Někdy lze slyšet argumenty, že homosexualita odporuje přírodním zákonitostem. Jenže právě v přírodě se můžeme s pohlavní aktivitou mezi příslušníky jednoho pohlaví setkat poměrně často. Vědci přistihli při homosexuálních hrátkách více než tisícovku živočišných druhů. Časté jsou homosexuální svazky u ptáků. Příklady zvířecí homosexuality kupodivu nepopírají zákonitostí rozmnožování. Naopak, homosexualita zvířatům nejednou v rozmnožování pomáhá.

U labutí černých (Cygnus atratus) se někdy v období stavby hnízda dávají dohromady dvojice samců. Protože jsou samci labutí silnější než samice, je hnízdo zbudované samčím homosexuálním párem výrazně větší a bytelnější a pro následný odchov mláďat heterosexuálním párem je to ten nejlepší vklad.

U albatrosa laysanského (Phoebastria immutabilis) dokonce zvyšují homosexuální svazky životaschopnost mláďat. V hnízdištích na havajském ostrově Oahu zjistili vědci u těchto nádherných ptáků, že samičí páry tvoří plnou třetinu všech hnízdících dvojic. Některé samice spolu žily v homosexuálním svazku až 17 let. Z vajec albatrosů laysanských se klube 60% samiček. Samci jsou v menšině a všechny samičky proto v dospělosti nenajdou partnera opačného pohlaví. Ty neúspěšné si mohou vybrat. Buď zůstanou samy, anebo vytvoří pár s jinou samicí. Samci nevynikají věrností, a příležitostně se páří i s osamělými samicemi nebo samičkami z homosexuálních párů. Díky tomu snášejí oplozená vejce schopná zdárného vývoje i samice bez trvalého samčího partnera. Co do úspěšnosti při vyvádění mláďat jasně dominují homosexuální samice nad samicemi, jež se rozhodly žít osaměle. V péči dvou matek se vede vejci i mláděti o poznání lépe, než když se o ně stará jen jedna samice. V kolonii, kde samice navazují homosexuální vztahy, se tak objevuje mnohem více mladých ptáků. Homosexualita přináší albatrosům laysanským významný efekt v tom nejcennějším, co živočichové mohou získat – v potomstvu.

Homosexuální svazky mezi zvířaty mohou dokonce zajistit zplození potomků. U brouků potemníků moučných (Tenebrio molitor) bylo pozorováno časté páření mezi samci. Samec, který se nachází v postavení samice, je k páření donucen hrubou silou. Je doslova znásilněn. Do jeho pohlavních orgánů se přitom dostane sperma cizího samce. Když se znásilněný samec následně sám páří se samicí, přenáší na ni i sperma cizího násilnického samce. Jde o jeden z mála případů homosexuálního chování, které vede přímo k početí potomstva. Násilnickému samci se tím dostává velké výhody. Plodí potomky, ať už na svých toulkách potká samice nebo samce.

Hluboké analýze podrobilo homosexuální chování ptáků na stránkách vědeckého časopisu Animal Behaviour australsko-kanadské trio Geoff MacFarlane z University of Newcastle, Simon Blomberg z University of Queensland a Paul Vasey z University of Lethbridge. Podle nich vytváří nenáročný odchov mláďat u jednotlivých druhů příhodné podmínky pro polygamii a zároveň i pro homosexuální svazky.

Když se samec nemusí obávat, zda zvládne otcovskou roli, zakládá rodinu hned s několika samicemi. Takové svazky označujeme jako polygynní. Zároveň mají samci takových ptačích druhů silný sklon k homosexualitě. Například u jihoamerického pěvce skalňáka oranžového (Rupicola rupicola) mají samci harém samiček a jejich otcovská role končí pářením. O své potomstvo se nijak nestarají. O to více se však věnují homosexuálním aktivitám.

Naopak. Když visí tíha péče o potomky na samci a mateřská role se omezuje např. jen na snesení vajec, zakládají si samice harém samců. V těchto tzv. polyandrických svazcích mají homosexuální sklony samice. Tak tíhnou k vzájemným homosexuálním hrátkám samice racka západního (Larus occidentalis), protože tíha při shánění potravy pro mláďata leží u tohoto druhu na samcích. Jsou to racčí otcové, kdo přináší mláďatům na hnízdo větší porce a také přilétá s potravou častěji než samička.

Ptáci mohou homosexualitu provozovat jako hobby, pokud nejsou zaneprázdněni péčí o mláďata, ale v řadě případů přináší homosexualita ptačím párům určitou výhodu. Nápadné je to např. u již zmíněných albatrosů laysanských.

Na světě není úžasnější věc než zákonitosti, kterými se řídí život v přírodě. Ty však mají svou vlastní logiku, která je často na hony vzdálená tomu, co my lidé považujeme za zdravý selský rozum. Ten nám například říká, že homosexualita je evolučně nevýhodná a představuje „slepou uličku“. Jak ukazují příklady labutí, albatrosů, potemníků a mnoha dalších zvířecích homosexuálů, není to tak úplně pravda.

Miluji podobné překvapivé (anebo možná i nepohodlné a nepříjemné) náhledy na dění v přírodě a už pět let se je snažím předkládat posluchačům Českého rozhlasu Leonardo v pořadu Vstupte. Texty vybraných pořadů se po důkladné inovaci, přepracování a doplnění staly základem knížky rozhlasových vědeckých fejetonů Když jdou ryby rybařit, která mi právě vychází v nakladatelství Radioservis v edici Leonardo. A tak pokud vás kromě výhod spojených se zvířecí homosexualitou zajímá například možnost, že v přírodě nevítězí vždycky ten silnější, ale že je to i naopak - vítězství živočichy posiluje a porážka oslabuje – a další podobné na hlavu postavené úvahy, přeji vám příjemné počtení.

Převzato z blogu JaroslavPetr.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora