Kysličník uhličitý (CO2) je takzvaný skleníkový plyn. Zachraňuje planetu před "zmrznutím". CO2 absorbuje (JEN) specifickou úzkou část spektra elektromagnetického záření "odnášejícího" teplo ze Země do vesmíru. Tím udržuje teplotu Země na pro nás samozřejmé vysoké úrovni. Kdyby v atmosféře nebyl CO2, teplota Země by byla o 35 stupňů Celsia nižší. (House of Lords 2005-2006, U.K. str.10) I na rovníku by vše zamrzlo. Kysličník uhličitý ale vrací zpět na Zemi (JEN) teplo vyzařované na určitých vlnových délkách. Kdyby nebyl, tak by všechno toto teplo uteklo. Každá vrstva CO2 třeba 57 ppm (parts per milion) vrací na Zemi určitou část unikajícího tepla. Čím více je těchto vrstev, tím méně zbývá "nepochytaného" tepla. Přídavek každé další vrstvy CO2 může "pochytat" stále menší množství tepla a teplotu planety proto zvyšuje stále méně. Je to jako když v zimě ztrátu tepla snížite napřed jednoduchým, pak dvojtým, trojtým, čtvertým a nakonec desetivrstvým oknem. Každá další okenní vrstva teplotu zvýší, ale velikost změny je stále menší.

Již při množství CO2, které bylo na Zemi před tím, než člověk začal spalovat fosilní paliva, čili při 280 ppm CO2, byla výrazná většina toho unikajícího tepla "pochytána". Proto když množství skleníkového (izolačního-ohřívacího) plynu CO2 v sedmdesátých letech minulého století při zvyšování z tisíc let trvající koncentrace 280 ppm převýšilo 320 ppm, byl vliv na teplotu Země tak malý, že byl na opačnou stranu překonán jinými přírodními vlivy. Proto v té době někteří odborníci na klima (vůdčí postavou mezi nimi byl i jeden ze současných vůdců IPCC Dr. Schneider) chtěli bojovat proti návratu doby ledové.

To krásně ukazuje, že oteplovací účinek CO2 není lineární. Kdyby byl, tak zvýšení množství CO2 z 280 ppm na 320 ppm by způsobilo vzestup teplot o 5 stupňů. Zvýšení z 280 ppm na 394 ppm (r. 2010 je cca 390 ppm) by způsobilo vzestup teplot o 14 stupňů a ne o 0,7 stupňů (viz dále). Podle profesora Richarda Lindzena z MIT, jednoho z vůdčích autorů IPCC, by měl vzestup množství CO2 v atmosféře, z 280 ppm na dvojnásobek, na 560 ppm, způsobit vzestup průměrné teploty na povrchu Země o 1,2 stupňů. V celém textu jednáme o průměrné teplotě.

Podle IPCC byly v posledních tisíci letech teploty na Zemi stále zhruba stejné a až v nedávné době se v důsledku lidské činnosti zvýšily o 0,7 stupně. IPCC přikládá hlavní úlohu CO2. Zjednodušme si to z praktických důvodů a předpokládejme, že ostatní oteplovací a ochlazovací účinky lidské činnosti se vzájemně zruší, a zvýšení teploty o 0,7 stupňů je tedy důsledkem růstu koncentrace CO2 z 280 ppm na téměř 400 ppm v současnosti.

Prvních 280 ppm CO2 zvyšuje teplotu Země o 35 stupňů. Přídavek dalších 280 ppm prý zvyšuje teplotu o 1,2 stupně. Efekt dalšího stejně velkého přídavku je tedy zhruba třicetkrát menší. Pokud by efekt třetího přídavku byl opět třicetkrát menší, tak zvýšení množství CO2 z 560 ppm na 840 ppm by mělo zvýšit teplotu Země o dalších 0,04 stupňů. Spálení všech fosilních paliv (uhlí, ropa, zemní plyn) by mohlo způsobit zvýšení množství CO2 na 840 ppm (odhad) a mělo by tedy oproti předindustriální době zvýšit teplotu o 1,24 (1,2 + 0,04) stupně. Podle IPCC se ale teploty již o 0,7 stupně zvýšily. V tom případě by se teplota do r. 2100 měla zvýšit ještě o 0,54 stupně.

Uvedené poměry lze aproximovat zjednodušujícím pracovním modelem, že každých 57 ppm CO2 zachytí přesně 50% specifické úzké části spektra elektromagnetického záření, které CO2 zachycuje a jím transportované teplo udržuje ve "skleníku" Země. Ještě si to pro snadný výpočet zjednodušíme tím, že budeme předpokládat, že stejné množství zadrženého tepla zvýší vždy teplotu o přesně stejnou hodnotu. To v blízkosti současné průměrné teploty Země přináší jen malou chybu. Pak lze vypočítat, že pokud by trvale zůstala koncentrace 394 ppm CO2, tak by měla teplota postupně (až se naakumuluje teplo zadržované dík 394 ppm) stoupnout ne jen o 0,7 (dnes), ale o 0,93 (0,7 + 0,23) stupně v r. 2100 oproti průměrné teplotě z dob, kdy bylo 280 ppm. To za předpokladu, že ostatní parametry by zůstaly stejné.

Pokud by se hypoteticky spálila všechna fosilní paliva a v ovzduší by z nich zůstalo 840 ppm nebo přes 1000 ppm, tak by se teplota postupně zvýšila o 0,31 stupně více než v případě, kdy bychom okamžitě přestali spalovat uhlí, ropu, zemní plyn a umřeli díky tomu hladem. Jen blázen by si zvolil tu druhou možnost. To je ale vina IPCC, že neuvažuje (nikde o tom nepíše, nikde to nezdůrazňuje), že oteplovací účinek CO2 není lineární. Rada pro čtenáře: Pokud jste zdatní v matematice, proveďte si zde naznačené výpočty sami. Všechny k tomu potřebné údaje jsou v dosavadním textu. Výpočet je poučný. To platí jak pro stoupence, tak pro kritiky globálního oteplování a IPCC. A ti, kteří v tomto oboru pracují, by si ten výpočet měli udělat určitě, případně s pomocí nějakého matematika .

Propaganda a skutečnost

1. Propaganda tvrdí, že v důsledku oteplení bude přibývat záplav, vichřic (hurikánů) a bude se zhoršovat zásobení obyvatelstva potravinami. Prý přijdou hladomory! Oteplování již probíhá. Proč tedy IPCC nepředložil statistiky ukazující, jak se s probíhajícím oteplováním v přepočtu na milion obyvatel planety mění počet úmrtí při povodních, počet úmrtí při hurikánech, a sklízeň zemědělských plodin (množství potravin na obyvatele). To je jasné, proč fakta nepředložil. Všechny tyto ukazatele se totiž s probíhajícím oteplováním zlepšují. Je neomluvitelné, že o těchto mnohonásobně prokázaných faktech mlčí. Zřejmě nejde o nalezení pravdy.

2. Klimatičtí inženýři považují za největší "zlo", za příčinu oteplení, rostoucí množství (koncentraci) kysličníku uhličitého v atmosféře. To roste již přes 200 let. A souběžně s rostoucím množstvím kysličníku uhličitého po celou tu dobu v přepočtu na milion obyvatel

a. Klesá počet úmrtí při záplavách.

b. Klesá počet úmrtí při vichřicích.

c. Roste sklízeň zemědělských plodin (množství potravin na obyvatele).

3. A nyní to nejdůležitější. Protože Zemi před zmrznutím chránící základní vrstvu CO2 máme již dlouho a tato vrstva velmi zesílila na téměř 400 ppm na konci roku 2009, tak oteplovací účinek CO2 je prakticky vyčerpán. I kdyby se spálila všechna fosilní paliva (uhlí, ropa, zemní plyn) a tím se zvýšilo množství CO2 v ovzduší, tak by oteplování zůstalo omezeno na rozmezí desetin stupně. To píše 270 předních německých odborníků v dopise kancléřce Angele Merkelové a citují Physical Review E68, 046133 (2003). Přesné hodnoty, o kolik desetin stupně se teplota zvýší, jsou vypočteny v první části tohoto textu.

4. Byly provedeny odhady, jak se ve světě v důsledku růstu teploty změní HDP. Tvrdilo se, že jakmile růst teploty dosáhne a překročí 2,5 stupně, bude účinek negativní. Růst by ale měl být jen kolem 0,5 stupně. Profesor Tol z univerzity v Hamburgu uvedl, že při vzestupu teploty o jeden stupeň klesne HDP v Africe, v Indii a přilehlé jižní Asii a vzroste v Severní Americe, v Evropě, v Rusku, v Japonsku a Pacifiku, na Středním východě, v Číně. Na celém světě HDP vzroste o 2,3% - House of Lords, str. 53. Na str. 24 se uvádí, že výše sklizní bude v Indii vzrůstat při oteplení do jednoho stupně a v jižní Evropě při oteplení do 1,5 stupně. Na str. 30 se uvádí, že těch, jimž se zásobení vodou zlepší díky oteplení, bude více než těch, jimž se v důsledku oteplení zhorší. V ovzduší jednoznačné propagandy proti oteplení lze předpokládat, že všechny odhady budoucnosti budou skutečný pozitivní účinek oteplení podceňovat. Vždyť i tam, kde šlo účinek jasně zjistit z minulosti, se tvrdilo, že při oteplování probíhalo zhoršování, i když docházelo ke zlepšování (body 1 a 2).

5. IPCC by měl vysvětlit, proč tvrdil, že dojde ke zvýšení průměrné teploty na Zemi o 1,4 až 5,8 stupně, i když zde je z dat IPCC vypočteno, že vzestup teploty bude jen 0,5 stupně. Odpověď by měl být schopen dát ihned. Prosím pány profesory Lapina, Metelku anebo ministerstvo životního prostředí o rychlou odpověď (výpočet), a to i na následující bod.

6. Nyní se za cenu obrovských nákladů rozjíždí boj proti zvyšování množství kysličníku uhličitého v ovzduší. Pokud ty náklady budou opravdu gigantické (elektřina vyráběná solárními panely se vykupuje za cenu desetkrát vyšší než normální elektřina), tak množství CO2 dosáhne řekněme jen cca 500 ppm. Pokud nebudeme "zachraňovat planetu" čili ušetříme ty gigantické náklady, tak výsledné množství CO2 bude řekněme 800 ppm nebo přes 1000 ppm. Při 1000 ppm oproti "zachráněné planetě" s 500 ppm CO2

a. bude teplota vyšší jen o necelou desetinu stupně (o 0,08 stupně)

b. Tento nepatrný růst teploty bude nepatrně prospěšný, což ale není podstatné.

c. Ušetříme gigantické náklady na boj proti emisím CO2

d. Zvýšené množství kysličníku uhličitého umožní nesmírně zvýšit zemědělskou produkci. Umožní rostlinstvu při stejném zavlažení vytvářet větší přírůstky hmoty. Jinými slovy umožní přispět k zazelenění i tam, kde člověk nehospodaří.

e. Protože oteplovací účinek CO2 je prakticky vyčerpán, ale zvýšené množství CO2 může ještě nesmírně zvýšit produktivitu rostlin, tak v zájmu lidstva i přírody je co největší zvýšení množství CO2 v ovzduší. Dík tomu i v Africe nebo v Indii bude celkový výsledek globálního oteplování jasně pozitivní.