Výzkum prostřednictvím MBA studentů

Politiku jako službu veřejnosti (public service) nechápou dostatečně ani vzdělaní občané České republiky a neumí pak dostatečně nárokovat svá zákonná práva v demokratické společnosti. To je zřejmě nejvíce znepokojující nedostatek v postojích a myšlení našich vysokoškoláků. Toto vyplynulo jako vedlejší poznatek ze seminárních prácí MBA studentů na podzim roku 2006 na vysoké škole, která si přeje zůstat v anonymitě. Zmíněný poznatek o studentech je bohužel zcela v souladu s odhadem někdejšího rektora britské London School of Economics, sira Ralfa Dahrendorfa. Už na počátku sociálně-ekonomické transformace evropských post-komunistických zemí Dahrendorf překvapivě přesně upozorňoval na tři rozměry přechodu k demokracii.
- Relativně nejsnadnější je tzv. hodina právníka. Ústava se dá napsat za šest měsíců, stejně jako navrhnout volební systém či vytvořit schéma institucionálního uspořádání.
- Ekonomická transformace – tzv. hodina ekonoma, trvá podle Dahrendorfa šest let.
- Nejproblematičtější je tzv. hodina občana: jde o vytváření občanské společnosti. Je zapotřebí šedesáti let – tj. dvou generací, aby se změnilo myšlení lidí či zažité vzorce lidského chování.

Nedostatečné chápání principů demokratické společnosti studenty vyplynulo autorovi při pročítání jejich textů seminárních prací. „I kdyby tato myšlenka pramenila z přáni většiny občanů, mám obavy, že by nebyla (našimi politiky) vyslyšena.“ Takové formulace a pasivita ve svých akčních návrzích naznačují opodstatněnost Darehdorfova odhadu.

Zadání seminární práce

Hlavní záměr seminární práce v předmětu Inovace byl návrh implementace budoucí technologie, která by se měla být cenově dostupná během příštích 10 let. Radikálně nové technologie jsou zpravidla dvojsečnou zbraní, tj. prostředkem, který může být jak využit, tak také zneužit. Cílem seminární práce bylo vyprovokovat studenty k originálním tvořivým návrhům (out-of-box thinking) v uplatnění detektorů lži při kontrole rozhodnutí našich placených zástupců.

Nešlo o současně užívané polygrafy, ale o budoucí, mnohem přesnější technologii skenování mozku. Nešlo o dotazování se na soukromí politiků, ale události související výlučně s jejich zastupitelskou funkcí. Šlo kontrolu kvality zastupitelské služby, jakou běžně provádíte u jakékoliv jiné placené služby. Dříve nebyla dostatečná kontrola politiků možná, ale nové technologie ji umožní. Jak využijeme nové technologie, aby z toho společnost jako celek měla co největší užitek? Plný text zadání seminární práce je v příloze.

Nejprve se 77 studentů mělo přesvědčit, zda většina občanů České republiky bude mít zájem o zavedení této technologie, a v případě že ano, zda budeme mít dostatek zájemců o politiku (zastupitelskou činnost) v nových technologických podmínkách. Dotazování nebylo formálně svázáno žádným dotazníkem, protože jsme chtěli znát jen orientačně názory občanů.

Výsledky průzkumu v terénu

66 studentů z celkového počtu 77 studentů kurzu Inovace se dotazovalo 539 občanů ČR. Jedenáct studentů vůbec nesplnilo tuto část zadání a sdělilo jen své osobní názory a spekulace. Výzkumu se účastnili čeští i zahraniční studenti (cca 10%). Kvůli malé disciplinovanosti některých studentů v kladení otázek, musela být jejich data upravena z konzervativního pohledu. Ale i tak se ukázalo, že většina českých občanů si přeje zavedení této technologie, a že budeme mít i dostatek zájemců o zastupitelskou činnost v nových podmínkách. Toto jsou výsledky pilotního průzkumu, na který by mohl navázat seriózní sociologický průzkum na dostatečně representativním vzorku populace.

Uvedeme několik hodnocení studenty této fáze seminární práce. Nejprve jedno pozitivní hodnocení s vysvětlením:

„otázka voličům, jestli by považovali použití detektoru lži v české politice za účelné, vzbuzuje často až nadšení. Každý (10 tázaných občanů) by zavedení této metody uvítal. Jsem si ovšem jist, že toto nadšení pramení spíše z nechuti a pocitu bezmocnosti ze současné politické situace.“

V jiném případě záporně ovlivnily počet kladných odpovědí manipulace názoru dotazovaných dle vlastního přesvědčení studenta:

„… sedm přátel napoprvé odpovědělo, že ano. Požádal jsem všechny dotázané, kteří odpověděli kladně, aby se zamysleli nad tím, co práce za takovýchto podmínek obnáší. Nakonec byly všechny odpovědi záporné. … Výsledky mého průzkumu také dokázaly, že každý člověk, který nad problémem přemýšlí nebude za takovýchto podmínek pracovat. “

Zde je ještě několik dalších názorů:

„… všech 6 dotazovaných by raději bylo ochotno vstoupit do politiky za podmínky plné transparentnosti, než za současného stavu.“

„Žádný z 10 dotazovaných nebyl ochoten vstoupit za nových podmínek do české politiky, řkouce: „Politika by už nebyla politikou“.

„… ani jeden z dotázaných občanů by do politiky nevstoupil za jakýchkoliv podmínek. … tři dotazující, kteří jsou podnikatelé, by detektory lži vítali, a to například při styku s dodavateli, odběrateli a při výběrovém řízení svých zaměstnanců.“

„Pět z dotazovaných se necítí být vůdčí osobností, a proto nechtějí pracovat v politice.“

A ještě pár kuriozit. Jeden zahraniční student nebyl dost dobře v obraze o jakou technologii se vlastně jedná a přidal proto tento svůj komentář: „vsichni pet souhlasili se zavedenim takove technoligii odposlechu do ceske politiky“. Jiná zahraniční studentka uvedla jména dotázaných, jejich adresu, včetně ulice a čísla popisného ale neuvedla žádné odpovědi na otázky. Dvakrát byly zaznamenány i “podezřelé“ odpovědi, totiž že dotázaní lidé sice nepovažovali zavedení detektorů lži za účelné, ale sami by byli ochotni při použití detektoru lži do politiky jít.

Některé uvedené citáty by měly upozornit na možné omyly, kterých bychom se mohli vyvarovat při následném šetření. Přes všechny výše uvedené nedostatky (které byly kompenzovány konzervativním postojem při zpracování dat) lze považovat postoj českých občanů z tohoto vzorku za kladný, jak k zavedení této technologie, tak i dostatku zájemců o zastupitelskou práci ve změněných podmínkách. Podíváme se ještě na názory studentů k možnostem legalizace a implementace nové technologie.

Jak legalizovat užití nové technologie

Pomineme bez komentáře ojedinělé katastrofické hodnocení, které zcela zavrhuje použití nové technologie:

„… Objevila - li by se ale technologie, která by umožňovala zjistit, zdali lidé lžou či nikoli, byla by tato technologie a její praktické využití takovým nelidským objevem, který by zničil celé lidstvo“

Konstruktivní návrhy na prosazení technologie byly převážně v těchto v kategoriích

„… politici v České republice mají momentálně takovou „moc“, že budou dělat cokoli, aby tato inovace neproběhla. Musela by být zavedena takovou mocí, která by byla politiky nedotknutelná a neovlivnitelná.“

„… zaměřila bych se na politiky s tímto problémem v době voleb, takže by ti politici snad odhlasovali úplně všechno, jen aby pro ně lidi hlasovali. Později by samozřejmě přemýšleli, jak to zase zrušit, ale to by už byla další záležitost.“

„Jedinou šanci, jak dokázat “propašovat” tuto technologii do české politiky je založit si novou politickou stranu, jejímž hlavním programem bude tuto technologii zavést.“

„ … jedna z politických stran si do svého politického programu zařadí projevy na veřejnosti, kde demonstruje funkci detektoru lži a následně každý z představitelů strany přednese svůj příspěvek k jejich volebnímu programu pod dohledem detektoru.“

Jak kontrolovat užití nové technologie

Obecně jde o problém jak z nespolehlivých komponent (jak lidských tak technologických) sestrojit jakž takž spolehlivý technicko-sociální stroj. V případě provozu aerolinií byla dosažena pozoruhodně spolehlivá kombinace technické a lidské složky, která funguje úspěšně i navzdory záměrné snaze o její destabilizaci teroristy.

Český student explicitně otevřel principiální problém pro případ užití detektorů lži, ale resignoval na možné řešení:

„není potřeba detektor lži používat v praxi, protože nejsme schopni provést výběr jeho obsluhovatelů lépe než výběr samotných politiků.“

Zahraniční studentka z východních zemí to vidí takto:

„Kdo by měl mít tuto technologii pod kontrolou si já nemůžu představit, ale odhadem bych řekla, že to může dělat tajná policie …“

Čeští studenti vyjádřili různorodé alternativy

„… určitě bych nevolila například Policii České republiky, …vhodnější by byla nějaká nevládní organizace typu mezinárodní nevládní organizace jakou je Transparency International.“

„Vzhledem k faktu, že se jedná o lékařskou technologii, měli by ji rovněž obsluhovat lékaři, kteří jsou vázáni Hippokratovou přísahou a etickým kodexem …“

„Možná bych k této implementaci přizval vědecké odborníky, jenž by byli v těchto věcech nestranní.“

„Jednou z možností, jak zabránit zmanipulování výsledků nové technologie, je frekventovaná obměna obsluhujícího personálu. Další variantou je časté prověřování osob, které budou obsluhovat technologii dlouhodobě, a to přímo na používaném systému odhalování lží za účasti více osob.“

„ … (kontrola) by měla být pokud možno co nejvíce automatická např. ve spojení s videozáznamem a jeho zpřístupněním např. prostřednictvím internetu)“

Závěr

Připravují se další radikálně nové technologie, které podstatně ovlivní život dnešních studentů v jejich cca 50 letech budoucího aktivního života. Proto je vhodné se studenty o možnostech využití a zneužití budoucích technologií diskutovat již dnes. Ovšem prioritou v našem vzdělání by zřejmě měla získat zanedbaná občanská výchova.

Před dvěmi lety na konferenci v USA (Pittsburgh) měl autor článku možnost poslouchat názory amerických středoškolských učitelů o prioritách ve vzdělávání amerických studentů. Vystoupil tam také učitel předmětu, který odpovídá naší Občanské výuce a sebevědomě tvrdil, že tento předmět je absolutně nejdůležitější. Řekl větu ve smyslu: „Pokud se z našich studentů nestanou plnohodnotní občané, jsou jim specializované znalosti z matematiky, fyziky, chemie, či biologie k ničemu“. A nikdo z cca 150 přítomných amerických učitelů jeho názor nezpochybňoval, nikdo nic k tomu nenamítal.

Kromě výuky předmětu Inovace v ČR působí autor také jako hostující profesor na Bernelli University v USA (www.bernelli.edu)