25.4.2024 | Svátek má Marek


VĚDA: Vznik ropy a zemního plynu v hlubinách přirozenou cestou

5.8.2010

V příspěvku Teorie ropného zlomu a vše, co s ní může souviset (Neviditelný pes, 4. 3. 2008) jsem zmínil článek Václava Cílka a Antona Markoše Nad knihou Thomase Golda The deep hot biosphere (Vesmír, č. 5/2000), zabývající se původem ložisek ropy a zemního plynu. Podle Thomase Golda je v zemské kůře do cca 300 kilometrů velké množství uhlíku vesmírného původu. Tento materiál (jako CH4) je zdrojem ložisek ropy i zemního plynu. V zemské kůře žijí bakterie, které spotřebovávají uhlík. Gold z řady faktů vyvozuje, že ropa a zemní plyn jsou z velké části geologické materiály, které byly zpracovány bakteriemi. Poukazuje na nemožnost vyrobit z organické látky uměle něco jen vzdáleně připomínající ropu a na to, že i v nejhlubších naftových vrtech jsou nacházeni živí mikrobi. Možnost, že ložiska ropy a zemního plynu se dle Goldovy teorie stále doplňují, je v rozporu s teorií ropného zlomu, uvažující s definitivně omezenými zásobami těchto surovin.

Teorie Thomase Golda o ustavičném přirozeném vzniku ropy a zemního plynu v zemských hlubinách není jedinou teorií tohoto druhu. V časopise WM Magazín (č. 102,103/ 2010) je rozhovor s profesorem Vladimírem Kučerovem "Vzniká zemní plyn nebiologickou cestou?" Vladimír Kučerov absolvoval ruskou státní Universitu ropy a zemního plynu, je profesorem na švédské Královské technické vysoké škole, Univerzitě ropy a zemního plynu a na Státní akademii pro chemické technologie v Moskvě. Dvacet let se zabývá původem ropy a zemního plynu. Před deseti lety se podílel na projektu "Hlubinná ropa", jehož cílem bylo zjistit, zda v zemském plášti mohou vznikat uhlovodíky. Při experimentech byly vytvořeny podmínky, jaké lze předpokládat v hloubce 150 km, a potvrdilo se, že jednoduché formy uhlovodíků jako metan (CH4), nacházející se v hlubokých vrstvách, se mění ve složitější uhlovodíky podobné zemnímu plynu. Závěry výzkumu, který potvrdil, že metan se může měnit na zemní plyn, byly publikovány mimo jiné Akademiemi věd USA a Ruska.

Pokud jde o ropu, podle Vladimíra Kučerova dosud nikdo výzkumem neprokázal vznik ropy z organického materiálu, tj. nebyl doložen celý proces od planktonu k ropě. Výskyt ropy jako fosilního paliva se podle biologických teorií vzniku ropy předpokládal v hloubce od 4 do maximálně 7 km. Dnes se však těží z mnohem hlubších ropných polí (kupř. v poslední době známá firma BP narazila na ropné ložisko v Mexickém zálivu v hloubce 10,5 km). Kučerov předpokládá, že ropa může vznikat ve svrchních vrstvách zemské kůry, vzlínáním trhlinami stoupá vzhůru a pod povrchem se rozlévá do šířky. Nová ložiska je proto třeba hledat v místech poruch zemské kůry, Kučerov poukazuje na Mexický záliv, kde dávný dopad asteroidu narušil zemskou kůru do hloubky 50 km, čímž došlo ke vzniku četných trhlin, jimiž mohou stoupat lehké uhlovodíky.

Kučerov zmiňuje překvapivá zjištění, podle nichž dochází k opětovnému naplnění vytěžených ropných polí. Velké ropné pole Romaškino v evropské části Ruska bylo těženo od roku 1948 a po jeho vyčerpání se v něm objevila nová ropa. Bylo prokázáno, že se tam nedostala tzv. "horizontální migrací", nýbrž že do pole proudí z velké hloubky. Nedá se určit, z jaké hloubky proudí, nicméně není pochyb, že jde o novou ropu.

Vladimír Kučerov nabádá k šetrnému, hospodárnému nakládání s ropou a zemním plynem. Podle něj žijeme "někde na konci začátku ropného věku". Je nutné revidovat celý světový systém spotřeby tohoto nerostného bohatství a docílit rovnováhu mezi spotřebou a přirozeným obnovováním ropy. Starosti o množství zásob ropy a zemního plynu jsou ale přehnané - obojího je podle Kučerova dostatečné množství.