaný výzkum v daném oboru není, alespoň podle mě, dobrou věcí. Bez kvalitního aplikovaného výzkumu a inovací se náš průmysl opravdu neobejde, ale nelze jej docílit, jak si představuje Jiří Rusnok, likvidací výzkumu základního.

Článek byl psán výhradně pro deník Neviditelný pes a web Technet.



Mlsejte zdravě!
Mlsejte zdravě!

Rychlé a zdravé recepty, které poteší celou rodinu najdete na eMimino.cz

Diskuse


K. Jedlička 629
22:55
7.10.2013

V. Vaclavik
19:07
7.10.2013

J. Lukavsky
15:39
8.10.2013

P. Vaňura
17:15
7.10.2013

M. Sedláček
12:12
7.10.2013

V. Výmola
14:00
7.10.2013

M. Sedláček
15:14
7.10.2013

V. Wagner
18:42
7.10.2013

J. Tachovský
11:11
7.10.2013

J. Vavruška 637
10:30
7.10.2013

V. Výmola
11:54
7.10.2013

V. Wagner
18:07
7.10.2013

D. Polanský
7:02
7.10.2013

V. Výmola
13:56
7.10.2013

T. Řehořek
6:01
7.10.2013

V. Wagner
7:36
7.10.2013

V. Wagner
7:40
7.10.2013

V. Výmola
9:38
7.10.2013

P. Vaňura
17:20
7.10.2013

počet příspěvků: 23, poslední 8.10.2013 03:39









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.