29.8.2016 | Svátek má Evelína






VĚDA: Rýže Zlatá, třikrát požehnaná

11.4.2014

Trojský kůň genových inženýrů či reálná naděje až spása pro miliony chudých třetího světa? Obojí je pravda. Více jak dvacet let od svého stvoření je Golden Rice spolehlivým jablkem sváru mezi příznivci a odpůrci geneticky modifikovaných (GM) plodin. Předmětem sporu, v němž se odborná podstata ztrácí pod nánosem omylů či účelových lží. Ale hlavně - v němž skutečné miliony lidských životů jsou obětovány kruté ekonomicko-politické válce.

Realita? Jak odhaduje světová zdravotnická organizace, každý rok na světě oslepne zhruba čtvrt až půl milionu lidí, protože nemají v potravě dostatek vitaminu A. Necelá polovina z nich pak zhruba do dalšího půlroku zemře. Násobte si dál to číslo dvaceti. Nejméně tak dlouho má totiž svět k disposici ten nejdostupnější a nejlevnější lék – Zlatou rýži. Dostupný fyzicky – nikoliv legislativně. Ti, kdož uvolnění Zlaté rýže k volnému pěstování zablokovali, mají tedy tyto slepé i mrtvé na svědomí. Tvůrci Zlaté rýže je již před několika lety chtěli žalovat pro zločin genocidy. Pachatelé nejsou neznámí: politici, "ekologičtí" aktivisté, mediální pracovníci. Chcete znát pár příkladů?

Připomeňme si ale nejprve podstatu a historii tohoto příběhu. Rýže tvoří základní, často jedinou potravinu chudých obyvatel řady zemí třetího světa. Tu nejběžnější, indickou , znáte v podobě bílých loupaných zrnek. Obsah vitaminu A, či přesněji jeho provitaminu, jímž je rostlinný pigment beta- karoten, v nich je téměř nulový. Nahradit jej můžete jinými zdroji – špenátem, mrkví… nebo si jej koupit v lékárně. Vy ano, indická či bangladéšská chudina ne.

Vědecké týmy univerzit ze švýcarského Curichu a německého Freiburgu, v čele s profesory Ingo Potrykusem a Peterem Beyerem tedy zkusily jinou strategii. Rozhodly se změnit rýži bílou ve žlutou. Vnést do ni schopnost nejen syntetizovat, ale i hromadit beta karoten také v zrnu. Uspěly, díky "inženýrovanému" přenosu čtveřice genů různého původu, poskládaných do příslušné metabolické dráhy. Dárci byli různorodí – třebas narcisky nebo bakterie. Ale fungovalo to, z pohledu biologa to byl přímo zázrak. Práce vyšla v lednu roku 2000 ve špičkovém periodiku Science - a rozpoutala bouři zatím na další dvě desítky let.

Odpůrci "transgenních technologií" samozřejmě velmi rychle vycítili, že "Zlatá rýže" může být skutečným Trojským koněm v rukou jejích zastánců. Jejich standardní anti GM argumentace (zvyšování zisků potravinových či textilních velkoproducentů , právě tak jako chemických firem, vyrábějících určité pesticidy) dostala vážnou trhlinu. Tvůrci ani "distributory" Zlaté rýže nebyli zaměstnanci žádného "nadnárodního monopolu", proti nímž se tak krásně demonstruje na ulicích či v masmediích. Kolem původních týmů se vytvořila mezinárodní nezisková organizace, která rychle uspěla ve snaze vyvázat tento produkt ze všech patentových závazků. Hlavní výzkumný program převzala posléze opět nekomerční instituce, tedy International Rice Research Institute (IRRI) na Filipinách , se státním dohledem Philipine Department of Agriculture. Finanční prostředky poskytla zprvuRockefellerova nadace, později (až dodneška) Nadace Billa Gatese, za přispění firmy Syngenta.

Na takové ideové nebezpečí bylo samozřejmě nutno reagovat co nejrychleji rozsáhlou aktivitou politickou i desinformační.

Když už nebylo možné popřít, že zrna zlaté rýže opravdu beta karoten tvoří, bylo možné zpochybnit, zda dostatečně. Kapacita produkce různých metabolitů se samozřejmě nejlépe pozná v přirozených polních podmínkách . Tvrdá legislativa však neumožnila realizovat polní zkoušky a vůbec už ne rozsáhlé pěstování třebas právě v Indii. Její vládě bylo zřetelně "naznačeno": začněte pokusy s jakoukoli transgenní (GM) rýží a my už se postaráme, aby byla mediálně zpochybněna "genová čistota" jakékoliv vaší rýže, jejímž jste exportérem.

A podmínky filipínské? Když už to nešlo jinak, přišel na pořad klasický ekoterorismus, tedy ničení pokusných polí se Zlatou rýží. Není to ani rok, co se na internetu objevila zoufalá výzva doktora Channa Prakashe z IRRI, obracejícího se k předním vědcům světa s žádostí o protest proti takovému barbarství. Sami aktivisté pocházeli z místních nevládních organizací "Peasant Movement of the Phillipines a SIKWAL-GMO, ale jejich propojení se celosvětovými "zelenými hnutími" bylo zcela očividné. Velmi rychle bylo sesbíráno více než 5000 podpisů. V děkovném dopisu od doktora Prakashe jsem obdržel i příslušnou statistiku . Na výzvu reagovala vědecká komunita více než sta zemí, z toho 40% signatářů bylo z USA , ale stejné procento z Evropy. Okolo 15% z Indie, Filipin a dalších asijských států, 5 % z Afriky a Latinské Ameriky. Z Česka nás proti tomuto "spontánnímu lidovému hnutí" protestovalo 26.

Populární tiskoviny různých nevládních organizací se také od počátku pokoušely úspěch vědců také zesměšnit. Názornými obrázky ilustrovaly, kolik kilogramů žlutých zrníček denně by musel člověk sníst, aby mu to potřebu provitaminu uhradilo. Diskuse utichly po roce 2005, ve kterém oznámila firma Syngenta výsledek spolupráce s původním týmem: hladina produkce karotenu stoupla 24 x, tedy k 50% potřebné denní dávky. Současné "sorty" jsou již schopny pokrýt ji úplně.

Solidní vědecký časopis American Journal of Clinical Nutrition publikoval v roce 2012 studii realizovanou v rámci čínsko-amerického projektu. Skupině čínských dětí byla buď podávána jako součást jejich stravy Zlatá rýže, nebo užívaly vitamin A přímo z klasických "olejových kapslí". Výsledky potvrdily plnohodnotnost rýžového zdroje . Ale čínští vědci poté na nátlak zejména zahraničních zelených aktivistů dostali padáka, neboť údajně přesně neinformovali rodiče dětí, že je budou krmit čímsi geneticky modifikovaným . Nevěříte? Pročtěte si komentář z loňského Technet. cz .

Dáte-li však víc na serioznější zdroje, doporučuji oficiální stránky IRRI, třebas z prosince minulého roku.

Chcete-li si ovšem posloužit opravdovou snůškou polopravd a nesmyslů (můj tatínek měl pro takové výtvory termín "jedovatá slína"), pak doporučuji vyhledat si Hospodářské noviny z pátku 28.3. a v něm článek pana Jakuba Šišky s názvem "EU by neměly pustit GMO na svůj trh". Autor na veškerých GM plodinách neponechal niť suchou. Nejprve to odnesly rostliny odolné k hmyzím škůdcům díky abudovanému bakteriálnímu genu BT. Zopakoval tradiční historky o podvedených a zbídačelých, zejména indických , pěstitelích BT bavlny . Nepsal o těch výrazně prosperujících, nejen leckde po světě, ale i v té Indii.

Nepsal o takto ušetřených milionech tun konvenčních insekticidů, z jejichž absence se raduje ekosystém "necílový". Zato upozornil na ekosystémy , trpících pod tunami speciálně pro potřeby GM vyvinutých herbicidů, zejména glyfosátu /Roundupu . Ano, v tom má do jisté míry pravdu. Jenže tam je opět ono "jenže". Nepsal o tom, že pokrytecká Evropa sice žádné takové plodiny nepěstuje, ale zato radostně používá Roundup třebas k odstraňování bramborové natě před sklizní hlíz – je to pohodlnější a levnější než likvidace mechanická. A nepsal o tom, že třebas bez jihoamerické Roundup/Ready sojové moučky by se současná evropská živočišná výroba prostě zhroutila. GM soju nepěstujeme, ale překotně kupujeme. Takže zase kážeme vodu a pijeme víno.

Ale budiž mu přáno, máme před volbami do Evropského parlamentu a tvrdý postup proti cizáckým GM plodinám je pro některé strany vítaným volebním heslem.

Svoje si samozřejmě vysloužila i Zlatá rýže v poslední části svého článku, nazvané "Humanitární komerce". Podle pana Šišky je totiž celá aktivita kolem Zlaté rýže motivovaná hlavně snahou firmy "Syngentha" (kdyby aspoň věděll, jak se to správně píše) "…napravit pošramocenou prestiž geneticky modifikovaných plodin. . " A dále konstatuje, že "…na Filipinách, kde se má upravená rýže letos začít zkušebně pěstovat se však vzedmula vlna odporu. Kritici upozorňují, že problém podvýživy nevyřeší genetická modifikace rostlin, ale spravedlivější rozdělení světového přírodního bohatství. S ničím takovým však projekty GMO nepočítají…"

V tom má pan Šiška ovšem pravdu. Nepočítají, alespoň ne ty naše, rostlinářské. Upravovat pomocí genové terapie lidskou morálku, to možná v dalekém budoucnu plánují naši kolegové specializující se na genetiku lidskou. Dožít se toho určitě nechci.

Ale měl bych se na závěr čtenáři k něčemu přiznat.

V kauze Zlaté rýže nemohu být nezávislým pozorovatelem. S Ingo Potrykusem mne totiž pojí mnohaleté osobní přátelství. V roce 1987 mne "bolševik" prvně pustil do kapitalistické vědecké laboratoře – a mým hostitelem byl Ingův tým v tehdejším Friedrich Miescher Institute koncernu CIBA-Geigy v Basileji. V té době už ale Ingo budoval nové pracoviště v Curychu, v tamní Eingenosische Technische Hochschule. A rozvíjel i program genových přenosů, včetně nových metod, jako nastřelovaní izolované DNA pomocí zlatých či wolframových částic. Měl nadšený mladý tým, mimo jiné s velkým smyslem pro recese a humor. Na GM technologiích ještě neleželo žádné stigma nástroje nadnárodních monopolů a také ekoaktivisté chránili spíš tuleně a velryby než organické zemědělce. Takže třebas do konstrukce prvního "particle gun" John Sutter zabudoval skutečný, jen mírně upravený, americký kolt.

V téže době také začínal dostávat pevné obrysy také projekt Zlaté rýže, od samého počátku motivovaný skutečnou humanitou – nikoliv komercí.

Není překvapivé, že posléze zaujal také instituci, mající pomoc chudým a podvyživeným ve svém poslání. Tedy církev, zejména tu katolickou. Co vím, názory jiných církví resp. náboženství, včetně islámu, se od tohoto postoje v zásadě neliší.

Byl to jmenovitě Jan Pavel II, kdo nabídl Ingovi vstup mezi členy tzv. Pontifical Academy of Sciences, založené v roce 1936, ale vztahující se až k původnímu sdružení z roku 1603, jejímž prvním předsedajícím byl Galileo Galilei.

Díky Ingově iniciativě se na půdě této akademie konal v roce 2009 (viz podrobnosti zde) i světový kongres zabývající se moderními biotechnologiemi. Program Zlaté rýže dostal bezvýhradnou "papežskou podporu". Později mu požehnal i papež Benedikt XVI.

Před krátkou dobou jsem posílal Ingovi informaci o námi sepsané knize (Applied Plant Cell Biology, nakladatelství Springer 2014 – viz). Revanšoval se mi novinkami o Zlaté rýži , o oslavě svých osmdesátin - a také fotografií, ze setkání s papežem Františkem. Svatý Otec na ní žehná Petriho misce se zrny Zlaté rýže …

Dar spontánní náboženské víry jsem, na rozdíl od Inga, bohužel do vínku nedostal.

Ale v případě Zlaté rýže zkouším věřit, že ono trojí požehnání aspoň trochu naruší onu sobeckou slepotu jejích pomlouvačů.

I když skeptik ve mně mi připomíná další větu mého táty: "Když se nechce, je to horší, než když se nemůže."

Převzato z blogu Opatrny.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora



Dacia Logan MCV 1,6 8V Arctica
Dacia Logan MCV 1,6 8V Arctica

r.v. 2008, naj. 96 791 km, benzín
109 900 Kč (s DPH)

Diskuse


B. Rybák
18:06
13.4.2014

J. Václavíková
15:25
11.4.2014

Z. Opatrný
22:23
11.4.2014

J. Václavíková
9:26
12.4.2014

J. Václavíková
9:28
12.4.2014

R. Langer
12:10
11.4.2014

V. Vaclavik
13:20
11.4.2014

Z. Opatrný
11:08
11.4.2014

L. Křivan
7:59
11.4.2014

P. Boublíková
6:04
11.4.2014

Z. Jaromír
...
4:27
11.4.2014

počet příspěvků: 24, poslední 13.4.2014 06:06









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.