8.12.2016 | Svátek má Květoslava






VĚDA: Rozmělněné cíle americké kosmonautiky

4.5.2010

Ve stavbě kosmické lodi Orion, která byla opěrným sloupem Constellation, budeme pokračovat, ale na Měsíc lidi nepošleme. Naším cílem je oblet Marsu s lidmi ve třicátých letech a návštěva dalších nebeských těles, jako třeba asteroidů. To je hlavní část poselství prezidenta Baracka Obamy, které přednesl před dvěma týdny na Floridě.

Program „Změna“ pod tlakem

Když Prahu navštívil před prezidentskými volbami Eugene Cernan, poslední člověk na Měsíci, povzdechl si, že zájemce o Bílý dům Obama z Demokratické strany nemiluje kosmonautiku. Prý chce přesunout část dotací, které dostává NASA, do školství. Ovšem to je nesmysl – podotkl Cernan –, protože mládež potřebuje před sebou vidět nějaké romantické cíle, které by ji přitahovaly k vědě.
Sám Obama při své předvolební kampani sliboval na Floridě, v Texasu a v Kalifornii, tedy ve státech, kde je soustředěn raketový výzkum a průmysl, že na vývoj kosmonautiky nesáhne. Někteří američtí komentátoři se tomu vysmívali: To jsou jenom vábničky pro voliče. Až usedne v Bílém domě, bude mluvit jinak.
Měli pravdu. Obama se k dalším výhledům NASA nejdřív nevyjadřoval. Potom sestavil komisi, která měla prověřit plány této kosmické agentury. A v únoru rozhodl projekt Constellation, jehož cílem měl být návrat Američanů na Měsíc do konce tohoto desetiletí a brzká výstavba stálé základny na jeho povrchu, zrušit. Přesně podle svého předvolebního hesla: „Změna!“ Musí totiž zlikvidovat všechno, co jeho předchůdce George W. Bush stanovil či dělal. Na nízkou oběžnou dráhu budou létat kosmické lodi, které vyvinou a budou provozovat soukromé firmy, nikoli NASA.
Ovšem brzy se ukázalo, že rušení řady Bushových rozhodnutí není snadné – to jsme zažili už nejednou. V Kongresu se zvedla vlna kritiky nejen od politiků republikánských, ale i z Demokratické strany. Projekt Constellation už spolykal devět miliard dolarů – a ty máme vyhodit? Po ukončení činnosti raketoplánů v příštím roce budou obsluhu Mezinárodní kosmické stanice, prestižního díla za 100 miliard dolarů, zajišťovat pouze ruská plavidla? A to nejméně do druhé poloviny tohoto desetiletí, kdy by snad mohly být k dispozici lodě amerických firem, které teprve nedávno objevily toto zajímavé pole. V zákulisí určitě vehementně protestoval Pentagon: Vždyť tento přístup ohrožuje národní bezpečnost! Letečtí generálové si v senátu posteskli, že likvidace Constellation zdraží starty jejich družic, protože se zavřou některé továrny vyrábějící systémy pro jejich rakety Atlas a Delta.
I někteří vládní odborníci tonuli v rozpacích: Opravdu splní soukromníci požadavky na bezpečnost, když před tím neměli s pilotovanými kosmickými stroji žádné zkušenosti? Přidávaly se i jednotlivé státy, protože například na floridském mysu Canaveral mělo přijít o práci přes 20 tisíc lidí, často vysoce kvalifikovaných, stejně jako na dalších místech. Přesto ředitel NASA Charles Bolden rozhodnutí hájil: „Z hlediska dnešních plánů je projekt Conestallation mrtvý. Ale mnohé jeho myšlenky mají velký význam.“
Republikánská senátorka Key Beily Hutchinsonová obvinila Obamu, že rozpočet a zaměření NASA směřuje ke ztrátě vedoucí americké pozice ve výzkumu vesmíru. Těsně před floridským projevem se shodlo deset republikánských a pět demokratických kongresmanů v dopisu, že kosmická agentura potřebuje jasné zaměření, aby USA neztratily prvenství v kosmu, a proto nelze projekt Constallation zrušit.

Přistání na asteroidu, oblet Marsu

Tlak na Obamu ze všech stran byl obrovský. Z neúnosné situace, kterou si vytvořil, vykličkoval novým programem, který přednesl ve čtvrtek 15. dubna v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě.
Předně se na první pohled zčásti vrátil k Orionu. Této kosmické lodi, která měla létat na Měsíc a být základem planetoletu pro Mars, však určil omezenou roli – má sloužit jako záchranný člun u ISS. Dosud zajišťují případný předčasný návrat kosmonautů ruské sojuzy. Záchranný člun Orion postaví pomocí existujících prostředků. Podle Obamy by se měl stát rovněž částí dokonalejší techniky určené k vytvoření plavidla pro lety lidí do dalekého vesmíru.
Do roku 2015 mají inženýři dokončit za tři miliardy dolarů projekt těžkotonážní rakety. Prezident neuvedl nic přesného, nicméně se předpokládá, že by dopravovala na nízkou dráhu 40–50 tun.
Okolo roku 2025 by měl mít premiéru stroj pro výpravy ke vzdálenějším cílům. Nejdřív s ním kosmonauti přistanou na některém asteroidu, o deset let později zamíří na Mars, ale pouze k jeho obletu, s jejich přistáním se nepočítá. Prezident zdůraznil, že dálkové lety vyžadují, aby pro ně odborníci vyvinuli kvalitativně nové motory a další převratné technologie.
Velký význam přikládá průzkumu nebeských těles pomocí automatů. Odborníci NASA by se měli víc soustředit na výzkum a vývoj, které přinesou zisky v budoucnosti. Do této kategorie patří i studium Země z hlediska klimatu.
Nakonec připomněl, že je třeba modernizovat floridský kosmický přístav. K tomu bude třeba přijmout 10 tisíc nových pracovníků. A na rozvoj této oblasti chce Bílý dům uvolnit v příštích letech 40 milionů dolarů.
V rozpočtovém roce 2011, který začíná na podzim, dostane NASA 19 miliard dolarů, což je prakticky stejná suma jako letos. A v příštích pěti letech by měl vzrůst dohromady o 6 miliard.

Ostré protesty kosmonautů

Podrobnosti o těchto plánech unikaly z Bílého domu ke kosmonautům, odborníkům a novinářům delší dobu. A vyvolávaly nepříznivé reakce. Geolog Harrison Schmitt, který pobýval na Měsíci, protestoval emotivním článkem, který nazval „Nová kosmická politika dá Měsíc Číně a ISS Rusům“.
Neil Armstrong a Eugene Cernan, první a poslední lidé na Měsíci, poslali Obamovi kritický dopis: „USA si musí vybrat, jestli si chce udržet ve vesmíru vedoucí postavení. Pokud ano, měli bychom sestavit takový program, díky němuž budeme mít naději tento cíl naplnit.“ Sedmadvacet vysloužilých kosmonautů a manažerů NASA zveřejnilo otevřený dopis s vážným varováním: Následkem omezování kosmického programu a ekonomické krize už dnes ztratilo zaměstnání 30 tisíc inženýrů a manažerů, kteří jsou nenahraditelní. Obamův plán považují za faktické zastavení pilotovaných letů, což nemá po padesáti letech obdoby. Naproti tomu Buzz Aldrin, který pořád trpí křivdou, že nevstoupil na Měsíc jako první, se vedle Obamy na floridském kosmodromu naparoval – konečně je členem prezidentovy suity.

Obamova zmatená představa

Prezidentova představa o budoucnosti americké kosmonautiky je nejasná a zmatená. Na vývoji nových technologií NASA průběžně pracuje, rovněž se podílí na průzkumu Země, stavbu nových vědeckých družic a automatických sond nikdy nezastavila. Naproti tomu Bushův projekt Constellation byl ucelenou vizí, vrcholem pilotovaných operací. A jak dohasínají výpravy raketoplánů, měly týmy zkušených specialistů plynule přecházet na Constellation. Nyní se bohužel většina z nich nejspíš rozpadne a s nimi zmizí i neocenitelné znalosti a zkušenosti.
Loď Orion by potřebovala k dokončení 8 miliard dolarů, aby mohla startovat v letech 2015–2017. V provedení záchranného člunu postačí peněz podstatně méně – přesné číslo zatím nepadlo.
Není jasné, jestli Orion bude vynášet na oběžnou dráhu rozpracovaná raketa Ares 1, anebo něco jiného. Rovněž plán na vytvoření těžkotonážního nosiče není ničím novým – Bush počítal s raketou Ares 5.
Vybudovat základnu na Měsíci před tím, než se začne stavět marsovský planetolet, jak zamýšlel Bush, je logické. V krutých lunárních podmínkách by se mohla zkoušet technika chystaná pro Mars, stejně jako lidé. Bylo by to jedinečné cvičiště.
Jestli lidé, kteří poprvé poletí k Marsu, tam přistanou, anebo ho budou pouze oblétávat, jak nadhazuje Obama, rozhodnou manažeři a politici 8–10 let před startem. Ovšem přirozenější by bylo, kdyby se na povrchu vysadili, když už jim cesta potrvá rok nebo dva. Vývoj výsadkového modulu nebude celkový rozpočet projektu tolik zatěžovat.
Možnost návštěvy kosmonautů na asteroidu rozpracovává už několik let Laboratoř proudového pohonu NASA v kalifornské Pasadeně. Odborníci uvažovali, že by se mohla uskutečnit ještě před vysazením lidí na Měsíci.
Někteří odborníci hovoří o „pružné variantě“ dalšího rozvoje pilotovaných letů, který znamená, že se jednotlivé výpravy budou operativně určovat a postupně prodlužovat. Ovšem to je nesmysl. Delší expedice vyžadují dlouhodobé přípravy a financování, které přesahují i dvě volební období. Je třeba myslet a plánovat s větší perspektivou, nikoli střílet od boku na počátku osmileté vlády prezidenta.

Konkurence pro NASA

Převedení hlavní části obsluhy nízké dráhy, tedy zajištění servisu Mezinárodní stanici, na plavidla soukromých firem je správný krok. Nicméně i státní organizace, jako je NASA, by měla disponovat vlastními dopravními prostředky – pro nepředvídané situace a kvůli národní bezpečnosti včetně údržby vědeckých, vojenských a špionážních družic. Ovšem soukromníci, kteří se vrhnou do tohoto byznysu, si musí vytvořit vlastní pozemní infrastrukturu a získat dostatek zkušeností k zajištění vysoké bezpečnosti letů – a na to asi nestačí 5–7 let.
Soukromá raketa Falcon 9 s lodí Dragon, určené pro obsluhu ISS budou pro kosmickou agenturu nevítanou konkurencí. Ovšem z hlediska daňových poplatníků vítanou – pomohou rozhýbat tento státní kolos, který zatím nemusel s nikým soupeřit, a proto může vést k úspoře státních financí. Určitě se časem vynoří i další podnikatelé, kteří se do tohoto riskantního byznysu pustí.
Nicméně těžiště NASA zůstane u projektů průkopnických spjatých s dalším výzkumem vesmíru, s výpravami lidí na Měsíc, Mars, na asteroidy a podobně.

Zacelit škody z ideologického chaosu

Almužna 40 milionů dolarů pro oblast mysu Canaveral nepomůže Obamovi v roce 2012 ke znovuzvolení prezidentem – shodují se Američané v internetových diskusích. Ve složitém volebním systému patří Floridě 27 volitelů, což může být v příštím klání klíčové množství. Slíbených šest miliard navíc pro NASA během pěti let možná nepokryje ani inflaci.
Proč Bílý dům omezuje financování instituce, která byla vlajkovou lodí USA a průkopnicí vědecko-technického pokroku? To není jasné. Někteří kritici si myslí, že Obama potřebuje získat peníze na své experimenty se sociálním inženýrstvím. Ale každoroční navýšení rozpočtu NASA o 3–5 miliard dolarů ročně, které by k úspěšnému završení programu Constellation stačily, jsou pakatelem. Jiní pozorovatelé tvrdí, že je to pomsta Bushovi. I deník New York Times, který Obamovi tradičně fandí, vyslovil pochybnosti, jestli se mu podařilo své oponenty přesvědčit.
Obama se projevil jako člověk bez koncepce. Své tápání zastírá velkými řečmi plnými fantastických vizí a ideologických frází. Jeden český exulant z osmačtyřicátého roku, který se usadil v Chicagu, ho charakterizoval jako „produkt chicagské ultralevice“.
Prezident zapomíná, že na podzim 2012 bude usilovat o své znovuzvolení. Ve třech lidnatých státech, kde se soustředil raketokosmické výzkum a průmysl, ztrácí zaměstnání desetitisíce lidí – a ti pro něj hlasovat nebudou. Tím si podřezává větev. Ostatně i z jiných důvodů jeho šance na prodloužení pobytu v Bílém domě klesají.
Doufejme, že se škody ze čtyř roků jeho zmateného panování podaří v oblasti výzkumu vesmíru během následujících let zacelit, i když to nebude jednoduché. Naštěstí nemají Čína, Rusko či další státy tak rozsáhlou vědecko-průmyslovou základnu a zkušenosti, aby mohly v USA v kosmonautice předběhnout, aspoň v příštích 30–40 letech nic takového nehrozí.
Je zajímavé, že zatímco s velkými kosmickými programy, jako byly Mercury, Apollo, raketoplán a ISS, souhlasily obě politické strany, pro nynější omezování NASA nachází Bílý dům porozumění jenom u části demokratických politiků. Nespokojení kongresmani nemají takovou sílu, aby prosadili do rozpočtu na příští rok radikálnější změny, které by Constellation dále aspoň zčásti rehabilitovaly. Tohle by mohl udělat za tři roky až nový pán Bílého domu, který vystřídá Obamu. Ovšem tím se všechny projekty prodraží.

Projekt Constellation

V rámci projektu Constellation měli američtí odborníci vyvinout dva typy nových nosičů: Ares 1 a Ares 5. Dvoustupňový Ares 1 (výška 94 m, průměr 5,5 m) má vynášet na dráhu okolo Země náklad až 25 tun. Superraketa Ares 5 (výška 116 m, průměr 10 m), opět dvoustupňová, měla mít kapacitu 188 tun na nízkou dráhu anebo 71 tun k Měsíci. Kabina lodi Orion je zvětšeninou Apolla – má tvar komolého kužele o základně s průměrem 5 m a výškou 3,3 m. Má v ní být místo pro čtyři lidi, původně se počítalo se šesti, ale z technických důvodů museli dva škrtnout. Lunární modul Altair byl určen pro dopravu čtyř kosmonautů na povrch Měsíce.
Američtí kosmonauti měli přistávat na Měsíci koncem tohoto desetiletí. Zatímco posádky Apolla zůstávaly na jeho povrchu nanejvýš několik dnů, na počátku Constellation se počítalo s dvoutýdenním pobytem. Ve druhé polovině dvacátých let tam měly stavět stálou základnu. S výpravou lidí na Mars se orientačně počítalo na polovinu třicátých let, přičemž tam hned první expedice měla přistát.

Dragon pro ISS

Firma SpaceX, založená v roce 2002 internetovým podnikatelem Elonem Muskem, získala před čtyřmi roky zakázku NASA na postavení kosmické lodi pro dopravu lidí a nákladů na nízkou dráhu. Plavidlo Dragon (délka 6 m, průměr 3,6 m) má vozit buď sedm kosmonautů, nebo 2,5 tuny nákladu. Do vesmíru ho má vynášet raketa Falcon 9 (výška 54 m, průměr 3,6 m), jejíž zkušební let se očekává toto jaro. Vzhledem k nedostatku praktických zkušeností se projekt zpožďuje. Dragon by měl dopravovat pasažéry na stanici ISS v polovině desetiletí. Musk počítá se zdokonalením nosiče přidáním dvou urychlovacích stupňů, takže by měl unést až 27 tun nákladu do výše 400 kilometrů anebo 12 tun na geostacionární dráhu ve výšce 36 000 kilometrů.

Kosmonauti k asteroidu

„Výprava lidí k blízkému asteroidu by z vědeckého hlediska stála za úvahu,“ řekl v roce 2006 Chris McKay, zástupce vědeckého šéfa oddělení Constellation v Johnsonově kosmickém středisku NASA v Houstonu. „Byla by to součást programu směřujícímu k pochopení těchto těles. A po technické stránce by byla přínosem k objasnění toho, jaké nebezpečí hrozí od těchto objektů Zemi.“
Asteroidy čili planetky jsou jakýmsi smetím, které zbylo z počátků vytváření těles sluneční soustavy. Některé z nich prolétávají v blízkosti Země a občas hrozí, že se s ní střetnou, přičemž ty velké by mohly způsobit katastrofu. Takové případy se v dávné minulosti nejednou staly, a vědci proto hledají metody, jak srážku včas odvrátit.
Studii o výpravě kosmonautů k asteroidu rozpracovávají odborníci z Laboratoře proudového pohonu NASA (známé JPL) v kalifornské Pasadeně. Podle názoru Dana Durdy z Jihozápadního výzkumného ústavu v Boulderu by tato cesta trvala 60–90 dnů, rozhodně ne déle. Cílem by měl být asteroid, který prolétává v blízkosti Země, rozhodně ne dál než krouží Měsíc.


Vyšlo ve zkrácení v MFD, Víkend-věda, 30. 4. 2010; plné znění na iDNES-Technet 1. 5. 2010

Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Diskuse


L. Kubeš
15:21
4.5.2010

K. Kužel
9:28
4.5.2010

V. Novák
9:41
4.5.2010

K. Kužel
10:17
4.5.2010

V. Novák
11:30
4.5.2010

K. Kužel
15:54
4.5.2010

V. Novák
18:04
4.5.2010

počet příspěvků: 16, poslední 4.5.2010 11:23









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.