28.3.2024 | Svátek má Soňa


VĚDA: Vánoční dárkologie

28.12.2009

Nedostali jste k Vánocům to, co jste si přáli? Nebuďte smutní a zklamaní. S největší pravděpodobností byste si vysněný dárek stejně neužili tak, jak jste si představovali.

Většina z nás permanentně brblá a nadává, avšak v jádru jsme optimisté. Psychologové konstatují, že od většiny životních situací čekáváme více, než lze reálně získat. Partnerský vztah si malujeme jako krásnější a trvalejší, než jaký se ve skutečnosti ukáže. Úkoly v práci jsou obvykle obtížnější, než jsme si malovali. Výsledky našeho snažení bývají v našich představách obvykle lepší než v reálu. Za zosobnění této sorty brblavého lidského optimismu by mohl posloužit ředitel divadla Philip Henslowe ve filmu „Zamilovaný Shakespeare“, který sice neustále fňuká, ale v kritických situacích věří na zázraky.

„Všechno nakonec dobře dopadne. Proč? To je záhada!“ tvrdí Henslowe.

Takoví jsme a nic s tím neuděláme. Podle amerického psychologa Jeffreyho Vietriho z Albright College v Readingu to platí i o našich přehnaně optimistických představách o tom, jak si užijeme vánočních dárků.

„Vlastnictví vysněných předmětů často nenaplní naše očekávání. Kávovar je sice fajn, ale musí se čistit. Nová navigace do auta je při většině jízd zbytečná. A na novou kytaru stejně nemáme čas hrát,“ říká Vietri.

Vietri provedl pokus se 164 dobrovolníky. Nechal je v předvánočním čase tipnout, jak často budou používat dárek, který si přejí k Vánocům. K hodnocení využili dobrovolníci stupnici od 1 (méně než jednou do roka) do 24 (více než třikrát denně). V připojeném dotazníku pak zodpověděli ještě další otázky. Například zda je dárek „novinka“ anebo jen to náhrada za stávající obdobnou věc. Měli také krátce zdůvodnit, proč si myslí, že budou dárek užívat tak často nebo tak zřídka. Další dotazník vyplňovali dobrovolníci po Vánocích. Zapisovali si do něj každé použití dárku.

Výsledky byly celkem jednoznačné. Dobrovolníci v předvánočních odhadech silně přeháněli. Plných 59% dárků bylo používáno mnohem méně. V průměru byl každý odhad „přešvihnutý“ na dvojnásobek.

Ještě zajímavější byl další pokus. V něm byli požádáni o stejný odhad nestranní dobrovolníci. Měli odhadnout, jak často si bude užívat dárku někdo jiný. Polovina z nich znala odhad obdarovaného. Druhá půlka tuto informaci neměla k dispozici. Ti, kdo odhad obdarovaného neznali, nebyli sami v odhadech nijak zvlášť přesní. Přeháněli stejně jako ti, kteří si dárek přáli najít pod stromečkem. Ti, kteří odhad obdarovaného znali, se ale strefovali do reálného využívání dárku překvapivě přesně. Přestřelili v průměru jen o 10%.

„Když obdarovaný tvrdil, že bude dárek používat třikrát denně, nezúčastněný pozorovatel jeho odhad obvykle redukoval na jedno použití denně. A i když obdarovaný předpokládal, že bude dárek využívat jen zřídka, byl tip nezúčastněného pozorovatele ještě nižší,“ konstatuje Vietri.

Nenašli jste pod stromečkem vysněný rybářský prut a manželka vám řekla, že byste s ním stejně k řece chodili nejvýš jednou za měsíc? S vysokou pravděpodobností nemusíte prutu želet. Vaše žena má (jako vždycky) pravdu. Tentokrát může svůj názor dokonce podpořit citací z vědeckého časopisu Social Influence.

Převzato z blogu JaroslavPetr.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora