25.10.2014 | Svátek má Beáta


VĚDA: Racionálně o globálním oteplování – potřetí

7.1.2009

Rozhovor s profesorem Miroslavem Kutílkem, autorem knihy, kterou Václav Klaus recenzoval zde a meteorolog Ladislav Metelka zde.

Jste mezinárodně uznávaným odborníkem v pedologii, tedy vědě o půdách. Nemůžete být napaden, že knihou Racionálně o globálním oteplování (Dokořán 2007, zde) "fušujete" klimatologům do řemesla?

Jako pedolog se bez znalosti klimatologie neobejdu. Půda vzniká působením klimatu na geologické útvary a zpětně z ní toho lze hodně vyčíst o klimatu v minulosti. Kromě toho se půda významně zapojuje do globálního koloběhu uhlíku, který podle skleníkové hypotézy způsobuje klimatickou změnu.

Ve své knize rozlišujete skleníkovou hypotézu a skleníkový efekt. V čem jsou jiné?

Skleníkový efekt byl mnohokrát experimentálně prokázán. Molekuly některých plynů zjednodušeně řečeno sice propouštějí sluneční záření na Zemi, ale odražené tepelné záření už zpátky do vesmíru nepustí. Třeba oxid uhličitý nebo vodní pára. Země se tím ohřívá, takže jen díky skleníkovému efektu na ní existuje život. Skleníková hypotéza je ale něco úplně jiného. Je to představa, že za dlouhodobé klimatické cykly ochlazování a oteplování je odpovědný pouze skleníkový efekt a nic jiného. Jenže klima ovlivňuje celá řada dalších faktorů, které skleníková hypotéza pomíjí!

O jaké faktory jde?

Třeba mořské proudy, prachové částice v ovzduší... Těch faktorů je asi devět a z klimatického systému je prostě nemůžeme "vymazat". Velmi důležité jsou cyklické změny sluneční aktivity. Kosmické záření ionizuje horní vrstvy atmosféry, kde vznikají kondenzační jádra a díky nim mraky. Když je Slunce aktivní, vyvrhuje částice a má vysoce aktivní magnetické pole. Tím vším se kosmické záření vychyluje. Pak není tolik mraků a Slunce víc ohřívá zemský povrch.

Co dalšího skleníkové hypotéze vytýkáte?

Třeba to, že je nesmírně nafoukaná. Od lidí, kteří se zabývají ochranou životního prostředí, bych očekával pokoru k přírodě. Jenže oni tvrdí, že člověk dokáže přetrumfovat velké globální procesy, což je už na první pohled podezřelé. Navíc se stačí podívat do historie. Dávno před civilizačními skleníkovými plyny tu byla třeba teplá perioda v době kolem narození Krista nebo středověká teplá perioda, kdy bylo mnohem tepleji než dnes. Existují o tom doklady z celého světa, které najdete třeba na stránce www.co2science.org. Většina z uváděných autorů se shoduje, že ve středověku bylo asi o 1,5 stupně C tepleji než dnes, ale asi třetina vědců uvedla doklady, že bylo tepleji až o 3 stupně C. Lidstvo tehdy prakticky žádný oxid uhličitý neprodukovalo, takže to musely způsobit přírodní faktory.

Středověkou teplou periodu ale ignoruje i proslulá Mannova křivka, ze které vychází Mezivládní panel OSN pro klimatickou změnu (IPCC). Podle vaší knihy je ta křivka založena na manipulaci...

Kolega Vít Klemeš, který byl prezidentem Mezinárodní hydrologické asociace, mluví přímo o podvodu a blufování. Já to nazývám manipulací. O co jde? Americký klimatolog Michael Mann odečítal historické změny klimatu ze změn šířky letokruhů borovic ze Severní Ameriky. Existuje přitom mnoho jiných nepřímých důkazů, ze kterých se dá teplota odvodit: schránky měkkýšů, krápníky, pylové analýzy... Mann si vybral jen borovice, jejichž letokruhy mnohdy neodrážejí globální, ale lokální klima. Zjištěná data navíc ještě různě statisticky filtroval. Proč to dělal, netuším, ale vyšla mu díky tomu víceméně vodorovná čára od roku 1400 do roku 1900, která pak strmě letí nahoru. Na vodorovné ose grafu je čas, na svislé teplota a Mannova „křivka“ má tvar hokejky...

...jejíž čepel se láme právě v době, kdy průmyslová civilizace začala produkovat skleníkové plyny. Takže to vypadá, jako kdyby za současné oteplování mohli lidé. Pak je ovšem jasné, proč musel Mann z grafu "odfiltrovat" středověkou teplou periodu.

Přesně tak. Do jeho podivného grafu se "obuli" dva kanadští statistici Stephen McIntyre a Ross McKitrick. Když Mannova "syrová" data přepočítali, "hokejka" jim kupodivu nevyšla. Řada vědeckých časopisů jim to ale odmítla otisknout. Panuje totiž názor, že kdo popírá skleníkovou hypotézu, je Antikrist, který se nehodí do slušné společnosti. Mannova "hokejka" přitom byla v roce 2001 jedním z hlavních argumentů zprávy IPCC.

Takže středověkou teplou periodu ignoroval i klimatický panel OSN?

Ano, a to o ní ví už od roku 1991, kdy se objevila v jednom grafu, který IPCC tenkrát dokonce publikoval. Až asi do roku 1300 je na něm obrovská "boule", tedy teplotní maximum. Zástupci IPCC už ale dnes o tehdejším grafu nemluví... Po kritice dvou Kanaďanů a dalších vědců sice IPCC Mannovu "hokejku" už přímo neotiskuje, ale ve své zprávě z roku 2007 ji výslovně neodvolal. Manipulace dat je přitom ve vědě vůbec největším prohřeškem. Zastánci skleníkové hypotézy používají jen to, co se jim právě hodí.

Proč myslíte že to dělají?

Vědec se občas při práci nechá unést, podobně jako třeba básník nebo prozaik. Nějaká myšlenka ho prostě "stáhne" úplně jinam, než původně očekával. Vábení odolá jen silný charakter. Idea je tak krásná, že se do ní vědec zamiluje, mazlí se s ní, nechce se jí vzdát... To se stalo třeba nešťastnému Jamesi Hansenovi (americký fyzik, který v roce 1981 přišel se skleníkovou hypotézou, pozn. IB). Dostal chytlavý nápad a už se vezl. A na něj se nabalovali další, dokonce i odborníci, kteří předtím udělali slušné práce ve fyzice atmosféry. Zlákalo je to svou jednoduchostí. Uděláte si korelaci koncentrace oxidu uhličtého a teploty, která vám v krátkém časovém období krásně vychází.... Ale pak je za tím taky korupce slávou a penězi.

V jakém smyslu?

Osobně znám třeba amerického pedologa Rattana Lala. Je to skromný, pracovitý a lidsky slušný člověk, vypracoval metody bezorebného hospodářství, kterými se půda obohacuje o uhlík. Je ředitelem Centra pro uchování uhlíku v půdě na Státní univerzitě v Ohiu, a protože činnost ústavu souvisí s aktivitami IPCC, tak ústav dostává na grantech miliony dolarů. Profesor Lal z těch miliónů osobně nic nemá, ale dostává prostředky na výzkum o půdě a CO2, tedy na téma, jak snižovat růst koncentrace CO2 v atmosféře. Musíme si uvědomit, že vědecké týmy téměř vždy trpí nedostatkem peněz a musejí tvrdě o finance soutěžit.

Takže nejjednodušší cesta ke grantům je "napasovat" libovolné téma na módní klimatické změny?

Ano, stačí jen prohlásit, že nějaký výzkum pomůže snižovat emise skleníkových plynů, čímž lidstvo zachrání před katastrofou. Jedni vědci se přitom odvolávají na druhé. Když jde ale člověk ke kořenům, většinou zjistí, že jsou to hlouposti.

Můžete uvést příklad?

Jedna skupina německých odborníků zkoumá, jak bude kvůli oteplování třeba rozšířit ve střední Evropě zemědělské závlahy a co všechno dalšího budeme muset dělat, abychom zabránili vysušování půdy. Když jsem jim vysvětloval, že to je fyzikální nesmysl, oponovali, že prý je to podloženo závěry IPCC.

Proč je to fyzikální nesmysl?

Podle jejich scénáře platí, že čím víc se oteplí, tím bude větší sucho. Největší sucho ale bylo naopak vždy v ledových dobách (glaciálech). Právě proto byly taky tehdy v Evropě a v severní Americe prašné bouře, které vytvořily mohutné sprašové útvary. Teplé meziledové doby (interglaciály) byly vždy vlhké. Je to logické – čím větší teplo, tím větší výpar a čím větší výpar, tím vlhčí ovzduší a tím víc dešťů. Úvaha, že teplo rovná se Sahara, je prostě nesmyslná.

O vědcích, kteří skleníkovou hypotézu odmítají, ve své knize mluvíte jako o "kacířích". Je to velká a významná skupina, ale média se tváří, jako kdyby "kacíři" neexistovali. Proč?

Pro média není přitažlivá skepse, ale katastrofa. Čtenáře a diváky zajímá, když novináři řeknou: "Vidíte, jakou hrůzu lidstvo způsobilo?!" Média líčí oteplování jako něco strašlivého. Jenže nebýt klimatické "katastrofy", vůbec bychom tu nebyli. Vývoj člověka začal ve východní Africe, kde byla původně džungle. Pak se ale vyvrásnila pohoří, která bránila přístupu monzunových dešťů. Džungle se změnila v savanu, ve které přežily jen opice, které se začaly stavět na zadní nohy.

Ať už je příčinou současného mírného oteplování cokoli, bude to ale katastrofa?

Proč by měla být? Klimatické změny tu byly už mnohokrát a lidem to nijak neublížilo. Před 11 500 lety bylo po konci poslední doby ledové podstatně tepleji než dnes a také vzrůst teploty byl rychlejší. Lidem to nijak neublížilo. Pokud se dnes teplota zvýší o dva až tři stupně, nejspíš se nic moc nestane. Jde jen o to, jak se s tím naše civilizace vyrovná, protože slabou společnost to může ohrozit. Dá se to ukázat třeba na příkladu starověkého Egypta. Tamní říše vzkvétala až asi do roku 2200 před Kristem. Pak ale přišla klimatická změna, kterou pravděpodobně odstartoval dopad malého asteroidu. Zároveň se drobila faraonova centrální moc. Sucho vyvolalo hladomory a Egypt upadl do chaosu. Říše se obnovila, až když se klima vrátilo k "normálu". Skutečně silná civilizace má ale šance se ubránit následkům klimatické změny.

Pokud víme, že je současné oteplování přírodní proces, není naše snaha o jeho zastavení jen vyhazováním peněz? Nebylo by lepší investovat ty obrovské prostředky raději do adaptace?

Určitě, ale to je spíš věc ekonomů a politiků. Některé země jsou klimatickou změnou ohroženy víc, a těm je třeba pomoci. Tak třeba mořská hladina bude stoupat, i když ne tak katastroficky, jak tvrdí Al Gore. Bangladéšský premiér (který je mimochodem vzděláním pedolog) nedávno varoval před rizikem protržení protipovodňových hrází, které jsou ve velmi špatném technickém stavu. Kdyby se protrhly, byl by zaplaven celý stát a byla by to mnohem větší katastrofa než zaplavení přímořského pásu při předpokládaném mírném vzestupu mořské hladiny. Investice do zpevnění inundačních říčních hrází by byla mnohem racionálnější než snaha omezovat emise skleníkových plynů. Jiný příklad: Začátkem prosince se v Poznani konala konference OSN, na které se už začala připravovat dohoda, která by měla příští rok nahradit Kjótský protokol. Stálo to stovky milionů. Víte, kolika lidem z Třetího světa bychom za ty peníze mohli zajistit nezávadnou pitnou vodu? Když o tom tak přemýšlím, snahy zastavit oteplování mi připadají obrovsky nemorální.

(Psáno pro 51Pro a Neviditelného psa)

Poznámka Ivana Breziny: K Metelkově recenzi Kutílkovy knihy vložil nick "notgreen" 3. ledna diskusní příspěvek, který myslím stojí za ocitování. Píše se v něm:

"Jako mnoha jiným, ani mně se nelíbil blazeovaný tón a místy komické argumenty Metelkovy zdrcující recenze. A tak jsem se podíval, kdo že to proti sobě stojí. Jako metoda srovnání posloužil Google Scholar. Zde lze najít odkazy na vědecké články publikované v odborných časopisech. GS trpí jistými vadami, ty ale naštěstí nejsou překážkou pro jeho použití pro potřeby toho příspěvku.

Začneme M. Kutílkem. Výčet odkazů je dlouhý a začíná jeho knihou s 252 citacemi. Je to kniha Soil Hydrology, tedy nikoli ta, kterou Metelka rozmetal. Pokud přidáním dalších kriterií výběr zúžíme, máme usnadněnou práci, neb hned najdeme odkaz na úvodník speciálního vydání jednoho časopisu s čestnou dedikací. V úvodníku se dočteme, že Kutílek napsal učebnice, přes 100 odborných článků a v roce 2007 oslavil 80. narozeniny. Ve výčtu GS si také všimneme, že jedna z jeho publikací z roku 2005 má 18 citací.

Pokračujeme L.Metelkou. Jméno dá pouze 34 odkazů a po zúžení na obory matematika a fyzika máme odkazy na 10 publikací, z nichž jedna má dokonce jednu citaci. Z výčtu hned vidíme, že Metelka publikuje s týmem, ve kterém jsou pouze česká jména a který se snaží použít meteorologický model ALADIN k modelování klimatu. Tak vám nevím, také jste slyšeli důrazné varování klimatologů, že počasí a klima jsou dvě odlišné záležitosti a že je nelze slučovat ani zaměňovat? A klimatolog Metelka vesele používá jeden model na modelování obojího.

Pokud se někomu nebude zdát můj přístup košer, doporučuji upřít pozornost na humanitární vědkyni Naomi Oreskes, od které jsem použitou metodu opsal..."

O Naomi Oreskes se lze víc dočíst zde.




Češi čím dál častěji nakupují domů tablety
Češi čím dál častěji nakupují domů tablety

Přehled největších slev na tablety všech značek.

AkčníCeny.cz

původní cena: 5990 Kč

cena: 3499 Kč

Diskuse


Ladislav
18:52
9.1.2009

evropan [!!]
23:36
8.1.2009

Chápu
23:54
8.1.2009

Ludva
9:58
8.1.2009

L.Metelka
10:03
8.1.2009

Ludva
10:38
8.1.2009

Ludva
10:39
8.1.2009

L.Metelka
10:59
8.1.2009

L.Metelka
11:05
8.1.2009

Ludva
13:01
8.1.2009

L.Metelka
13:34
8.1.2009

Ludva
17:37
8.1.2009

i.h.
9:40
8.1.2009

L.Metelka
9:56
8.1.2009

i.h.
10:02
8.1.2009

L.Metelka
10:05
8.1.2009

Výkupna bruslí
23:38
7.1.2009

Al GoreTex
22:41
7.1.2009

M.Lapin
21:28
7.1.2009

mueller
22:48
7.1.2009

M.Lapin
6:19
8.1.2009

i.h.
10:03
8.1.2009

znachy
12:06
8.1.2009

mueller
20:33
8.1.2009

Milda
15:24
8.1.2009

para
17:48
8.1.2009

Milda
19:03
8.1.2009

mueller
20:56
7.1.2009

L.Metelka
21:18
7.1.2009

ken
21:28
7.1.2009

para
21:56
7.1.2009

L.Metelka
22:03
7.1.2009

mueller
22:49
7.1.2009

L.Metelka
22:53
7.1.2009

para
21:50
7.1.2009

čtenář zdrojů
19:31
7.1.2009

L.Metelka
20:04
7.1.2009

mueller
20:54
7.1.2009

L.Metelka
20:58
7.1.2009

Ladislav N :-)))
22:42
7.1.2009

L.Metelka
22:49
7.1.2009

Dvojnulka
23:47
7.1.2009

L.Metelka
23:54
7.1.2009

Dvojnulka
0:03
8.1.2009

L.Metelka
9:08
8.1.2009

Dvojnulka
23:49
8.1.2009

L.Metelka
8:52
9.1.2009

Zephir
3:51
8.1.2009

L.Metelka
9:06
8.1.2009

Guru Sexu
18:27
7.1.2009

Ivan Brezina
19:43
7.1.2009

mueller
20:55
7.1.2009

ps
22:14
7.1.2009

Výkupna bruslí
23:58
7.1.2009

i.h.
18:51
7.1.2009

krmič
18:55
7.1.2009

para
21:31
7.1.2009

ps
22:17
7.1.2009

para
22:37
7.1.2009

arnal
hm
16:17
7.1.2009

mueller
16:28
7.1.2009

Niky
14:26
7.1.2009

mueller
13:56
7.1.2009

Chris Kelvin
13:55
7.1.2009

bm2
16:22
7.1.2009

strejda
17:14
7.1.2009

Ladislav N
0:17
8.1.2009

Vilík
21:38
7.1.2009

L.Metelka
22:09
7.1.2009

mueller
14:01
7.1.2009

notgreen
15:12
7.1.2009

L.Metelka
16:10
7.1.2009

notgreen
17:28
7.1.2009

L.Metelka
18:19
7.1.2009

notgreen
20:00
7.1.2009

L.Metelka
20:14
7.1.2009

notgreen
23:28
7.1.2009

počet příspěvků: 202, poslední 9.1.2009 06:52









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.