28.9.2016 | Den české státnosti






VĚDA: Zachrání geneticky modifikovaná sója ohrožené mořské ryby?

29.12.2009

Americký Úřad pro potraviny a léčiva schválil jako zcela bezpečnou a zdravotně nezávadnou novou geneticky modifikovanou sóju, která má metodami genového inženýrství zvýšený obsah omega-3 mastných kyselin. Teoreticky může tato sója zachránit masovým lovem ohrožené ryby. K jejich konzumaci jsme hnáni tvrzením, že nás konzumace těchto mastných kyselin chrání před širokou škálou neduhů. Klíčová otázka nezní, zda potřebujeme geneticky modifikovanou sóju, ale zda se zbytečně nehoníme za tolik opěvovanými „omega -3“.

Některé druhy ryb jsou na tom podobně jako panda velká, ale zákaz nebo razantní omezení jejich lovu není na programu dne. Ve hře je příliš mnoho – pracovní místa rybářů a mnoha dalších profesí a také spokojenost spotřebitelů zvyklých na sendvič s tuňákem, tresčí játra a další rybí laskominy. Ryby lze navíc mlsat s dobrým pocitem, že tím prospíváme svému zdraví, neboť obsahují „kouzelné“ omega-3 mastné kyseliny. Těm je dnes připisován pozitivní vliv prakticky na všechno. Zdravím srdečního svalu počínaje a inteligencí konče. Zdravotní doporučení jsou striktní: „Chcete být zdraví? Jezte ryby!“

Od konce osmdesátých let stagnují roční úlovky mořských ryb kolem 80 milionů tun. Vyhlídky na další výraznější nárůst jsou nereálné. Ryby, které se těší na Západě největší oblibě, buď čelí enormnímu tlaku (např. tuňáci), nebo se jejich populace již zhroutily (např. treska). Některé analýzy naznačují, že komerčně využívané populace ryb by mohly globálně zkolabovat ještě před rokem 2050. Světový rybolov není s to dodávat na trh tolik ryb, aby to pokrylo dietetické požadavky na spotřebu „omega-3“ u obyvatel ekonomicky vyspělých zemí. Naopak, budeme rádi, pokud stávající spotřebu ryb udržíme, protože se o svůj podíl na „omega-3“ hlásí stále vehementněji země třetího světa, např. Čína.

Na pomoc přispěchaly světové biotechnologické firmy. Je zřejmé, že jejich hlavním motivem je dobrý odbyt a tučné zisky. Ale to je v dnešním světě celkem legální pohnutka. Firma Monsanto vyšlechtila metodami genového inženýrství sóju, která má díky genům z primule a houby zvýšený obsah omega-3 mastných kyselin. Firma BASF má připravenou geneticky modifikovanou řepku, jejíž olej bude díky pětici genů z řas rovněž obohacen o „omega-3“. A společnost Du Pont připravuje „omega-3“ v pilulkách. Potřebnou surovinu bude vyrábět pomocí geneticky modifikovaných bakterií. Zatímco produkty BASFu a Du Pontu jsou zatím ve stádii vývoje, sója Monsanta už byla ve Spojených státech schválena jako zdravotně nezávadná a bezpečná. Americké potravinářské firmy mohou olej z této sóji používat pro výrobu potravin, například „omega-3“ obohacených margarínů.

Zachrání tedy geneticky modifikovaná sója ohrožené mořské ryby? Matematicky to vychází. Půlhektarové pole geneticky modifikované sóji by nám zajistilo stejný přísun „omega-3“ jako 10 000 porcí lososího masa. Spotřebu „omega-3“ v ekonomicky vyspělých zemích by pokryla sklizeň geneticky modifikované sóji ze 400 000 hektarů. To by byla hračka! Snadné však nebude přesvědčit evropské úřady a evropské spotřebitele o tom, že pěstováním téhle sóji nedojde k ekologické katastrofě a že její konzumací se obyvatelstvo Starého světa masově neotráví. Obyvatelé Evropské unie budou určitě i nadále dávat přednost „omega-3“ z ryb z plundrovaných moří a oceánů. A ještě to budou prohlašovat za „ekologické“, protože nedovolí pěstování nových geneticky modifikovaných plodin, zakážou potraviny, které se z nich vyrábějí, a navíc se postaví vlivu nadnárodních monopolů, jako je Monsanto.

Místo tradičního sporu o „GMO“, který už většině lidí leze krkem, nabízím zamyšlení nad základní premisou:„Chcete být zdraví? Jezte ryby!“ O té se spory na veřejnosti nevedou. Ale i tady se „zpochybňovači“ najdou. Patří k nim třeba Marianne Galeinjseová z university ve Wageningenu. Její tým publikoval nedávno v lékařském časopise European Journal of Heart Failure výsledky rozsáhlé studie, která začala už v roce 1990 a sledovala zdravotní stav mužů a žen ve věku nad 55 let z předměstí Rotterdamu v závislosti na tom, kolik konzumují rybího masa a kolik „omega-3“ přijímají s potravou.

„Vědci i zdravotníci jsou přesvědčeni, že konzumace rybího masa – dokonce i v malém množství - chrání před rizikem fatálního infarktu myokardu,“ říká Marianne Galeinjseová. „Neexistuje však solidní důkaz o tom, že konzumace ryb chrání před selháním srdce. Jedna studie naznačila, že by to tak mohlo být, ale my jsme to na vybrané populaci nizozemských obyvatel nepotvrdili.“

V rotterdamské studii bylo po dobu více než 11 let sledováno celkem 5 299 lidí s průměrným věkem 67,5 roku. Muži tvořili 41% sledované populace. U 669 lidí došlo během sledovaného období k selhání srdce. Dieta sledovaných obyvatel rotterdamského předměstí byla hodnocena jednak celkově a jednak s ohledem na častost, množství a druh konzumovaného rybího masa. Konzumace rybího masa neměla statisticky průkazný vliv na selhání srdce. K průkaznému snížení rizika srdečního selhání nedošlo, ani když se jako základní kritérium vzala spotřeba „omega-3“.

K dalším „zpochybňovačům“ patří David Jenkins z torontské St. Michael´s Hospital. Na otázku: „Jaké jsou důkazy o tom, že konzumace ryb s polynenasycenými omega-3 mastnými kyselinami představuje účinnou prevenci chorob?“ odpověděl před časem na stránkách Canadian Medical Association Journal, který patří do šestice nejprestižnějších světových lékařských časopisů.

Jenkins provedl velmi zevrubnou analýzu dosud publikovaných důkazů o prospěšnosti „omega-3“ na lidské zdraví a nepřesvědčily jej. Podle Jenkinse nelze dát ruku do ohně za to, že „omega-3“ jsou lékem na nemocné srdce. A nefungují přesvědčivě ani jako prevence kardiovaskulárních onemocnění. Během jedné studie dokonce po zvýšení konzumace „omega-3“ stoupl u sledovaných osob počet úmrtí.

Pokud budeme žit zdravě, nevystavíme se podle Jenkinse zvýšenému riziku kardiovaskulárních onemocnění ani v případě, že se nebudeme cpát rybami. Naopak, pokud budeme ke svému zdraví bezohlední, ryby nás nezachrání.

Podle kanadského lékaře není zatím k dispozici dostatek jednoznačných a přesvědčivých důkazů ani o tom, že by „omega-3“ chránily před rakovinou, cukrovkou, stařeckou demencí, astmatem a dalšími závažnými onemocněními. Zdraví nastávajících matek a jejich dětí může zvýšená konzumace ryb dokonce ohrozit vzhledem k silnému znečištění moří a nebezpečnému obsahu polychlorovaných bifenylů, dioxinů a těžkých kovů v rybím mase. Z tohoto hlediska hodnotí zdravotníci jako rizikové především velké dravé ryby, jako jsou tuňáci, mečouni či žraloci.

Převzato z blogu JaroslavPetr.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora



Diskuse


Minutus
17:51
29.12.2009

lary
20:28
29.12.2009

R
13:35
29.12.2009

Martina K
11:49
29.12.2009

ok
18:27
29.12.2009

Schumacher
11:31
29.12.2009

Skandinávská Kuchyně
11:04
29.12.2009

ok
10:03
29.12.2009

RomanL
10:14
29.12.2009

RomanL
10:22
29.12.2009

Jenda
11:00
29.12.2009

Lobo
9:46
29.12.2009

Zebra
8:00
29.12.2009

Česká mouka vítězí !
9:12
29.12.2009

tj
11:40
29.12.2009

Omar
9:51
29.12.2009

občan
10:18
29.12.2009

Zebra
12:07
29.12.2009

A. S. Pergill
7:37
29.12.2009

A. S. Pergill
8:04
29.12.2009

Starý Uzenáč
9:23
29.12.2009

Starý Uzenáč
10:28
29.12.2009

Starý Uzenáč
13:37
29.12.2009

honzak
6:15
29.12.2009

Zephir
5:24
29.12.2009

RomanL
10:15
29.12.2009

bruner
2:29
29.12.2009

jan
7:58
29.12.2009

Jenda
9:16
29.12.2009

Omar
9:46
29.12.2009

počet příspěvků: 64, poslední 29.12.2009 08:28









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.