18.12.2017 | Svátek má Miloslav


VĚDA: Úklid v dějinách starého Egypta

21.6.2010

Na otázku, kdy nastoupil na trůn faraón Džosér, existovalo donedávna hned několik „správných“ odpovědí, protože vědci se nedokázali na konkrétním datování staroegyptských dějin dohodnout. Nejnovější analýzy vnesly do těchto zmatků jasno. Anebo ne?

Ze staroegyptských písemných dokladů egyptologové vědí, jak šli po sobě jednotliví vládci a dokonce jak dlouho který z nich vládl. To nabízí pro datování dějin starého Egypta celkem dobré východisko. Bohužel, egyptologové jsou na tom podobně jako Archimédes, který sliboval pohnout celým vesmírem, pokud se mu dostane „pevného bodu“. Pevný bod nutně potřebuje i egyptologie, protože není jasné, od jakého data máme historii Egypta odpočítávat. Datování tak trochu „plave“ a závisí na tom, kam vědci položí svůj „pevný bod“. Již zmíněný zakladatel egyptské Staré říše a stavitel stupňovité pyramidy faraón Džosér tak mohl dosednout na staroegyptský trůn už v roce 2667 př.n.l., ale možná také až v roce 2 592 př.n.l. Z hlediska věčnosti je těch 75 let jistě pouhý okamžik, ale v lidských dějinách se za tu dobu odehraje pořádná kupa převratných událostí. Ve dvacátém století jsme stihli dvě světové války v časovém úseku bezmála třetinovém.

Pokus o přesnější datování pomocí radiouhlíkových testů vázl na celé řadě potíží. Datování má nepříjemný „rozptyl“, Egypt odmítá půjčit historické předměty k datování do zahraničí a v Egyptě zase nejsou k dispozici nejmodernější zařízení, která by dovolila datování s potřebnou přesností.

Východisko z této situace našel Christopher Bronk Ramsey z University of Oxford. Posbíral po evropských a amerických muzeích celkem 211 vzorků rostlinného materiálu, který bylo možné s vysokou spolehlivostí spojit s koncem vlády určitého faraóna. Zhusta šlo o dary, které byly uloženy do faraónovy hrobky při pohřebních obřadech a byly vyrobeny právě při této příležitosti. Aby nezatížil výsledky měření „starožitnostmi“, vyhnul se Bronk Ramsey dřevěným a kostěným předmětům. Co kdyby dostal třeba Tutanchamón do hrobu stoličku po pradědečkovi? U košíku na ovoce nebo tkanině, do které je zavinuta mumie, podobný laps nehrozí. V těchto materiálech stanovil Bronk Ramsey obsah izotopu uhlíku C14 velmi přesnými metodami a výsledky podrobil nevšedně důkladné statistické analýze. Povedlo se mu tak výrazně snížit chybu datování. Můžeme konstatovat, že Bronk Ramsay nabídl egyptologům dlouho hledané „pevné body“ staroegyptských dějin.

Jak se dalo tušit, egyptologové nebyli tak úplně vedle. Například Džosérův nástup na trůn se odehrál podle Bronk Ramseyových analýz mezi rokem 2691 a 2652 př.n.l, což se celkem dobře shoduje s datem 2667 př.n.l. z dřívějších interpretací staroegyptských dějin. Mladší datování (např. Džosérova korunovace v roce 2 592 př.n.l.) se zdá ve světle nových dat nepravděpodobná a chybná.

Po přečtení článku v prestižním vědeckém týdeníku Science (Bronk Ramsey C. et al.: Science 328, 1554-1557, 2010), který studii početného Bronk Ramseyova týmu přinesl, by si mohli všichni milovníci staroegyptských dějin (a to jsou díky Waltariho „Egypťanu Sinuhetovi“ asi opravdu mnozí) zhluboka oddychnout. Jenže jen pár stránek před průlomovou studií lze v témže čísle Science nalistovat komentář Hendrika J. Bruinse z Ben-Gurion University (Bruins H.J.: Science 328, 1489-1490, 2010), v kterém jeho autor upozorňuje na drobnou diskrepanci. Počátek Nové říše, který je určován počátkem vlády faraóna Amhose, byl některými egyptology spojován s rokem 1550 př.n.l. Jiní experti na egyptské dějiny datovali Amhosův nástup na trůn do roku 1539 př.n.l. Bronk Ramsey a spol. došli k závěru, že Amhose byl korunován kolem roku 1550 př.n.l. a nevylučují ani možnost, že se tak stalo už kolem roku 1560 př.n.l. V rámci egyptských dějin nečiní toto datum mnoho potíží. Problém podle Bruinse nastane, když se koukneme za hranice Egypta, konkrétně na ostrov Théra, jenž byl ve starověku rozmetán obří sopečnou erupcí. Tahle událost otřásla minojskou kulturou ve Středomoří a pochopitelně ji zaznamenali i Egypťané. Podle toho, co se podařilo zjistit, došlo k výbuch sopky na ostrově Théra mezi roky 1627 a 1600 př.n.l. Svědčí o tom například radiouhlíkové datování olivové větvičky, která byla nalezená v sopečném popelu vychrleném sopečnou erupcí. To by znamenalo, že sopečná exploze nastala v době, kdy ještě nebylo po Nové říši ani vidu ani slechu a Egyptu vládli Hyksósové. Jenže z historických pramenů vyplývá, že k výbuchu na ostrově Théra došlo v době, kdy museli Hyksósové Egypt vyklidit a vlády se ujali faraóni Nové říše, konkrétně 18. dynastie. Pokud určil Bronk Ramsey počátky Nové říše správně, pak by musela Théra explodovat někdy kolem roku 1500 př.n.l. Jak uvádí ve svém komentáři Bruins, je zjevné, že vědci měří historii starověkého Egypta a minojské kultury odlišnými metry, a není proto jednoduché spojovat události, které se odehrály v těchto kulturách. Šance chyb jsou značné.

Můžeme si tedy být celkem jisti, že „úklid“ ve staroegyptských dějinách nepředstavuje gruntování od sklepa po půdu, ale spíše jen běžné smýčení, při němž bylo zvířeno hodně prachu a nejeden „kostlivec“ zůstal pečlivě skryt ve skříni. Můžeme se těšit, že si v bližší i vzdálenější budoucnosti ve vědeckých žurnálech počteme o dalších „generálních úklidech“ a dalších „zásadních převratech“. Kdo se už teď nemůže dočkat dalších objevů, může si krátit čas četbou Waltariho „Egypťana Sinuheta“. Letošní deštivé léto je chvílím stráveným nad dobrým románem příznivé nakloněno.

Převzato z blogu JaroslavPetr.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora



Diskuse


V. Bok
10:10
21.6.2010

počet příspěvků: 1, poslední 21.6.2010 10:10









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.